Kristův příběh, který je plný tajemství a krutosti, považuje kreslíř Petr Urban...

Kristův příběh, který je plný tajemství a krutosti, považuje kreslíř Petr Urban za nejpopulárnější, nejpoučnější a nejvíce inspirativní v celé historii lidstva. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Autor Rudy Pivrnce namaloval Křížovou cestu, hledá pro ni kostel

  • 15
Vyhlídková věž v libereckých Lidových sadech je prvním místem, kde lidé mohou vidět Křížovou cestu od Petra Urbana. Autor kreslených vtipů s Rudou Pivrncem tam vystavuje čtrnáct obrazů, z nichž složil letos na jaře Kristovu poslední pouť, plnou tajemství a krutosti.

„Petrovy obrazy mám rád, ukazuje se na nich úplně jinak než jako sprosťák ze svých kreslených vtipů,“ říká ředitel liberecké zoo David Nejedlo, pod kterou Lidové sady patří. „Na jeho Křížové cestě se mi líbí hlavně výrazy v obličejích postav, které ve slavném biblickém příběhu vystupují.“

Vyhlídková věž Lidových sadů je otevřená každý den od 10 do 17 hodin a slouží i jako osobitá galerie.

Před Urbanem se tam představila například výtvarnice Iva Ouhrabková s výstavou Moje krajiny.

„Ve vyhlídkové věži nevisí originály Křížové cesty, protože tam nemůžeme zajistit stoprocentní ostrahu,“ uvedl Nejedlo. „Fotokopie jsou od nich však k nerozeznání. Ve věži zůstanou od devátého ledna.“

Originály Křížové cesty schraňuje Urban zatím ve svém ateliéru. Jeho přání, aby skončily v katolickém kostele sv. Archanděla Michaela v jeho rodné Smržovce, se nevyplnilo.

„Na originální Křížovou cestu už mám kupce, ale zatím nevím, jestli ji prodám,“ upozornil Urban. „Stále ještě hledám nějaký kostel, kde by o ni církev stála. Křížovou cestu jsem také přihlásil na dny kostelů do Stuttgartu. Budou příští rok v červnu a během prosince se dozvím, jestli mi do Německa Křížovou cestu vezmou.“

Farář: Je netypická, ale do kostela bych si ji pověsil

S popularizací Křížové cesty pomáhá Urbanovi zpěvačka Eva Pilarová. Ocenil ji také husitský farář z Lomnice nad Popelkou a bývalý zpovědník ve Valdicích Aleš Jaluška.

„Křížovou cestu udělal Urban bezvadně,“ konstatoval Jaluška, když některé obrazy viděl jako jeden z prvních. „Hned bych si ji pověsil k nám do kostela. Velmi se mi líbí. Je sice urbanovská, a tedy netypická, ale vystihuje ducha Kristova příběhu.“

Z kopií by mohla vyrůst opravdová Křížová cesta, schovaná do malých dřevěných kapliček. Stála by ve Smržovce a vyšla by zhruba na dvě stě tisíc korun. Urban by na ni rád získal dotaci od Libereckého kraje.

Na Křížové cestě pracoval Urban měsíc. Nedělal nic jiného a jeden obraz maloval dva dny, vždy od poledne do půlnoci.

„Ke konci jsem už měl vidiny a nemohl jsem usnout,“ prozradil. „Jak jsem zavřel oči, hned mi před nimi běhaly výjevy z Křížové cesty. Chtěl jsem, aby na ní byla lidská zloba i beznaděj.“