„Je to malý zázrak, sen se mi podařilo dotáhnout, i když mě ještě trápí detaily. S těmi si ale vyhraju časem,“ uculuje se Marek Vávra, počítačový odborník a nově především zapálený pivovarník.
HistorieHistorie pivovarnictví na Frýdlantsku sahá až do 14. století. Podle historika Petra Freiwilliga je pravděpodobné, že se pivo vařilo přímo na hradě pro vlastní spotřebu panského sídla. Později se kvůli zvyšování objemu vyrobeného piva pivovar přestěhoval do podhradí k řece Smědé. Původní dřevěný pivovar pak Albrecht z Valdštejna v roce 1626 přestavěl na kamenný. Velkou přestavbou prošel v roce 1890. Na přelomu století postupně stoupala výroba. Ta se zastavila v roce 1949. V areálu byl pak sklad zeleniny a později mlékárenský provoz zrání sýrů. |
Neraduje se jen z toho, že začal ve Frýdlantu znovu vařit pivo, pětašedesát let poté, co pivovar s výrobou přestal a místní pivní patrioty vrhnul do náruče jiných značek.
Neméně podstatné je pro Vávru i to, že se mu podařilo, zatím alespoň z poloviny, opravit zchátralou stavbu pivovaru. Ten, kdo viděl zoufale vyhlížející ruinu ještě před dvěma lety, nestačí se divit.
„Chci, aby to všechno bylo co nejpůvodnější, s dnešními řemeslníky je to často boj, ale myslím, že se nám to podařilo,“ říká Marek Vávra.
Střechu pivovaru kryje skutečná břidlicová střecha, pivovar má vápenné omítky, okna nejsou z plastu, ale dubového dřeva. V místnosti pro sládka nenajdete hranaté umělohmotné zásuvky, ale kulaté z porcelánu.
V době, kdy firmy z chudého Frýdlantska odcházejí a průmyslové areály víc chátrají, než se opravují, působí pivovar jako dobrý příklad.
I když na kolaudaci dojde během prázdnin, už v sobotu otevře pivovar brány lidem, aby si mohli prohlédnout výsledek náročné rekonstrukce. A nejen to. V duchu pivovarnické tradice ochutnají a oslaví i první uvařené pivo Albrecht.
Dvanáctku ležák budou popíjet zdarma. Akce, na níž zahraje několik kapel a během níž pivovaru požehná kněz, začne v deset hodin.
„Podle pivovarského zvyku se má první várka piva z pivovaru vypít zdarma, aby se příštích sto let pivovaru dařilo. Ctíme to a první várka zůstala v tanku schovaná pro tuto příležitost. Pro lidi máme čtyři tisíce piv,“ zve Vávra.
Pivovar v současnosti může ročně uvařit 1 200 hektolitrů a několika druhy piv stačí zásobit bary a restaurace v Liberci, na Frýdlantsku nebo pivotéky v Praze.
Časem se může i rozšířit. „Myslím, že toto pivo má velký potenciál. Pivovar měl tradici, místní by mohli cítit hrdost,“ myslí si sládek Jiří Strnad.
Pivovar opravený z evropských peněz má vydělávat i díky jednotlivcům a firmám, co budou jezdit do školicího centra zbudovaného z bývalých prostor pro zrání sýrů.
Budou se tu konat pivovarnické kurzy nebo třeba školení v ovládání CNC fréz nebo 3D tiskáren.
První pivovarnická konference se tu uskuteční už v říjnu. „Časem chceme vybudovat ještě ubytování a restauraci. Teď zase budou spokojení místní podnikatelé, kteří účastníky ubytují,“ loučí se Vávra.
