Členové Rytířského řádu svatého Václava v hejnické bazilice

Členové Rytířského řádu svatého Václava v hejnické bazilice | foto: Jaroslava Potůčková

Plášť máme jeden den, zbytek roku pomáháme druhým, říká velmistr řádu

  • 3
Rytířský řád svatého Václava se rozšířil. V hejnické bazilice přijal dalšího člena a ukázal tím, že rytířský titul láká i dnes, kdy ho nelze používat v dokumentech a v úředním styku a přináší tak jen závazek žít ctnostně a pomáhat druhým.

"Hodně to pro mě znamená. O to, abych se stal členem tohoto řádu, jsem usiloval dlouho. Budu se teď snažit žít podle zásad řádu, a pomáhat nejen na Vlašimsku, odkud náš rod pochází, ale všude, kde to půjde," uvedl krátce po obřadu Karel Křeček z Domašína.

Rytířský řád svatého Václava

Rytířský řád svatého Václava pracuje na principu mezinárodní nevládní organizace.

Ve svých stanovách má, že jeho členy jsou lidé, kteří uznávají nejen mravní hodnoty v křesťanském pojetí, ale i řádovou hierarchii.

Řídí se vlastními stanovami, řádovým statutem, ceremoniálním řádem a řádovým kodexem.

Za hlavní náplň považuje pomáhat sirotkům a osamoceným seniorům.

Řád má 58 členů.

Podle historického titulu české aristokracie by teď novopečený rytíř byl nejvyšším příslušníkem nižší šlechty a jeho manželka by měla titul šlechtična. Správně by měl mít také nárok na někdejší oslovení rytíře "urozený a statečný" či "Sir". Šlechtické tituly ale v Česku neplatí od prosince 1918, kdy je zrušil zákon.

"Většina těch lidí by asi dnes o takové označení ani nestála. V občanské společnosti se pokládá téměř za zesměšňování, jakkoliv může znít ušlechtile. Dnes je to u nás bráno jako čestný titul a žádná privilegia z toho nevyplývají. Ta stejně během devatenáctého století téměř zmizela a titul zůstával spíše prázdný," uvedl historik Vlastivědného muzea a Galerie v České Lípě Ladislav Smejkal.

Řád svatého Václava ale pasování nových rytířů za přežitek z doby feudalismu nepovažuje. "Pokud někoho pasujeme, stává se řádovým rytířem, ne šlechticem z doby Rakouska-Uherska," říká velmistr řádu Milan Rýdlo z Čápovky. Označení "z Čápovky" je v tomto případě predikát, součást šlechtického jména. Usedlost Čápovku rod Rýdlů vlastnil.

Řád pomáhá sirotkům a seniorům

Podle velmistra má řád smysl i dnes. Jeho činnost je postavená zejména na dvou pilířích: charitativním a duchovním. Ty jdou ruku v ruce.

"Naše řádové společenství se snaží jít ve šlépějích svatého Václava. Pomáháme především sirotkům a opuštěným dětem. Nebo seniorům," říká Rýdlo.

Rytířské ctnosti jsou podle něj zapotřebí i dnes. Nebo spíš hlavně dnes.

 "Kdybychom chodili v brnění, bral bych to jako přežitek. Pokud si ale vezmeme řádový plášť nebo řádovou uniformu, jde o jeden den. A 364 dnů v roce pracujeme pro své bližní nebo pro lidi, kteří naši pomoc skutečně potřebují. To, že si můžeme vzít insignii na krk, je ocenění celoroční práce, kterou ve prospěch společnosti odvádíme," vysvětluje ceremonii velmistr.