Plavy se vrátily do minulosti, zdejší škola slaví 140 let

  6:21aktualizováno  6:21
Bohatýrské časy, kdy učitel byl se starostou nejváženější člověk na vsi, se vynořily před každým, kdo se přišel podívat do malotřídní školy v jizerskohorských Plavech. Nyní oslavila 140 let od svého založení a v jedné ze tříd vrátila bývalé i současné žáky a pedagogy o desítky let dozadu.

K oslavám plavské školy patřila i jednodenní výstava v jedné ze tříd. Návštěvníci tam mohli vidět pomůcky a další věci, s nimiž se žáci potkávali před padesáti i více lety. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Při pohledu na padesát let starý snímek s učitelem Jindřichem Pilařem si člověk vzpomněl na jeho obrovskou autoritu. Když načapal své bývalé a současné žáky, jak dupou po střeše tribuny na plavském fotbalovém hřišti, všechny nechal seřadit do řady a profackoval je - nevyjímaje patnáctileté syčáky. Stáli tehdy poslušně a ani necekli.

Druhý den ve škole pak učitel Pilař vyprávěl desetiletým lotříkům v hodině vlastivědy, kolik dalo za první republiky práce, aby hřiště V Hliňáku vůbec vzniklo.

Děti se učí ve třech třídách

Ani škola se v Plavech nerodila lehce a měla to často hodně těžké. Nyní žije v obci na břehu Kamenice něco přes tisíc obyvatel a do školy chodí 46 dětí. Učí se ve třech třídách. Kromě ředitelky se jim věnuje osm učitelek a asistentek.

„Stát malotřídkám jednu dobu hodně nepřál a v Plavech dokonce hrozilo zrušení školy,“ říká starostka Věra Mužíčková. „Ale hubená léta jsme přečkali a svou školu nikdy nedáme. Obec bez školy totiž už ani není obec. Jsem ráda, že právě teď prožívá naše malotřídka jedno z nejlepších období.“

Na oslavu v moderním Envirocentru, jež vyrostlo na školní zahradě na místě, kde kdysi stála dřevěná pionýrská klubovna, přišlo kolem 150 lidí.

„Ve škole jsme pro ně nepřipravili jen historickou ukázku. V jedné ze tříd jsme jim představili naše nové webové stránky a nejmodernější pomůcky,“ podotýká ředitelka školy Jana Kneřová. „Například na iPadu si děti mohou zobrazit sopku a udělat si sopkou řez. Když zmáčknou tlačítko, jde ze sopky kouř nebo chrlí lávu.“

Móda i výrazy dětí se za 50 let změnily

Podle ředitelky procházejí školy velkými změnami a plavská nepatří mezi výjimky. „Děti jsou dnes díky moderním technologiím přesycené informacemi. Dříve se v zeměpisu učili o nějakém městě a ani nevěděli, jak vypadá. Dnes si mohou na internetu prohlédnou jeho ulice i domy,“ upozorňuje Kneřová.

„Dříve býval učitel hlavním nositelem informací, což už dnes úplně neplatí. My se snažíme děti naučit, aby dokázaly informace vybírat, třídit nebo je ověřovat z více zdrojů. Pomáháme jim, aby poznaly své možnosti a našly si pro sebe nejlepší způsob, jak se toho nejsnadněji naučit co nejvíce.“

Překotný vývoj v uplynulých 50 letech dokumentovaly při oslavě fotky prvňáčků ze šedesátých let minulého století. Ilustrovaly, jak moc se změnila školní móda i výrazy v obličejích šestiletých dětí.

Nejstarší fotografie je z roku 1905

O pár metrů dál stály na starých lavicích kalamáře na inkoust nebo dřevěné penály. Na panelech visela vysvědčení z první republiky.

„Vyvěsili jsme také nejstarší dochovanou fotografii žáků a učitelů z roku 1905,“ říká Kneřová.

„Staré školní věci nám pomohli sehnat také rodiče našich žáků. Na začátku září jsme je vyzvali, aby se po nich doma podívali. Něco nám půjčila ředitelka školy v Kořenově Lenka Lipská. Známe se díky projektu Malotřídky pospolu.“

Škola pozvala také všechny bývalé žijící pedagogy. Na oslavu se dostavili učitelé Růžena Bělochová, Miloš Baum nebo logopedka Jindra Babcová, kteří se narodili ještě před druhou světovou válkou „Jsem dojatý a jenom koukám, jak zkrásněla škola i její okolí,“ svěřil se Baum.

Nejčtenější

Badatelé objevili štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Podzemní kryt a bunkr (Rychnov u Jablonce)

Badatelé, kteří pátrají v Rychnově u Jablonce nad Nisou po podzemním nacistickém testovacím bunkru zbrojní továrny...

Astana - Jablonec 2:1, hosty srazil gól v závěru, postup je takřka utopií

ROZHODNUTO Jevgenij Postnikov z Astany se raduje, právě vstřelil gól Jablonci v...

Ne, a zase ne. Bohužel. Ani na čtvrtý pokus. Jablonečtí fotbalisté v Evropské lize ještě nevyhráli, v dalekém...

Mozky elektromobilů bude skládat linka z Českolipska, rychleji než lidé

Mechanik firmy Krofian Tomáš Zeman u stroje na výrobu diodových ovladačů...

V dobranovské firmě Krofian vyvinuli 47 metrů dlouhou montážní linku, která bude poloautomaticky skládat proudové...

Robotka Matylda ukončila svou pouť po Česku, nacestovala 1 718 kilometrů

Humanoidní robotka Matylda dorazila po cestě dlouhé 1 718 kilometrů do...

První tuzemská autostopařka s umělou inteligencí, robotka Matylda, ve středu odpoledne dorazila do Pelhřimova. Na cestě...

Umřel tu Cimrman, tornádo zničilo vlak. Blíževedly mají nejkrásnější nádraží

Železniční stanice Blíževedly na Českolipsku (7. listopadu 2018)

Myslíte, že ve 120 letech můžete uspět v soutěži krásy? Nádražíčku v Blíževedlech na Českolipsku se to podařilo....

Další z rubriky

Umřel tu Cimrman, tornádo zničilo vlak. Blíževedly mají nejkrásnější nádraží

Železniční stanice Blíževedly na Českolipsku (7. listopadu 2018)

Myslíte, že ve 120 letech můžete uspět v soutěži krásy? Nádražíčku v Blíževedlech na Českolipsku se to podařilo....

Chodci nejsou za tmy vidět, jejich střetů s auty neustále přibývá

Výroba reflexních prvků v chráněné dílně v Hradci Králové

Červená nebo modrá jsou na nic. Ani oranžová není to pravé. Nejlepší je svítivá žlutozelená. Policisté a dopravní...

Výroba v autoprůmyslu se zmenšila, firmy v Libereckém kraji propouštějí

Klimatizační jednotky vyrobené v Densu jsou používány ve vozech značek VW, BMW,...

Několik firem, které vyrábějí komponenty do aut v Libereckém kraji, snížilo výrobu, zastavilo nábor nových pracovníků...

Najdete na iDNES.cz