„Vzniká tady moc pěkné místo,“ říká Martina Burešová, liberecká zahradnice ze spolku Krajina a zahrada. „Nerostou na něm jenom smrky, ale i hodně druhů jiných stromů,“ dodává Burešová. S plavskou malotřídkou spolupracuje a před časem vtiskla podobu její školní zahradě.
„Budeme sem chodit na prvouku a přírodovědu. Můžeme to spojit i s tělocvikem, protože cesta k paloučku vede po hodně vysokém kopci Filoun,“ prozrazuje ředitelka plavské malotřídky Jana Kneřová.
Děti se chodí na farmu učit matematiku
„Klidný kout na učení leží v lese farmáře Josefa Šourka. Na jeho nedalekou farmu chodíme za zvířaty a navíc se tam učíme i matematiku. Třeba cisterny na mléka slouží dětem k představě o objemových mírách. Na krásném Filouně máme vlastně školu v přírodě.“
Plavské starostce Věře Mužíčkové se výuka v přírodě zamlouvá. „Naše škola je vesnická a učení v lese je návratem ke kořenům,“ upozorňuje starostka. „Děti se naučí poznávat stromy, bylinky.“
Děti s učitelkami a se zahradnicí si svou lesní třídu osázely. „Stromy jsme nevybíraly nahodile, vytvořily jsme z nich kalendář z doby Keltů,“ uvádí Kneřová.
„Propojují se v něm vlastnosti stromů a lidí. Každý strom z nich odpovídá časovému úseku, v němž se kdo narodil. Tedy podobně jako u znamení zvěrokruhu. Třeba člověk, k němuž patří smrk, bývá dobrým přítelem. Dlouho mu ale trvá, než začne lidem ve svém okolí důvěřovat.“
Stromy vyživuje potůček
Keltský kalendář v Plavech se skládá z 19 stromů. „Některé už na paloučku rostly jako třeba javor, dub buk nebo planá třešeň,“ tvrdí Kneřová. „Z nových stromů jsme vysázely například hrušeň, ořešák, smrček nebo jeřáb.“
Místem, kde stromy stojí, protéká potůček, a tak tam nehrozí sucho a jejich uhynutí. Díky Šourkově farmě vznikl na paloučku rybníček. „Pravděpodobně se do něj nebo k němu nastěhují žáby, čolci, mloci a další živočichové navázaní na vodu,“ prohlašuje Kneřová.
Kroky školáků a učitelek povedou na palouček během všech čtyř ročních období. O Keltský stromový kalendář budou neustále pečovat. „Děti kromě jiného zjistí, jaké stromy nejdříve pučí a kdy se jim na podzim začne zbarvovat listí,“ vysvětluje ředitelka.
„Stromy, které samy vysadily, je spojí s místem, kde žijí a také s lidmi kolem nich. Pokud se odstěhují, díky keltskému stromovému kalendáři získají o důvod víc, aby se do rodných Plavů rádi vraceli.“
K lesní školní třídě se váže ještě jeden strom „Na blízkém rozcestí stojí krásný velký kaštan,“ poznamenává Kneřová. „Vybraly jsme si ho jako strážce Keltského stromového kalendáře.“
