Jedli jsme občas jen polévku z kopřiv, popisuje pamětnice pochodu smrti

  12:30aktualizováno  12:30
„Předání koncentračních táborů nepřichází v úvahu. Do rukou nepřítele nesmí padnout jediný živý vězeň,“ rozkazuje počátkem roku 1945 velitel SS Heinrich Himmler a mimoděk tak odstartuje sérii pochodů smrti, jejichž cílem bylo znemožnit vězňům záchranu spojenci a cestou je zlikvidovat. Jeden takový pochod prošel i přes Českolipsko.

Vězňové z pochodu smrti Schwarzheide na zahradě brusírny skla K. Zeisler krátce poté, co byli osvobozeni českými partyzány. | foto: archiv Josefa Doškáře

Trval 20 dní, během nichž vězni s přestávkami ušli 300 kilometrů z koncentračního tábora Schwarzheide u Drážďan až k Terezínu.

„Logika pochodu byla jediná - utéct před postupující frontou. Jak se ale prostor koncem války zmenšoval, byl pochod chaotický. Ještě předtím byli někde zastřeleni vězňové mladší patnácti a starší pětatřiceti let, protože by pochod nepřežili,“ předesílá novoborský badatel Josef Doškář, člen Svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské.

Pochod z koncentráku Schwarzheide vyšel 18. dubna 1945 a čítal přibližně 600 vězňů, Čechů, Ukrajinců, Rakušanů, Francouzů, Němců, Poláků a Holanďanů. I přes selekci mladých a starých jej stovka nepřežila.

„Vězni byli hnáni krajinou v nedostatečném ošacení a obutí, mnohdy bosí. Kdo nestačil tempu pochodu, byl na místě zastřelen, hozen na vůz, který vezl ostatní mrtvé či bezvládné. Vozy často táhli samotní vězni,“ připomíná Milena Městecká, pořadatelka pietních pochodů Lidických žen a účastnice letošního pietního pochodu Schwarzheide.

K jídlu byla občas jen polévka ze shnilých brambor a kopřiv

K jídlu nedostávali vězni nic, výjimečně polévku ze shnilých brambor a kopřiv. Ze zoufalosti jedli pampelišky natrhané cestou. Kdo zemřel cestou, byl pohřben na místě.

70 okamžiků druhé světové války

„Mrtvé pohřbívali zase vězni, jsou známy případy, kdy ti co pohřbívali, byli zastřeleni a vhozeni do stejné jámy. To se stalo například na zastávce v Horní Chřibské,“ popisuje Městecká.

Z Horní Chřibské vyrazil pochod k Varnsdorfu a na obou zastávkách po sobě nechal 14 mrtvých. Pak změnili esesáci způsob pochodu.

„Krátce před 5. květnem byla kolona vězňů rozdělena na dvě skupiny, židovskou a nežidovskou. Nežidovská postupovala pěšky do Skalice u České Lípy, židovská byla na nákladních vagonech převezena do České Lípy,“ dokládá českolipský historik Ladislav Smejkal.

Vězně objevili partyzáni

Nežidovská skupina dopadla o něco lépe. Ve Skalici je dozorci zavřeli do brusírny skla K. Zeisler. V okolních lesích totiž už pro dozorce nebylo bezpečno - pohybovali se tam čeští partyzáni.

Právě ti pak skupinu zavřenou v brusírně objevili. Dozorci a esesáci se jim po krátké přestřelce vzdali. Dokládají to zápisky francouzského vězně René Dupaua, který si celý incident zaznamenal, když jej viděl z okna.

„SS si sundali výložky s ‚hlavou smrti‘ a někteří dozorci už nemají ani hodnosti. Někteří se oblékají do civilu. Rozdělují si potraviny. Snaží se vyjít ze dvora a je z toho přestřelka. Velitel v čele se svou jednotkou vyjde před dvůr s rukama nahoře. Vzdávají se českým partyzánům, kteří sklárnu obklíčili. Dva partyzáni vstupují do dvora. Oznamují nám, že jsme osvobozeni!“

Méně štěstí měla židovská část pochodu, která pokračovala po kolejích do České Lípy. Počátkem května bylo ještě chladno a pršelo. Sedmnáct vězňů dvoudenní cestu nepřežilo.

„V každém rohu vagonu bylo sedátko pro esesmana se samopalem. Vezli nás dva dny a dvě noci a nikdo z nás nevěděl, kam jedeme. Pršelo, takže hodně kluků, kteří nevydrželi stát a lehli si na mokrou, výkaly potřísněnou podlahu, to nepřežilo. Mnoho z nich jsme v České Lípě vyhodili z vlaku, poněvadž jsme na nich nechtěli stát,“ dosvědčil nedávno serveru Paměť národa jeden z účastníků pochodu smrti Schwarzheide, Luděk Eliáš.

Nacisté neprojevili kapku soucitu

Po příjezdu do České Lípy museli zbylé mrtvé vynosit z vlaku. Odvezli je do lesa u Sosnové, kde je zahrabali do mělké jámy. Několik přeživších vězňů později vypovědělo, že někteří nebyli mrtví a ještě se hýbali. Nacističtí dozorci neprojevili ani kapku soucitu.

„Zbytek vězňů byl 7. května dopraven do Litoměřic, odkud šli pěšky do Terezína. Vstříc jim vyšel Červený kříž, který se o ně postaral,“ připomněl Ladislav Smejkal.

Co se ale stalo s dozorci, kteří je doprovázeli? Odpověď na to poskytl opět jeden z vězňů - mladý Alfred Kantor, autor pozoruhodného kresleného deníku, v němž zachytil události pochodu smrti.

Z deníku vyplynulo, že dozorci vězně dovlekli k mostu přes Labe a na české hranici před Terezínem je opustili. Zbytek vězňů dorazil do Terezína stiženého tyfem, avšak svobodného.

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Další z rubriky

Průmyslové podniky kdysi znečistily vodu, nová technologie ji teď čistí

Ilustrační snímek

Kvalitnější pitná voda poteče teď obyvatelům Turnova, Ohrazenic, Přepeří, Kacanov a Olešnice. Obce jsou totiž napojeny...

Hřbitovní kříž chátrá. Hrádek chce, aby byl kulturní památkou

Hřbitovní kříž v Doníně

Přes čtyři metry vysoký pískovcový kříž na hřbitově v Doníně by se mohl stát novou kulturní památkou na území Hrádku...

Čeští vojáci učili irácké kolegy, jak rozebírat chemickou zbraň

Češi cvičili nejen vojáky, ale i civilisty iráckého chemického vojska.

Z čeho jsou vyrobeny chemické bojové látky, jak se odebírají jejich vzorky a jak pak vypadá jejich rozbor? Liberečtí...

Najdete na iDNES.cz