Obce a města projektují z krajských peněz propojení vodovodů, aby nebyly odkázané na vrty. Liberecký kraj naposledy poskytl dotaci 2,5 milionu korun na dokumentace pro územní rozhodnutí.
Hrádek nad Nisou projektuje vodovodní rozvody mezi domy ve Václavicích a Uhelné. A už má na tuto část vydané pravomocné územní rozhodnutí. Celkové náklady jsou v případě Hrádku 720 tisíc, z krajské dotace město využilo 648 tisíc, zbytek dalo z vlastního rozpočtu.
V Uhelné se snižuje vodní sloupec
Obavy z úbytku vody v okrajových částech Hrádku jsou opodstatněné. V Uhelné se totiž neustále snižuje vodní sloupec stávajícího vodojemu a lidé se obávají, že se po rozšíření dolu situace ještě zhorší. Do tohoto místa by měl v budoucnu směřovat přivaděč z přehrady Souš. Tuto část už ale bude projektovat Severočeská vodárenská společnost.
„Jsme ve fázi, kdy s Libereckým krajem, potažmo s ministerstvem životního prostředí jednáme, jestli uvolní peníze na další stupeň dokumentace, v tomto případě pro vodoprávní řízení. Na další peníze ale stále čekáme. Bez nich se nehneme dál,“ zmínil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.
Na Frýdlantsku se projektují dva vodovodní přivaděče. První do Heřmanic, Kunratic a Dětřichova. A druhý do Bulovky. Pracuje se ale i na opatřeních pro místní vodovodní řady nebo se připravuje rozšíření vodojemu na Višňovsku.
„Řešíme konkrétní věci, jako jsou zábory půdy, trasy, kudy vodovodní řady povedou. Hledáme optimální trasy,“ zmínil starosta Frýdlantu Dan Ramzer. „Děláme vše pro to, abychom šli po obecních pozemcích, ale budeme muset jednat i se soukromými majiteli,“ podotkl.
Ztrátě vody má zabránit 150 milionů korun
Na to, jestli stát pošle slíbených sto padesát milionů, které jsou potřeba na další etapu, se chce starosta Ramzer ptát ministrů, až budou v kraji na výjezdním zasedání 13. března.
Podle návrhu opatření k řešení dopadů plánovaného rozšíření těžby polského hnědouhelného dolu Turów na české straně by mělo ministerstvo financí převést na ministerstvo zemědělství 150 milionů korun.
Peníze mají jít vodárenským společnostem SVS a Frýdlantská vodárenská na projektovou a inženýrskou přípravu opatření proti ztrátě podzemní vody. Pracovní skupina o tom rozhodla už loni na jaře. Peníze ale nepřišly.
Ministerstvo financí mělo v připomínkovém řízení námitky a s návrhem nesouhlasí. „Ministerstvo financí v žádném případě návrh opatření nezpochybňuje,“ reagoval Filip Běhal z tiskového oddělení ministerstva financí.
Podle něj je jen tento výdaj zapotřebí uplatnit v rámci přípravy návrhu státního rozpočtu na příslušné období v kapitole ministerstvo zemědělství. „Nám je popravdě jedno, jakým způsobem finance dorazí. Hlavně, aby se už situace nějak vyřešila. Bude to jedno z hlavních témat, která chci řešit s vládou i s ministry, až v březnu přijedou do Libereckého kraje,“ zmínil krajský radní Jiří Löffelmann.
Důl Turów se rozkládá na 45 kilometrech čtverečních. Polská strana chce zvětšit plochu dolu až na 55 kilometrů čtverečních.
Těžba se má dál posunout k jihovýchodu, téměř k polsko-české hranici, kde už dochází ke skrývkám. V zasaženém území žije téměř třicet tisíc lidí.
K poklesu spodní vody došlo už v 80. letech. Odborníci se ale obávají, že s plánovaným postupem rozšíření těžby hrozí další výrazné poklesy hladiny podzemní vody a ovlivnění vodních zdrojů na území České republiky.
Vodohospodáři se chtějí na tuto variantu připravit. Jednou z variant je přivedení vody z Jizerských hor. Pro Frýdlantskou vodárenskou společnost by to představovalo investici až za 900 milionů korun.
