Masivní noční záře skleníků rozléhajících se v těsné blízkosti elektrárny Turów na ploše deseti hektarů se v poslední době stala předmětem kritiky ze strany Čechů i Němců. Vyvolala dokonce jednání premiérů.
Firma už v únoru pro MF DNES potvrdila, že pracuje na způsobu omezení světelného záření. „Pohodlí obyvatel nám není lhostejné,“ uvedla za Citronex Małgorzata Orłowska.
Majitel Citronexu a jeden z nejbohatších Poláků, Artur Toronowski, teď potvrdil pro Radio Wrocław informaci o přípravách na odstínění skleníků. Podle něj problém v příští sezoně zmizí - od září budou skleníky zakryté. Na technickém řešení údajně pracují nizozemští odborníci.
„Uděláme takovou oponu, která bude vypouštět ven jen tři procenta světla, devadesát sedm procent zůstane uvnitř. Tři procenta světla nebudou pouhým okem viditelná,“ uvedl Artur Toronowski.
Místostarosta Bogatyně Dominik Matelski v půli února pro MF DNES uvedl, že zastínění skleníků speciální sítí, která nepustí světlo ven, vyjde na deset milionů dolarů. Hovořil ale o sklenících, které Citronex u Bogatyně teprve postaví. V plánu je totiž až desetinásobné rozšíření.
Zakrytí vyjde podle firmy na dva miliony zlotých
Podle vyjádření Artura Toronowského na webu polského rádia vyjde zakrytí stávajících skleníků na dva miliony zlotých (přes 12 milionů korun).
„Vyjádření polského podnikatele musíme věřit. Bereme to tak, že projekt ještě není dodělaný a doufáme v to, že současný stav nezůstane. V Holandsku, Francii nebo Španělsku se velké skleníky běžně přikrývají. Vývoj chceme od září, až začnou opět přisvětlovat, sledovat,“ komentoval náměstek hejtmana Libereckého kraje pro životní prostředí a zemědělství Josef Jadrný.
„Hořící“ obzor v podobě oranžová záře vycházející ze skleníků byl v zimě na noční obloze vidět i z Liberce. Nejvíc při nízké oblačnosti a za vlhka. Během jara a léta skleníky zhasnou.
„Maximálně do konce března skončí svícení. Záležet bude na slunečním svitu,“ doplnil Toronowski pro polské rádio.
Jedněmi z nejhlasitějších odpůrců nočního svícení skleníků a jejich světelného smogu jsou čeští astronomové, jež v roce 2009 spoluzakládali Jizerskou oblast tmavé oblohy. Rozkládá se na české i polské straně Jizerských hor.
Vznikla v okolí osady Jizerka kvůli tomu, že dosud jde o jedno z mála míst v zemi, kde je možné pozorovat skutečnou horskou oblohu bez rušivých světelných vlivů.
Skleníky září jako stotisícové město
Jedná se navíc o první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Podle českých astronomů už nyní skleníky září jako stotisícové město.
„V rámci střední Evropy to považuji za nejhorší případ, k jakému v oblasti světelného znečištění došlo. Výrazně ovlivňuje noční životní prostředí. To, že jeden soukromý skleník vytváří světelné znečištění jako stotisícové město, považuji za naprosto ostudnou věc,“ popsal současný stav Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Polští kolegové z astronomického institutu při Wroclavské univerzitě, kteří park tmavé oblohy spoluzakládali, naopak české astronomy zpochybňují. Hovoří o tom, že osvětlení skleníků má na mezinárodní rezervaci jen minimální vliv.
„Zatím nedosahuje úrovně, která zabraňuje provádět astronomická pozorování v Jizerských horách,“ stojí v březnovém prohlášení astronomického institutu ve Wroclavi. „Nejvážnější hrozbou pro Jizerskou oblast tmavé oblohy jsou nepravdivé informace o ní,“ píše se v prohlášení.
„Je pravda, že Jizerskou oblast tmavé oblohy v této rozloze a v této intenzitě světla skleníky ještě neohrožují,“ souhlasí Pavel Suchan. „Pokud by ale firma Citronex skleníky zvětšila desetkrát, jak plánuje, a nezastínila je, na nějakou Jizerskou oblast tmavé oblohy bychom opravdu mohli zapomenout,“ reagoval Suchan na prohlášení polských kolegů.
