Úpravy v korytě řeky Smědé. | foto: Společnost pro Jizerské hory

Potoky a řeky v Jizerkách ztrácejí zjizvenou tvář a zpomalí povodně

  • 1
Žulové balvany místo šedého betonu, hluboké tůně místo hladké dlažby. Potokům a říčkám v Jizerských horách zohyzděným za socialismu surovými stavebními zásahy se vrací dřívější půvab. Zároveň přicházejí o ničivou sílu, s níž se valily při záplavách do údolí.

V Jizerských horách upravili lesníci kanál, svádějící vodu do Černého potoka. Letos na jaře skončí práce, jejichž smyslem byla likvidace vybetonovaného koryta řeky Smědá poblíž Smědavy.

„Někdo tam kdysi nechal nepochopitelně vybetonovat koryto řeky v úseku dlouhém asi sto metrů,“ řekl vedoucí Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek.

Smědá měla vydlážděné dno a také břehy, už loni se však do nich zaryla lžíce bagru a řeka dostává dřívější podobu.

Překopání znetvořeného koryta řeky začalo díky Společnosti pro Jizerské hory a vyjde na 3,5 milionu korun.

„Práce jsou hotové asi z osmdesáti procent,“ uvedla Veronika Saad Beňková, projektová manažerka společnosti. „Budou pokračovat, až roztaje sníh, a potrvají do konce května.“

Společnost získala na úpravy koryta Smědé evropskou dotaci z programu Voda, Země, Vzduch.

Dlažbou opevněný úsek Smědé dělal rybám velké problémy při jejich stěhování. V upravené části řeky najdou naopak útočiště ve skoro dvaceti tůních.

Hladká dlažba zmizela rovněž z hlavního přítoku Černého potoka, stékajícího od Smědavské hory na Frýdlantsko.

„V osmdesátých letech minulého století pokryly hlavní přítok Černého potoka kameny, zalité do betonu,“ řekl Tomáš Sajdl. V Lesích České republiky pracuje jako vedoucí správy toků v Povodí Labe. „Mizelo rašeliniště a z přítoku Černého potoka se stala hladová voda bez života.“

Balvany za pět milionů

Hladká dlažba zalitá do betonu hyzdila hlavní přítok Černého potoka v délce takřka sedmi stovek metrů. Teď v korytě leží původní jizerskohorské balvany. Jeho úprava stála více než pět milionů korun, většinu z nich poskytla státním lesům Evropská unie.

Hlavní přítok Černého potoka nevznikl přirozeně. V osmdesátých letech minulého století ho vyhloubily stroje jako meliorační příkop.

„Staré meliorační kanály ovlivňují brutálně vodní režim v Jizerských horách,“ prohlásil Hušek. „Terén se kvůli nim vysušuje. Při deštích jimi teče voda rychle do údolí.“

Současný hlavní přítok Černého potoka odváděl jako meliorační příkop vodu z holé plochy po těžbě na Smědavské hoře.

Když tam les před lety zmizel a nebral si z půdy vodu, byla hodně podmáčená. Bez melioračního příkopu by v ní hynuly nově vysázené stromky.

Úpravy zpomalí povodňovou vlnu

Lesy v Jizerských horách se v osmdesátých letech masivně kácely, poněvadž je zničily exhalace z polských, německých i českých tepelných elektráren.

Obnova narušené krajiny si ještě stále vyžaduje hodně práce i peněz, což se ukázalo také při oživování umělého přítoku Černého potoka.

„Řešili jsme systém celé soustavy odvodňovacích kanálů na více než sto dvaceti hektarech,“ konstatoval Sajdl. „Na jednom z dalších odvodňovacích příkopů vyrostlo pět příčných dřevěných hrází. Zpomalují odtékání vody z míst, kde se tvoří znovu rašelina.“ Projekt zahrnoval rovněž vybudování malé vodní nádrže s hloubkou přes metr a půl.

Pokud by okolní lesy hořely, posloužila by hasičům jako zdroj vody.
„Úpravy melioračních příkopů, vznik nových tůní a nádrží záplavy úplně nezastaví,“ shrnul Hušek. „Ale povodňová vlna bude díky nim pomalejší a plošší.“