Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potomek mlynáře osm let zachraňoval mlýn, který zabavili nacisté

  10:18aktualizováno  10:18
Když v roce 1941 roztocký vodní mlýn zapečetili Němci a jeho klapot po více než 250 letech utichl, bylo poslednímu z rodu mlynářů Fidlerů Bohumilovi Novotnému devět let. Jako nejstarší syn měl už od narození jasně namalovanou profesní kariéru, jako ji mělo narýsovanou i osm generací nejstarších synů před ním – měl být mlynářem.

Záchrana mlýna stála Bohumila Novotného a jeho příbuzné osm let dřiny, a také půl milionu z vlastní kapsy. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Osud, válka a pak i komunisté tomu ale chtěli jinak. „Němci se báli, aby jim přes malé mlýny, jako byl náš, neutíkalo obilí. Sedláci se totiž vymlouvali, že se neurodilo, a tedy že nemohou Říši odevzdat předepsané dávky, a obilí tajně vozili do menších mlýnů, které nebyly tak na očích,“ vysvětluje třiaosmdesátiletý Novotný a přidává vysvětlení, proč se nejmenuje Fidler.

Fotogalerie

„Děda s babičkou žili jako druh a družka, jeden protestant a druhý katolík, asi se nedohodli, takže se svatba nekonala. A otec dostal příjmení po babičce – Novotný,“ vysvětluje poslední z rodu mlynářů.

Po státním zákazu provozovat mlýn Fidlerovi ještě nějakou dobu pekli žitný chléb, který rozváželi po okolních obcích, ale kupovat mouku bylo ztrátové.

Po válce mlýn už nepovolili, a tak v roce 1946 otec mlynář nastoupil do továrny jako pomocný dělník. A pak ho komunisté nahnali do družstva. V usedlosti družstevníci chovali prasata, na loukách se pásl dobytek. K mlýnu totiž patřil pozemky a také nedaleký rybník.

Osm let dřiny a půl milionu z vlastní kapsy

To možná paradoxně mlýn zachránilo – zůstal v držení rodiny Fidlerů. Bohumil se ale vydal jinou cestou – na studia. „Udělal jsem vysokou chemickou. Vždycky jsem se kolem potravin a potravinářství motal, a když jsem šel do důchodu v roce 1990, rozhodl jsem se mlýn zachránit,“ říká.

Stálo to osm let dřiny jeho i příbuzných, a také půl milionu z vlastní kapsy, ale lidé mají možnost zase slyšet, jak mlýn klape. Sice naprázdno, ale zařízení a technologie je původní.

A část z ní dokonce jediná zachovaná v Česku, jako například důmyslná dřevěná skříň se spoustou přihrádek a pohyblivých klapek, tzv. štoska na čištění krupice z roku 1840.

„Tu už jinde nenajdete, jen u nás,“ glosuje Novotný a ukazuje malé komůrky se šoupátky a pohyblivými jazyky. „Krupice se čistila větrem. Pod střechou je ventilátor, který dovnitř vháněl vzduch. Krupice se sypala svrchu na pohyblivé síto, propadávala komůrkami a vítr ji čistil. Největší umění bylo správně nastavit šoupátka, a to uměl jediný mlynář, tedy můj tatínek,“ vysvětluje Novotný.

Mlýn patří mezi takzvané drnčáky

Mlýn patřil typově mezi takzvané drnčáky, to znamená, že kolo poháněla voda ze Staroveského potoka, který pramenil zpod drnů pod Vysokým nad Jizerou. Náhonem voda proudila ke mlýnu a na kolo o průměru 4,7 metru padala se shora.

Spodní částí stavení procházela hřídel dlouhá 6,5 metru. Byla srdcem celého mlýna, protože ovládala nejen mlecí zařízení, ale vyráběla elektřinu o napětí 120 voltů pro domácnost a poháněla třeba stroje ve stodole. Podmínkou byl ale dostatek vody.

Když bylo sucho, zastavil vodu první mlýn po potoce, mlynář si napustil rybník nebo nějakou nádrž a pak teprve ji pustil dál. Po potoce byly čtyři mlýny a my jsme byli třetí v pořadí, takže jsme museli čekat. V létě se ale moc nemlelo. Byly žně, sedláci sváželi obilí do stodoly a teprve v zimě je chasa mlátila.

Do mlýna obilí putovalo na jaře, kdy bylo vody dost. „Takže dva tři měsíce jel od rána do večera. V létě se mlelo jen tak, aby byla mouka pro pecnářství a pro lidi, kteří chtěli mouku do domácnosti. Pytle nosili mleči a lidé ze mlýna na ramenou. Byly padesátikilové, takže mlynáři a jejich pomocníci nebyli žádní sušinkové. Z jednoho pytle bylo 37 kilo mouky a 9,5 kilo otrub a zbytek byl odpad. V minulosti si někteří sedláci stěžovali, že je ho moc a že zůstává mlynáři za lubem. To je spodní mlýnské kolo, které se nehýbe. Moc nezmohli. Ve mlýně měl totiž mlynář hlavní slovo jako soudce. Odtud ale pochází přísloví, že má někdo něco za lubem,“ popisuje Novotný.

Roztocký mlýn z roku 1685, kdy si ho pronajal první z Fidlerů, mohou dnes lidé navštívit. Samotné stavení pochází z roku 1656, ale podobu má jako v roce 1941, když je Němci opatřili pečetí.

Uvnitř jsou ale poklady mnohem starší. „Je to práce, která nekončí, pořád něco opravujeme a obnovujeme. V květnu by se mělo například rozběhnout malé vodní kolo. Bude to ale jen menší vodní okruh, protože celý náhon ani rybník už se obnovit nedá,“ doplnil Novotný.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Libereckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Libereckém kraji si volí zástupce do Senátu obvod Jablonec nad Nisou. Kandidují: Jaroslav Zeman, Jindřich Berounský, Josef Chuchlík, Šárka Kalvová, Michal Švarc, Michaela Tejmlová a Pavel Žur. Případné druhé kolo voleb se koná 12. a 13. října.



Nejčtenější

Čtyři koruny i krmítko pro kapry. Poloprázdná přehrada vábí hledače pokladů

Základní pomůcky pro hledače: oblečení, u něhož nevadí, zašpiní-li se, polní...

Kvůli suchému létu je v liberecké přehradě rekordně málo vody. Nově vzniklé pláže okupují hledači s detektory kovů....

Rennes - Jablonec 2:1, hořká premiéra, rozhodla penalta v nastavení

Jablonecký brankář Vlastimil Hrubý se smutně ohlédl, Hatem Ben Arfa z Rennes...

Jablonečtí fotbalisté při při své premiéře v hlavní fázi evropských pohárů příjemně překvapili výkonem, ale v Rennes...



Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...

Liberec vyhlíží Spidermana, natáčení velkofilmu uzavře celé náměstí

Náměstí je již obehnané plotem a do jeho středu se lidé nedostanou. Rekvizity...

Už několik dní dominuje libereckému náměstí Dr. E. Beneše ruské kolo. Spolu s dalšími kulisami je postavili filmaři,...

Pavoučí muž znectil památník obětem z 21. srpna 1968, filmaři se omluvili

Filmaři udělal z památníku obětem okupace skládku.

Továrnímu dvoru s poskládaným materiálem se několik dní podobal Památník obětem okupace na náměstí E. Beneše v Liberci....

Další z rubriky

Před 80 lety se hraničáři v Habarticích ubránili hordám nacistů

Ordneři a čs. finanční stráž.

Že se Československo nebránilo nacistickému Německu, patří mezi často opakované omyly a mýty. 21. září si připomínáme...

Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...

Pavoučí muž znectil památník obětem z 21. srpna 1968, filmaři se omluvili

Filmaři udělal z památníku obětem okupace skládku.

Továrnímu dvoru s poskládaným materiálem se několik dní podobal Památník obětem okupace na náměstí E. Beneše v Liberci....

Najdete na iDNES.cz