Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potomek mlynáře osm let zachraňoval mlýn, který zabavili nacisté

  10:18aktualizováno  10:18
Když v roce 1941 roztocký vodní mlýn zapečetili Němci a jeho klapot po více než 250 letech utichl, bylo poslednímu z rodu mlynářů Fidlerů Bohumilovi Novotnému devět let. Jako nejstarší syn měl už od narození jasně namalovanou profesní kariéru, jako ji mělo narýsovanou i osm generací nejstarších synů před ním – měl být mlynářem.

Záchrana mlýna stála Bohumila Novotného a jeho příbuzné osm let dřiny, a také půl milionu z vlastní kapsy. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Osud, válka a pak i komunisté tomu ale chtěli jinak. „Němci se báli, aby jim přes malé mlýny, jako byl náš, neutíkalo obilí. Sedláci se totiž vymlouvali, že se neurodilo, a tedy že nemohou Říši odevzdat předepsané dávky, a obilí tajně vozili do menších mlýnů, které nebyly tak na očích,“ vysvětluje třiaosmdesátiletý Novotný a přidává vysvětlení, proč se nejmenuje Fidler.

Fotogalerie

„Děda s babičkou žili jako druh a družka, jeden protestant a druhý katolík, asi se nedohodli, takže se svatba nekonala. A otec dostal příjmení po babičce – Novotný,“ vysvětluje poslední z rodu mlynářů.

Po státním zákazu provozovat mlýn Fidlerovi ještě nějakou dobu pekli žitný chléb, který rozváželi po okolních obcích, ale kupovat mouku bylo ztrátové.

Po válce mlýn už nepovolili, a tak v roce 1946 otec mlynář nastoupil do továrny jako pomocný dělník. A pak ho komunisté nahnali do družstva. V usedlosti družstevníci chovali prasata, na loukách se pásl dobytek. K mlýnu totiž patřil pozemky a také nedaleký rybník.

Osm let dřiny a půl milionu z vlastní kapsy

To možná paradoxně mlýn zachránilo – zůstal v držení rodiny Fidlerů. Bohumil se ale vydal jinou cestou – na studia. „Udělal jsem vysokou chemickou. Vždycky jsem se kolem potravin a potravinářství motal, a když jsem šel do důchodu v roce 1990, rozhodl jsem se mlýn zachránit,“ říká.

Stálo to osm let dřiny jeho i příbuzných, a také půl milionu z vlastní kapsy, ale lidé mají možnost zase slyšet, jak mlýn klape. Sice naprázdno, ale zařízení a technologie je původní.

A část z ní dokonce jediná zachovaná v Česku, jako například důmyslná dřevěná skříň se spoustou přihrádek a pohyblivých klapek, tzv. štoska na čištění krupice z roku 1840.

„Tu už jinde nenajdete, jen u nás,“ glosuje Novotný a ukazuje malé komůrky se šoupátky a pohyblivými jazyky. „Krupice se čistila větrem. Pod střechou je ventilátor, který dovnitř vháněl vzduch. Krupice se sypala svrchu na pohyblivé síto, propadávala komůrkami a vítr ji čistil. Největší umění bylo správně nastavit šoupátka, a to uměl jediný mlynář, tedy můj tatínek,“ vysvětluje Novotný.

Mlýn patří mezi takzvané drnčáky

Mlýn patřil typově mezi takzvané drnčáky, to znamená, že kolo poháněla voda ze Staroveského potoka, který pramenil zpod drnů pod Vysokým nad Jizerou. Náhonem voda proudila ke mlýnu a na kolo o průměru 4,7 metru padala se shora.

Spodní částí stavení procházela hřídel dlouhá 6,5 metru. Byla srdcem celého mlýna, protože ovládala nejen mlecí zařízení, ale vyráběla elektřinu o napětí 120 voltů pro domácnost a poháněla třeba stroje ve stodole. Podmínkou byl ale dostatek vody.

Když bylo sucho, zastavil vodu první mlýn po potoce, mlynář si napustil rybník nebo nějakou nádrž a pak teprve ji pustil dál. Po potoce byly čtyři mlýny a my jsme byli třetí v pořadí, takže jsme museli čekat. V létě se ale moc nemlelo. Byly žně, sedláci sváželi obilí do stodoly a teprve v zimě je chasa mlátila.

Do mlýna obilí putovalo na jaře, kdy bylo vody dost. „Takže dva tři měsíce jel od rána do večera. V létě se mlelo jen tak, aby byla mouka pro pecnářství a pro lidi, kteří chtěli mouku do domácnosti. Pytle nosili mleči a lidé ze mlýna na ramenou. Byly padesátikilové, takže mlynáři a jejich pomocníci nebyli žádní sušinkové. Z jednoho pytle bylo 37 kilo mouky a 9,5 kilo otrub a zbytek byl odpad. V minulosti si někteří sedláci stěžovali, že je ho moc a že zůstává mlynáři za lubem. To je spodní mlýnské kolo, které se nehýbe. Moc nezmohli. Ve mlýně měl totiž mlynář hlavní slovo jako soudce. Odtud ale pochází přísloví, že má někdo něco za lubem,“ popisuje Novotný.

Roztocký mlýn z roku 1685, kdy si ho pronajal první z Fidlerů, mohou dnes lidé navštívit. Samotné stavení pochází z roku 1656, ale podobu má jako v roce 1941, když je Němci opatřili pečetí.

Uvnitř jsou ale poklady mnohem starší. „Je to práce, která nekončí, pořád něco opravujeme a obnovujeme. V květnu by se mělo například rozběhnout malé vodní kolo. Bude to ale jen menší vodní okruh, protože celý náhon ani rybník už se obnovit nedá,“ doplnil Novotný.




Nejčtenější

Sparta - Jablonec 2:0, posun na třetí příčku, góly dali Stanciu a Kadlec

Sparťan Nicolae Stanciu slaví gól v ligovém utkání proti Jablonci. Pro...

Sparťanští fotbalisté jsou třetí v tabulce. Nejlepší průběžné umístění v dosavadním ročníku vydřeli v předehrávce 25....

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...



Tvrdili jim, že nebudou mít šanci. Teď chce jejich sklo i císař

Skláři se specializují na hluboký brus. Proto jsou jejich výrobky tak jedinečné.

S manželkou začínali v sídlištní garsonce, zdi obložené koberci, aby tlumili zvuky sklářské brusky a nerušili sousedy....

V Českém ráji je nejkratší tunel, Vyskeř ho nechá zapsat do knihy rekordů

Tunel ve Vyskři měří jen asi dva a půl metru.

Český ráj se bude pyšnit zápisem v České knize rekordů. Může za to kuriozita v malé obci Vyskeř nedaleko Turnova. Na...

Nad tunel nebudou smět autobusy, varuje primátor a odmítá koupi pozemků

Liberecký tunel.

Primátor krajského města Tibor Batthyány nechce podepsat smlouvu na koupi autobusového nádraží. Před čtrnácti dny o ní...

Další z rubriky

Jablonecké nádraží uniklo bourání, bude v něm model železnice i vinotéka

Nádraží je velmi zajímavě posazené mezi železniční a tramvajovou trať, nic...

Jablonec se vložil do záchrany unikátní budovy bývalého vlakového nádraží na okraji města, kterou čeká demolice....

Liberecká zoo nabízí vstup za dalekohled, pomůže proti pytlákům v Indonésii

(ilustrační snímek)

Starý, nepotřebný, ale stále ještě funkční dalekohled může přispět k záchraně zpěvných ptáků v Indonésii. Stačí, když...

Cyklista nepřežil na Jablonecku pád do příkopu. Možná ho srazilo auto

(Ilustrační snímek)

Cyklista zemřel v sobotu večer ve Smržovce na Jablonecku. V příkopu u místní silnice jej v devět hodin večer našla...

denicek-chvile-kdy-jsem-se-prestala-snazit-byt-perfektni
denicek-chvile-kdy-jsem-se-prestala-snazit-byt-perfektni

Myslíte si, že všechny mamimky jsou dokonalé?

Najdete na iDNES.cz