Potomek mlynáře osm let zachraňoval mlýn, který zabavili nacisté

  10:18aktualizováno  10:18
Když v roce 1941 roztocký vodní mlýn zapečetili Němci a jeho klapot po více než 250 letech utichl, bylo poslednímu z rodu mlynářů Fidlerů Bohumilovi Novotnému devět let. Jako nejstarší syn měl už od narození jasně namalovanou profesní kariéru, jako ji mělo narýsovanou i osm generací nejstarších synů před ním – měl být mlynářem.

Záchrana mlýna stála Bohumila Novotného a jeho příbuzné osm let dřiny, a také půl milionu z vlastní kapsy. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Osud, válka a pak i komunisté tomu ale chtěli jinak. „Němci se báli, aby jim přes malé mlýny, jako byl náš, neutíkalo obilí. Sedláci se totiž vymlouvali, že se neurodilo, a tedy že nemohou Říši odevzdat předepsané dávky, a obilí tajně vozili do menších mlýnů, které nebyly tak na očích,“ vysvětluje třiaosmdesátiletý Novotný a přidává vysvětlení, proč se nejmenuje Fidler.

Fotogalerie

„Děda s babičkou žili jako druh a družka, jeden protestant a druhý katolík, asi se nedohodli, takže se svatba nekonala. A otec dostal příjmení po babičce – Novotný,“ vysvětluje poslední z rodu mlynářů.

Po státním zákazu provozovat mlýn Fidlerovi ještě nějakou dobu pekli žitný chléb, který rozváželi po okolních obcích, ale kupovat mouku bylo ztrátové.

Po válce mlýn už nepovolili, a tak v roce 1946 otec mlynář nastoupil do továrny jako pomocný dělník. A pak ho komunisté nahnali do družstva. V usedlosti družstevníci chovali prasata, na loukách se pásl dobytek. K mlýnu totiž patřil pozemky a také nedaleký rybník.

Osm let dřiny a půl milionu z vlastní kapsy

To možná paradoxně mlýn zachránilo – zůstal v držení rodiny Fidlerů. Bohumil se ale vydal jinou cestou – na studia. „Udělal jsem vysokou chemickou. Vždycky jsem se kolem potravin a potravinářství motal, a když jsem šel do důchodu v roce 1990, rozhodl jsem se mlýn zachránit,“ říká.

Stálo to osm let dřiny jeho i příbuzných, a také půl milionu z vlastní kapsy, ale lidé mají možnost zase slyšet, jak mlýn klape. Sice naprázdno, ale zařízení a technologie je původní.

A část z ní dokonce jediná zachovaná v Česku, jako například důmyslná dřevěná skříň se spoustou přihrádek a pohyblivých klapek, tzv. štoska na čištění krupice z roku 1840.

„Tu už jinde nenajdete, jen u nás,“ glosuje Novotný a ukazuje malé komůrky se šoupátky a pohyblivými jazyky. „Krupice se čistila větrem. Pod střechou je ventilátor, který dovnitř vháněl vzduch. Krupice se sypala svrchu na pohyblivé síto, propadávala komůrkami a vítr ji čistil. Největší umění bylo správně nastavit šoupátka, a to uměl jediný mlynář, tedy můj tatínek,“ vysvětluje Novotný.

Mlýn patří mezi takzvané drnčáky

Mlýn patřil typově mezi takzvané drnčáky, to znamená, že kolo poháněla voda ze Staroveského potoka, který pramenil zpod drnů pod Vysokým nad Jizerou. Náhonem voda proudila ke mlýnu a na kolo o průměru 4,7 metru padala se shora.

Spodní částí stavení procházela hřídel dlouhá 6,5 metru. Byla srdcem celého mlýna, protože ovládala nejen mlecí zařízení, ale vyráběla elektřinu o napětí 120 voltů pro domácnost a poháněla třeba stroje ve stodole. Podmínkou byl ale dostatek vody.

Když bylo sucho, zastavil vodu první mlýn po potoce, mlynář si napustil rybník nebo nějakou nádrž a pak teprve ji pustil dál. Po potoce byly čtyři mlýny a my jsme byli třetí v pořadí, takže jsme museli čekat. V létě se ale moc nemlelo. Byly žně, sedláci sváželi obilí do stodoly a teprve v zimě je chasa mlátila.

Do mlýna obilí putovalo na jaře, kdy bylo vody dost. „Takže dva tři měsíce jel od rána do večera. V létě se mlelo jen tak, aby byla mouka pro pecnářství a pro lidi, kteří chtěli mouku do domácnosti. Pytle nosili mleči a lidé ze mlýna na ramenou. Byly padesátikilové, takže mlynáři a jejich pomocníci nebyli žádní sušinkové. Z jednoho pytle bylo 37 kilo mouky a 9,5 kilo otrub a zbytek byl odpad. V minulosti si někteří sedláci stěžovali, že je ho moc a že zůstává mlynáři za lubem. To je spodní mlýnské kolo, které se nehýbe. Moc nezmohli. Ve mlýně měl totiž mlynář hlavní slovo jako soudce. Odtud ale pochází přísloví, že má někdo něco za lubem,“ popisuje Novotný.

Roztocký mlýn z roku 1685, kdy si ho pronajal první z Fidlerů, mohou dnes lidé navštívit. Samotné stavení pochází z roku 1656, ale podobu má jako v roce 1941, když je Němci opatřili pečetí.

Uvnitř jsou ale poklady mnohem starší. „Je to práce, která nekončí, pořád něco opravujeme a obnovujeme. V květnu by se mělo například rozběhnout malé vodní kolo. Bude to ale jen menší vodní okruh, protože celý náhon ani rybník už se obnovit nedá,“ doplnil Novotný.

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

Jablonec - Slavia 0:2, lídr zase vítězí, v hlavní roli video

Slávisté Josef Hušbauer (vlevo) a Miroslav Stoch se radují z gólu v zápase s...

V nejvyšší soutěži vyhráli popáté v řadě, na čele mají znovu čtyřbodový náskok na druhou Plzeň. Fotbalisté Slavie...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

Další z rubriky

Alkohol spustil běsnění, soud muži potvrdil 13 let za vraždu matky

František Ž. obžalovaný z vraždy matky stanul před Krajským soudem v Hradci...

Vrchní soud v Praze potvrdil třináctiletý trest Františku Žilkovi. Podle žalobkyně v bytě na Semilsku brutálně zbil a...

V práci to je jiné, říká záchranář, který ve svém volnu oživil chlapce

Jan Nevřela pomohl v létě zachránit život dvanáctiletému chlapci, který se...

Několik pracovníků záchranné služby si v pondělí odneslo ocenění za svoji činnost. Jeden z nich zachránil život...

Hercům ani divákům už nebude horko, v libereckém divadle vymění topení

Poslední rekonstrukce divadla proběhla v 80. letech.

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci čekají perné chvilky. Nepůjde však o zkoušení žádné náročné hry, baletu ani opery....

Najdete na iDNES.cz