Potomek mlynáře osm let zachraňoval mlýn, který zabavili nacisté

  10:18aktualizováno  10:18
Když v roce 1941 roztocký vodní mlýn zapečetili Němci a jeho klapot po více než 250 letech utichl, bylo poslednímu z rodu mlynářů Fidlerů Bohumilovi Novotnému devět let. Jako nejstarší syn měl už od narození jasně namalovanou profesní kariéru, jako ji mělo narýsovanou i osm generací nejstarších synů před ním – měl být mlynářem.

Záchrana mlýna stála Bohumila Novotného a jeho příbuzné osm let dřiny, a také půl milionu z vlastní kapsy. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Osud, válka a pak i komunisté tomu ale chtěli jinak. „Němci se báli, aby jim přes malé mlýny, jako byl náš, neutíkalo obilí. Sedláci se totiž vymlouvali, že se neurodilo, a tedy že nemohou Říši odevzdat předepsané dávky, a obilí tajně vozili do menších mlýnů, které nebyly tak na očích,“ vysvětluje třiaosmdesátiletý Novotný a přidává vysvětlení, proč se nejmenuje Fidler.

Fotogalerie

„Děda s babičkou žili jako druh a družka, jeden protestant a druhý katolík, asi se nedohodli, takže se svatba nekonala. A otec dostal příjmení po babičce – Novotný,“ vysvětluje poslední z rodu mlynářů.

Po státním zákazu provozovat mlýn Fidlerovi ještě nějakou dobu pekli žitný chléb, který rozváželi po okolních obcích, ale kupovat mouku bylo ztrátové.

Po válce mlýn už nepovolili, a tak v roce 1946 otec mlynář nastoupil do továrny jako pomocný dělník. A pak ho komunisté nahnali do družstva. V usedlosti družstevníci chovali prasata, na loukách se pásl dobytek. K mlýnu totiž patřil pozemky a také nedaleký rybník.

Osm let dřiny a půl milionu z vlastní kapsy

To možná paradoxně mlýn zachránilo – zůstal v držení rodiny Fidlerů. Bohumil se ale vydal jinou cestou – na studia. „Udělal jsem vysokou chemickou. Vždycky jsem se kolem potravin a potravinářství motal, a když jsem šel do důchodu v roce 1990, rozhodl jsem se mlýn zachránit,“ říká.

Stálo to osm let dřiny jeho i příbuzných, a také půl milionu z vlastní kapsy, ale lidé mají možnost zase slyšet, jak mlýn klape. Sice naprázdno, ale zařízení a technologie je původní.

A část z ní dokonce jediná zachovaná v Česku, jako například důmyslná dřevěná skříň se spoustou přihrádek a pohyblivých klapek, tzv. štoska na čištění krupice z roku 1840.

„Tu už jinde nenajdete, jen u nás,“ glosuje Novotný a ukazuje malé komůrky se šoupátky a pohyblivými jazyky. „Krupice se čistila větrem. Pod střechou je ventilátor, který dovnitř vháněl vzduch. Krupice se sypala svrchu na pohyblivé síto, propadávala komůrkami a vítr ji čistil. Největší umění bylo správně nastavit šoupátka, a to uměl jediný mlynář, tedy můj tatínek,“ vysvětluje Novotný.

Mlýn patří mezi takzvané drnčáky

Mlýn patřil typově mezi takzvané drnčáky, to znamená, že kolo poháněla voda ze Staroveského potoka, který pramenil zpod drnů pod Vysokým nad Jizerou. Náhonem voda proudila ke mlýnu a na kolo o průměru 4,7 metru padala se shora.

Spodní částí stavení procházela hřídel dlouhá 6,5 metru. Byla srdcem celého mlýna, protože ovládala nejen mlecí zařízení, ale vyráběla elektřinu o napětí 120 voltů pro domácnost a poháněla třeba stroje ve stodole. Podmínkou byl ale dostatek vody.

Když bylo sucho, zastavil vodu první mlýn po potoce, mlynář si napustil rybník nebo nějakou nádrž a pak teprve ji pustil dál. Po potoce byly čtyři mlýny a my jsme byli třetí v pořadí, takže jsme museli čekat. V létě se ale moc nemlelo. Byly žně, sedláci sváželi obilí do stodoly a teprve v zimě je chasa mlátila.

Do mlýna obilí putovalo na jaře, kdy bylo vody dost. „Takže dva tři měsíce jel od rána do večera. V létě se mlelo jen tak, aby byla mouka pro pecnářství a pro lidi, kteří chtěli mouku do domácnosti. Pytle nosili mleči a lidé ze mlýna na ramenou. Byly padesátikilové, takže mlynáři a jejich pomocníci nebyli žádní sušinkové. Z jednoho pytle bylo 37 kilo mouky a 9,5 kilo otrub a zbytek byl odpad. V minulosti si někteří sedláci stěžovali, že je ho moc a že zůstává mlynáři za lubem. To je spodní mlýnské kolo, které se nehýbe. Moc nezmohli. Ve mlýně měl totiž mlynář hlavní slovo jako soudce. Odtud ale pochází přísloví, že má někdo něco za lubem,“ popisuje Novotný.

Roztocký mlýn z roku 1685, kdy si ho pronajal první z Fidlerů, mohou dnes lidé navštívit. Samotné stavení pochází z roku 1656, ale podobu má jako v roce 1941, když je Němci opatřili pečetí.

Uvnitř jsou ale poklady mnohem starší. „Je to práce, která nekončí, pořád něco opravujeme a obnovujeme. V květnu by se mělo například rozběhnout malé vodní kolo. Bude to ale jen menší vodní okruh, protože celý náhon ani rybník už se obnovit nedá,“ doplnil Novotný.



Nejčtenější

Řidič luxusního vozu boural při honičce s policií. Škoda jde do milionů

Záběr z místa nehody.

Řidič luxusního bílého vozu značky Bentley ujížděl vysokou rychlostí po libereckých ulicích hlídce dopravních...

Když Trávník roste. Z tichého šikuly se stává hvězda, jaká lize chyběla

HATTRICK. Michal Trávník z Jablonce vstřelil Příbrami tři branky

V rozhovorech mluví skromně a tak tiše, že ho občas skoro ani neslyšíte. Na hřišti se ale Michal Trávník, záložník...



Robotická stopařka chce objet republiku, řidiči ji mohou pozvat do zoo

Robota, který se vydá na stopařskou pouť, vytvořili v Jablonci nad Nisou....

Koncem října se z Jablonce na stopařskou pouť republikou s cílem v Pelhřimově vydá humanoidní robot nesoucí jméno...

Ve městě jsou lidé tolerantní, pokud nedáte orientaci na odiv, říká lesba

Druhý ročník akce Pilsen Pride vyvrcholil v sobotu Duhovým průvodem z Mlýnské...

Andrea Luková, která studuje na Západočeské univerzitě v Plzni, je lesba. Svoji orientaci netají, ale dvakrát si...

Dlouhá přesilovka, žádný gól. Takhle hazardovat nemůžeme, řekl Kolář

Brankář Slavie Ondřej Kolář při utkání v Liberci.

Liberečtí fanoušci na něj celý zápas pískali. Slávistický brankář Ondřej Kolář se tomu ani nedivil. Do Slavie odešel v...

Další z rubriky

Škoda, že to neuvidí pan prezident, směje se nové divadelní hře Polách

Nová inscenace Šaldova divadla Klíčovou dírkou.

Za zdi blázince nechá nahlédnout návštěvníky libereckého Šaldova divadla nová komedie Klíčovou dírkou, kterou napsal...

Šéf i laskavý člověk, vzpomíná na Hubáčka autorka dlaždic na Ještědu

Marie Rychlíková na Ještědu

Byla u zrodu legendy jménem horský hotel a vysílač Ještěd. Keramička Marie Rychlíková se po letech vrátila na „místo...

V Liberci přibývá nehod, dopravu komplikuje pravidelná údržba tunelu

Liberecký tunel.

Od pátku komplikuje dopravu v Liberci údržba tunelu, kdy je doprava svedena do jednoho tubusu. Ve městě přibývá nehod,...

České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum
České porodnice nedodržují standardy pro podporu kojení, ukázal průzkum

Jak před pár dny informoval portál iDNES.cz, porodnice by podle UNICEF a Světové zdravotnické organizace měly dodržovat 10 kroků, které vedou k úspěšnému kojení. Podle průzkumu iniciativy Šestinedělky a České ženské lobby však všechny tyto kroky nedodržuje žádná z českých porodnic.

Najdete na iDNES.cz