„Jedná se totiž o praktickou likvidaci svobody slova a právo demonstrovat v naší zemi,“ zdůvodnil stížnost předseda sdružení Jan Vrána.
Pokud by Nejvyšší správní soud potvrdil názor Městského úřadu v Chrastavě, jednalo by se podle něj o precedent k výraznému omezení svobody v České republice. „A k možnostem svévolné šikany ze strany úřadů proti prakticky jakékoliv demonstraci,“ dodal.
Co na to říká starosta Chrastavy Michael Canov? „Je to jejich právo, ale na základě rozhodnutí z Neratovic předpokládám, že s kasační stížností neuspějí a že je právo na naší straně.“
Naráží tím na obdobný, čtyři roky starý případ z Neratovic. I zde radnice rozpustila shromáždění protipotratových aktivistů a také v tomto případě vše nakonec řešil Nejvyšší správní soud. Stížnost sdružení Stop genocidě zamítl.
Do Chrastavy zamířilo sdružení koncem dubna. „Shromáždění na náměstí 1. máje bylo řádně oznámeno. Prakticky po několika minutách od jeho začátku mě začali kontaktovat znechucení občané města. Po osobní prohlídce výstavy rozestavěných panelů jsem nemohl než konstatovat, že se opravdu jedná o vystavení nechutných výjevů. Demonstraci jsem proto v jejím průběhu zhruba hodinu po zahájení zakázal,“ objasňoval starosta Canov.
Aktivisté odmítli uklidit panely se syrovými výjevy
Sdružení se bránilo a odmítalo uklidit obrázkové panely. „Proto je rozebrali naši pracovníci na veřejně prospěšných pracech,“ dodal Canov.
Po několika dnech přišlo do Chrastavy od sdružení Stop genocidě oznámení o konání nových shromáždění v pátek 23. a v pondělí 26. května.
„Tato shromáždění jsme společně s tajemníkem a místostarostkou zakázali předem. Zákaz jsme odůvodnili nejen nepřijatelností takovýchto drastických a nechutných vyobrazení v těsné blízkosti základní školy, ale i tím, že po náměstí chodí i staří lidé a maminky s dětmi,“ popsal Canov.
Pořadatelé naopak tvrdí, že učinili veškerá možná opatření k tomu, aby se malé děti nesetkaly s uvedenými fotografickými panely.
„Požádali jsme o součinnost sbor městské policie. Plocha náměstí čítá zhruba čtyři tisíce metrů čtverečných a panely měly být umístěny obrácenou stranou a ve vzdálenosti čtyřicet metrů od části náměstí, kde se nachází škola. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem je tendenční.“
