Ve Višňové na Frýdlantsku bojují s velkou vodou od nepaměti.

Ve Višňové na Frýdlantsku bojují s velkou vodou od nepaměti. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Hráz proti povodni stojí na soukromé parcele, majitel hrozí žalobou

  • 19
Stavba protipovodňové hráze ve Višňové-Vísce na Liberecku vyvolala ostrý spor, při kterém několikrát zasahovala i policie a možná zamíří až k soudu. Zkolaudovaná stavba za 17 milionů korun stojí částečně na pozemku Pavla Svobody.

„Stát se ke mně chová arogantně, nemůžu si to už nechat líbit. Přece nejde, aby měl stát něco zkolaudovaného na cizím pozemku. Evidentně jim nevadí, že platili z peněz daňových poplatníků stavbu, která je na cizím pozemku,“ rozhorluje se Svoboda.

Hovoří o připravované žalobě na Povodí Labe - kvůli stavbě protipovodňové hráze, kterou povodí postavilo na jeho parcele, kde dřív choval ovce.

Hráz stavěná jako ochrana před dvacetiletou vodou mu ukrojila na 400 metrů pozemku a dodnes za něj nedostal zaplaceno.

Trvá totiž na prodeji podle svého znaleckého posudku, který vyčísluje trvale zabrané pozemky a zmařenou investici. Stavby spojené s chovem totiž musel odstranit a stáda se zbavit. Po státu požaduje téměř 450 tisíc korun.

Hráz je pro veřejný prospěch

„Máme snahu se se všemi dohodnout, ale při dodržení všech zákonných možností a pravidel programu, ze kterého byla stavba uskutečněna. A také za ceny, které jsou možné a jsou v místě a čase obvyklé,“ řekl obecně investiční ředitel Povodí Labe Petr Martínek.

„Stavba za peníze státu slouží k ochraně všech lidí a domů za hrází. Je to pro veřejný prospěch. S převážnou většinou ostatních vlastníků pozemků pod stavbou protipovodňové hráze už došlo k majetkoprávnímu vypořádání,“ dodal Martínek.

Téměř 1,4 kilometru dlouhou hráz mezi Vískou a Minkovicemi začalo Povodí Labe budovat hned po povodních před pěti lety. Peníze šly ze státního rozpočtu. Má zabránit tomu, aby Smědá zaplavovala přilehlé zahrady a domy.

Jedná se o potřebnou a bohulibou věc, podle Pavla Svobody ji ale kalí právě přístup státu.

„Platit za stát daň? To je absurdní“

„Mám zkolaudovanou stavbu patřící státu, o kterou jsem nežádal, a na svém pozemku, za který jsem nedostal zaplaceno a ani si jej stát nepronajal. Teď mě ještě dorazilo, že za tuto stavbu, která mi nepatří, musím za stát zaplatit daň z nemovitosti. Přijde mi absurdní platit daň z nemovitosti za něco, co nejsem schopen užívat a není to ani moje,“ říká Pavel Svoboda.

Kromě 450 tisíc dnes požaduje za zabraných 400 metrů i nájem za čtyři roky, co hráz stojí na jeho parcele. A rozčiluje se i nad tím, že stát nechce zaplatit jeho posudek, i když se k tomu na jednání zavázal.

„Podle dohody měl náš státní podnik skutečně uhradit cenu tohoto znaleckého posudku, ale pouze v případě, bude-li na jeho podkladě uzavřena v konkrétní časové lhůtě kupní smlouva. To se však nestalo,“ říká Petr Martínek z Povodí Labe. Muž tvrdí, že se tak nestalo právě kvůli Povodí Labe.

Územní řízení pro stavbu protipovodňové hráze v záplavovém území Smědé v katastrech Vísky a Minkovic připravovala obec Višňová. S vlastníkem pozemků Pavlem Svobodou v lednu 2011 uzavřela smlouvu o budoucí kupní smlouvě.

Povodí Labe má teď na pozemky zákaz vstupu

Budoucí prodávající se tím podle Povodí Labe zavázal uzavřít kupní smlouvu o převodu vlastnických práv k pozemkům, které měly sloužit ke stavbě, po jejím dokončení, a to nejpozději do půl roku po vydání kolaudačního souhlasu.

„Těsně před kolaudací stavby v polovině roku 2013, převedl pan Pavel Svoboda darovací smlouvou dotčené nemovitosti do vlastnictví inženýra Petra Svobody. O této skutečnosti nás, jako investora stavby, neinformoval. Nemluvě o závazku, vyplývajícím pro něj z uzavřené budoucí kupní smlouvy, že pozemky v průběhu stavby nijak nezatíží a nezcizí,“ uvedl investiční ředitel Povodí Labe Petr Martínek.

„Mezi mnou a Povodím Labe nebyla nikdy uzavřena žádná smlouva, jen mezi mnou a obcí. A obec jsem o převodu pozemku informoval,“ trvá na své pravdě Svoboda.

Celá věc je dnes vyhrocená tak, že Povodí Labe má na pozemky zákaz vstupu, na místě už několikrát zasahovala policie. Část hráze pozemku Pavla Svobody se pozná snadno - zakrývá jej neposekaná tráva.

„Mám pocit, že se stát spoléhá na to, že tu žijí lidé s nízkým právním povědomím, kteří se nebudou bránit. Já se bránit chci. Evidentně jim nevadí, že platili z peněz daňových poplatníků stavbu, která je na cizím pozemku. Neumím si představit, že bych udělal já něco podobného a prošlo mi to,“ říká Pavel Svoboda.