Jedna z kreseb pořízená v zajateckém táboře. V pozadí je vidět hora Ještěd.

Jedna z kreseb pořízená v zajateckém táboře. V pozadí je vidět hora Ještěd. | foto: archiv Severočeského muzea

V libereckém lágru zemřely stovky zajatců, sdružení vybuduje repliku

  • 10
Na choroby nebo válečná zranění zemřelo za jeho ploty na 720 zajatců, v okolí možná dodnes leží část jejich ostatků. Dnes ale většina lidí míjí místo v Ostašově, kde se rozkládal obrovský zajatecký tábor z doby první světové války, nevědomky cestou za nákupy v Globusu. Má se to změnit už příští rok.

Obecně prospěšná společnost Archa 13 získala od města Liberce do dlouhodobého pronájmu pozemek, kde se část tábora rozkládala. V místě chce vybudovat repliku lágru, muzeum vojenské historie, v plánu je památník a kaple od architekta Davida Vávry. Stejně jako budova, kde se budou děti učit brannou výchovu.

Archa 13 chce projekt, který zaujal ministerstvo obrany, zbudovat za použití dotací. Náklady se odhadují na více než 50 milionů korun. K dotažení ambiciózního projektu je kromě peněz potřeba ještě změna územního plánu.

„Začneme už na jaře tím, co nám dnes dovoluje územní plán. V místě bývalého zajateckého tábora připomeneme reálie první války. Dnes se na ni zapomíná, přitom postihla téměř každou rodinu na našem území. První akce spustíme už na jaře,“ nastínil vizi za Archu 13 Petr Pimek.

Na místě podle něj v první fázi vznikne cvičiště s okopy, ostnatými dráty, kde si například děti budou moci vyzkoušet, jak se na frontě žilo. Válečný život budou předvádět skupiny vojenské historie. Spolek úzce spolupracuje s Československou obcí legionářskou.

Objeví se tu jména 950 padlých vojáků

Pietu místa připomene památník věnovaný obětem první světové války a zajatcům libereckého tábora. Na jeho podobě začal pracovat architekt David Vávra. Jisté je už to, že na jeho obvodu budou vytesána jména všech 950 padlých vojáků z Liberce a okolí. Má se stát součástí zamýšlené Kaple smíření.

Kruhová kaple má v prozatímní studii čtyři kříže, po jednom na každé světové straně. Kaple by zároveň měla být vyhlídkovou věží pro turisty. Počítá se i se stavbou kopie domu, kde by návštěvníci viděli, jak obyvatelé tábora žili. Součástí komplexu by mohla být i společenská budova určená pro výuku škol nebo lektorů branné výchovy.

„Téma první světové války v našem regionu je méně popsané. Pokud se projekt podaří dotáhnout a vznikne tam expozice, vnímám to jako bohulibý počin a od města si zaslouží podporu. Navíc by to pomohlo zkulturnit tuto části Liberce,“ soudí o projektu liberecký primátor Tibor Batthyány.

Liberecký zajatecký tábor patřil za první světové války k pěti největším lágrům na českém území. Žilo v něm až 55 tisíc převážně ruských a italských zajatců. Tolik obyvatel měl tehdy Liberec.

V táboře bylo 260 domů

V době největšího rozmachu se zajatecký tábor rozkládal na ploše 103 hektarů. Podle dochovaného dobového plánu lze na nákresu napočítat 260 domů. Tábor zaujímal zhruba prostor, kde se dnes rozkládá letiště, Globus a Bauhaus.

Dnes už lágr připomíná jen trojjazyčná pamětní deska na dnešním hřbitově v Ostašově, kde před sto lety pohřbívali těla zajatců zemřelých na infekční choroby. Těla ale mohou stále ležet i na okolních pozemcích. Existují dobové fotografie či kreslené pohlednice.

„Že jde o liberecký tábor lze většinou z obrázků zcela bezpečně poznat podle siluety Ještědu. Je nezaměnitelný,“ upozornil před časem Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci.

Rous připomněl, že v lágru také jednou měsíčně vycházel německy psaný časopis Reichenberger K. G. Lager Zeitung. Obsahoval básně, popis tábora či kresby.

Tábor byl vlastně městem ve městě. Měl vlastní vodovod, pekárnu, poštu nebo peníze. Kvůli zásobování do něj vedla z ostašovského nádraží úzkorozchodná železnice. Nebyla propojená s hlavními kolejemi, zapotřebí bylo překladiště. Uprostřed lágru bylo malé nádraží, trať měřila více než čtyři kilometry.