Zatímco pozornost většiny společnosti se upírá k pandemii koronaviru, veterináři v Libereckém kraji mají obavy z jiné nákazy, která by se do regionu mohla dostat. Jde o africký prasečí mor, velmi nebezpečné onemocnění, se kterým se teď potýká sousední Polsko. Nejbližší ohnisko kolem polské Lubaně je 70 kilometrů vzdušnou čarou od Liberce.
Nákaza už není jen mezi divokými prasaty, ale dostala se i do běžných chovů. Minulý měsíc na velkofarmě u města Zielona Góra museli kvůli tomu usmrtit 24 tisíc prasat. A nákaza se šíří dál. Teď už je deset kilometrů od saského města Görlitz. Němci proto postavili podél celé sasko-polské hranice ochranný plot. Jeho stavba stála 250 tisíc eur.
Ploty můžou vyrůst i u nás
Podle ředitele krajské veterinární správy Libereckého kraje Romana Šebesty není vyloučeno, že podobné ploty, které mají zabránit migraci divokých prasat, se objeví i u nás.
„Jsme ve střehu. Naštěstí nám pomáhají Jizerské hory, které tvoří přírodní bariéru. Ale kritická místa jsou mezi Novým Městem pod Smrkem a Dolní a Horní Řasnicí, potom kolem Dětřichova a Heřmanic a třetí nechráněné místo je kolem Václavic, Hrádku a saské Hartavy,“ řekl Šebesta.
„Divoká prasata obvykle obývají teritorium asi dvacet kilometrů čtverečních. Jenže jak v příhraniční oblasti Saska a Polska přibývá vlků, tak ty tlupy divočáků rozhánějí a oni se pak stěhují jinam.“
Africký prasečí mor je podle veterinářů velmi nakažlivé onemocnění divokých i domácích prasat. Napadená zvířata většinou do pěti dnů umírají. Účinná vakcína zatím neexistuje. Na člověka se vir nepřenáší, ale sami lidé mohou být přenašeči. Ukazuje se, že právě do chovů u sasko-polské hranice zavlekli nákazu patrně chovatelé, kteří nedodrželi pravidla bezpečnosti v chovu.
Veterináři v Libereckém kraji jsou proto v úzkém kontaktu se zdejšími chovateli prasat.
„Sledujeme, jak jsou chovy zabezpečeny. Snažíme se o osvětu u chovatelů, aby si uvědomili, o jaké nebezpečí jde a poučili své zaměstnance, hlídali pohyb osob u chovů i prodej kusů, zavedli dezinfekci, nezkrmovali prasata zbytky z domácí kuchyně, protože vir může být i ve špatně zpracovaných potravinách a podobně,“ řekl Šebesta.
Myslivci mají sledovat uhynulé divočáky
Informace dostali také myslivci, kteří mají sledovat uhynulé divočáky a odebírat z nich vzorky. „Jsme v kontaktu i s preparátory, protože myslivci si často vozí různé trofeje i ze zemí, kde se prasečí mor vyskytuje. Děláme u nich osvětu, protože ten virus se umí udržet i v sušeném či mrazeném mase,“ zmínila ředitelka odboru veterinární hygieny Ludmila Kudělková. A i sami veterináři už prošli několika cvičeními, jak v případě rozšíření nákazy na naše území postupovat.
„Africký prasečí mor představuje také velké ekonomické nebezpečí. Bylo by narušené obchodování s prasaty, produkce vepřového masa, došlo by na vybíjení chovů. Mělo by to vážné důsledky pro chovatele i producenty, protože z takových oblastí se nemůže vepřové maso ani vyvážet a prodávat do jiných států. Když to postihlo Čínu, byl to ohromný problém. Vybili chovy a pak maso skupovali po celé Evropě a tady nebylo skoro k dostání,“ dodal Šebesta.
Veterináři už proto rozjeli velkou informační kampaň. V Libereckém kraji je totiž i plemenný chov prasat, ze kterého jde plemenný materiál do celé Evropy.
„Jde o chov poblíž Náhlova. Je to významné chovatelské zařízení, které obchoduje s Ruskem, Rakouskem, Pobaltím, Kazachstánem, Holandskem, takže i pro ně by tato nákaza, kdyby se sem dostala, byla katastrofální,“ sdělil vedoucí oddělení ochrany zvířat krajské veteriny Jiří Plášil.
