Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bedna a kukátko. Před 120 lety okouzlil Jablonec předchůdce kina

  6:30aktualizováno  6:30
Přístrojem zvaným kinetoskop odstartovala před 120 lety historie jabloneckých kin. Vynález Thomase Alvy Edisona dorazil do Jablonce v červenci 1896, místo na plátno koukali lidé do kukátka. Za promítání prvních erotických filmů hrozilo vězení.

Plakát zve na promítání prvního zvukového filmu, Atlantic, na který mohli diváci přijít i do jabloneckého kina Metropol. | foto: Archiv Mafra

Na konci 19. století by si mladý pár milenců v kině intimností příliš neužil. Každý zvlášť by musel přiložit oko do kukátka jakési bedny, ve které by se ve smyčce míhal sled rozpohybovaných obrázků či fotografií. Za nimi by se táhla dlouhá fronta okouzlených a nedočkavých lidí dychtících spatřit tento úchvatný vynález.

Přesné datum ani místo, kde Edisonův vynález mohli Jablonečtí poprvé spatřit, dobové prameny neuvádějí, ale je jisté, že to bylo po 15. červenci, jelikož tehdy se v Karlových Varech uskutečnila první kinematografická projekce na území dnešních Čech.

Na podzim roku 1896 pak do Jablonce přijel první kočovný biograf. A co mohli Jablonečané v roce 1896 vidět v kukátku kinetoskopu a později na plátně pojízdného biografu pravděpodobně spatřit?

„Spíše se natáčely dokumentární snímky zachycující běžný život a pohyb. Z Edisonových kroků se například inspirovali bratři Auguste a Louis Lumiérové, majitelé továrny na fotografické vybavení a materiál v Lyonu, a 13. února 1894 patentovali svůj kinematograf, na který natočil Léon Bouly v březnu 1895 první film nazvaný Odcházející dělníci. Šlo o 46 sekund dlouhý film, který zachytil konec pracovní doby v Lumiérových továrnách,“ popsal Rudolf Píša pro Věstník Muzea Cenných papírů.

Promítaly se i erotické filmy

Již v té době rovněž vznikaly první erotické snímky. I ty se na sever Čech dostaly. Uvádění erotických filmů s sebou vždy neslo určité riziko a někdy mívalo i soudní dohru, která končila pokutou či několikadenním vězením.

„Již z roku 1902 pocházel místodržitelský výnos, který v souvislosti s případem žateckého kinematografisty Franze Josefa Oesera takové programy výslovně zakázal. V Jablonci nad Nisou stanul Oeser dokonce před soudem a měl být za veřejné předvádění filmu Líbající ženy odsouzen ke 48 hodinám vězení,“ uvádí Ivan Klimeš ve své stati Kinematograf, Rakouský stát a české země 1895–1912.

Oeserovu obhájci se po odvolání podařilo docílit zproštění obvinění, ale české místodržitelství Oeserovi kvůli jeho jablonecké aféře stejně odňalo licenci.

První stálé kino v Jablonci vzniklo v roce 1907. Jmenovalo se Metropol a stálo v Kamenné ulici. V tomto kině o 430 sedadlech byl promítán i první zvukový, respektive dodatečně ozvučený film s názvem Atlantic.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

Navrhujeme park, nábřeží a náměstí, které jsou schopné tvořit příjemné...
Parovod zmizí a k řece Nise u libereckého mrakodrapu povedou schody

Krajský úřad v Liberci zveřejnil výsledky architektonické soutěže na úpravu prostranství před svou budovou. Zvítězil v ní domácí ateliér re:architekti, jehož...  celý článek

Mandragora servíruje své ryzí muzikantství už pětadvacet let a zdaleka nekončí....
Jablonecká Mandragora slaví čtvrt století s rockem a funkem

Čtvrt století není v životě lidském zrovna krátká doba. A v životě hudební skupiny už se jedná přímo o úctyhodný věk. Přesně 25 let na scéně si nyní připomíná...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.