Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lijáky, vichřice, metr sněhu i vedra. Hrázný žije s přehradou už 40 let

  18:05aktualizováno  18:05
Hrázný Jiří Chmelař slouží letos na jablonecké přehradě už čtyřicátým rokem. Viděl kamennou hráz celou uvězněnou do ledového krunýře. Pamatuje kolem vody tolik sněhu, že se v něm dospělý člověk brodil po prsa. A přehrada mu k jubileu uchystala další extrém - sucho.

Letos teplomilnému hráznému počasí přálo. V srpnu naměřil historicky nejvyšší teplotu vody, 26,2 stupně Celsia. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Až na dno se odkryl třeba záliv u bývalé Bižuterie. „Voda klesla už více než čtyři metry pod maximální hladinu zásobního prostoru,“ říká Chmelař. „Nic takového tady nepamatuju, kromě období, kdy se přehrada vypouštěla kvůli vybudování dvou štol.“

Především druhá štola, protipovodňová, rozbouřila před třemi lety město. Řada lidí si myslela, že se jen zbůhdarma sypou peníze do betonové lobby. „Kdo chce pochopit, že Jablonec štolu potřebuje, pochopí. Kdo nechce, pořád na ni jenom nadává,“ tvrdí Chmelař.

Sám se řadí mezi obhájce štoly, jež ústí pod Jabloncem na soutoku Bílé a Lužické Nisy.

„Velké povodně dokážou meteorologové až na výjimky předpovídat několik dní dopředu. Štolou můžeme do Nisy upouštět až čtyřicet metrů krychlových vody za vteřinu a vytvořit v přehradě místo na zachycení přívalových srážek,“ vysvětluje.

Vypouštět se ovšem dá tolik vody, kolik kolem Nisy nenadělá škody. „Což je určitě alespoň deset kubíků za vteřinu. V Jablonci pod přehradou by šel potok z břehů už ve chvíli, kdybychom z ní pouštěli dva a půl metru krychlových, natož ještě víc.“

Podle Chmelaře připomíná současné období konec devadesátých let 19. století, kdy se na Jizerské hory a města pod nimi přivalilo několik povodní za sebou. Nejpustošivější z nich udeřila v roce 1897 a vyvolala vznik tří velkých přehrad. Vyrostly v Liberci-Harcově, na Černé Nise v Bedřichově a v Jablonci-Mšeně.

Právě tam zažil Chmelař nejkrušnější momenty v mimořádně deštivém srpnu 1978, kdy velká voda přepadávala přes bezpečnostní přelivy na koruně hráze a škodila ve městě.

„Lidé mi někdy říkají, že si dokonce pamatují, jak voda tekla vrchem přes celou hráz. Je to ale nesmysl. Něco podobného není prakticky možné. Umím jim ale vysvětlit, proč se pletou. Stalo se, že při povodních dosahovala voda necelý metr pod vrchol hráze. Liják doprovázela vichřice a jak vlny narážely do hráze, vodní tříšť létala přes ni,“ vysvětluje.

Vyhrál by každou hospodskou sázku o počasí

Chmelař se při sporech o podivuhodných klimatických úkazech na přehradě ocitá ve velké výhodě. Vyhrál by každou hospodskou sázku o počasí v Jablonci, poněvadž si vede statistiku s nejnižšími teplotami, s největší tloušťkou ledu a výškou sněhu i přehled o měsíčních úhrnech srážek.

Pracuje s údaji od svých předchůdců a vede si vlastní statistiky. Například o tloušťce ledu má přehled od roku 1973. Nejsilnější byl na jaře 2006. Ještě 28. března sahal ledový příkrov na přehradě do hloubky šedesáti centimetrů.

K prvnímu jarnímu měsíci se váže rovněž sněhový rekord. Šestého března 1970 obklopovala přehradu 125 centimetrů vysoká bílá masa. ́

Další Chmelařův statistický poklad se týká zajímavostí svázaných od roku 1972 s vrtochy zimy.

Z plus tří na minus dvaadvacet. Za pár hodin

„V noci ze Silvestra na Nový rok 1979 přišel nevídaný zlom počasí,“ připomíná hrázný okamžik, po němž v socialistickém Československu nastaly vynucené třítýdenní školní prázdniny a kvůli energetické krizi vysílala televize pouze v omezeném čase.

„Během několika hodin spadla teplota z plus tří na mínus dvacet dva a půl stupně Celsia. Vraceli jsme se tehdy kolem přehrady ze silvestrovské zábavy a pokrýval ji souvislý ledový škraloup. Zamrzla celá republika,“ vzpomíná hrázný.

Ve svém archivu zachytil ještě jeden pozoruhodný rozmar počasí. „Před třiceti lety napadlo v Jablonci na prvního května patnáct centimetrů sněhu. Do prvomájového průvodu jsme šli tenkrát v děsném počasí,“ přidává další zajímavost.

Kromě krásy se v přehradě skrývá také smrtelné nebezpečí. Zanedlouho po jejím napuštění v roce 1911 zahynul pod hladinou školák a po něm dva mladí muži.

Nejteplejší voda byla letos v srpnu, měla přes 26 stupňů

„Utopenců jsem tady bohužel viděl mraky. Někdo zemřel nešťastnou náhodou, někdo se utopit chtěl,“ prozrazuje Chmelař. „Jednou jsme dokonce v zimě vysekávali tělo mrtvého muže z ledu. Několik lidí ztratilo život, když si při návratu z hospody řekli, že si zkrátí cestu domů a přehradu přeplavou,“ doplňuje.

Hrázný si přehradu nejvíc užívá v květnu: „Je ještě plná vody a čistá. Prostě taková svěží, stejně jako stromy a tráva kolem ní.“

Pro některé lidi neztrácí přehrada kouzlo ani na sklonku podzimu, kdy už větve shodily všechno listí. Pár otužilců se v ní koupe ještě v listopadu. „Tři chlapi lezou do vody každý den. Mám vodu taky rád, ale abych se přiznal, musí být alespoň dvacet stupňů teplá,“ tvrdí.

Letos teplomilnému hráznému počasí přálo. K čtyřicátému výročí „sňatku“ s přehradou mu nadělilo pěkný dárek. „V srpnu jsem naměřil historicky nejvyšší teplotu vody. Měla 26,2 stupně Celsia,“ prozrazuje.




Nejčtenější

Horní Police je hitem v pornosvětě. Kvůli „nadržené policii“ v názvu

Název vesnice je teď díky PornHubu hitem v pornosvětě.

Miliony hodin porna zdarma dostal každý ze 700 obyvatel obce Horní Police na Českolipsku. Daroval jim je největší...

Sparta - Jablonec 2:0, posun na třetí příčku, góly dali Stanciu a Kadlec

Sparťan Nicolae Stanciu slaví gól v ligovém utkání proti Jablonci. Pro...

Sparťanští fotbalisté jsou třetí v tabulce. Nejlepší průběžné umístění v dosavadním ročníku vydřeli v předehrávce 25....



Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Studentka umění ulomila barokní soše předloktí. Chtěla se protáhnout

Morové sousoší ve Stráži pod Ralskem.

Třiadvacetiletá studentka umění z Nizozemska se zavěsila na vzácnou sochu sv. Prokopa na morovém sloupu ve Stráži pod...

Tvrdili jim, že nebudou mít šanci. Teď chce jejich sklo i císař

Skláři se specializují na hluboký brus. Proto jsou jejich výrobky tak jedinečné.

S manželkou začínali v sídlištní garsonce, zdi obložené koberci, aby tlumili zvuky sklářské brusky a nerušili sousedy....

Další z rubriky

Náměstek mě obešel, zlobí se primátor Liberce. Podá trestní oznámení

Takto primátor Liberce Tibor Batthyány (vpravo) a Jan Korytář (vlevo)...

Naprostá ztráta důvěry. Tak zdůvodňuje primátor Liberce Tibor Batthyány (dříve ANO), proč chce odvolat z funkce svého...

Liberecká zoo nabízí vstup za dalekohled, pomůže proti pytlákům v Indonésii

(ilustrační snímek)

Starý, nepotřebný, ale stále ještě funkční dalekohled může přispět k záchraně zpěvných ptáků v Indonésii. Stačí, když...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Grafton Recruitment Praha
Testovací inženýr - i pro absolventy!

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 30 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz