„Sčítané stavy mnohokrát převyšují stavy normované,“ upozorňuje publikace Lesy a myslivost v Libereckém kraji vydaná v loňském roce Libereckým krajem.
„Přitom skutečné stavy zvěře jsou v krajině mnohem vyšší než ty sčítané. Je to značný problém,“ upozornil Jan Duda, odborný lesní hospodář v Kryštofově Údolí.
„Nepřiměřené počty zvěře nám způsobují neúnosné škody na lese. Ovlivňuje to přímo stabilitu lesa. Stromy plodí, zmlazují, ale neodrůstají, zvěř je dál nepustí. Třeba listí javoru nebo jasanu přímo miluje, takže se na ně zaměřuje a likviduje je,“ říká Duda.
Obecní les v Kryštofově Údolí na severním svahu Zimova kopce má dohromady pětadvacet hektarů. Obec se v něm snaží o takzvané nepasečné neboli přírodě blízké hospodaření. To znamená, že se les obnovuje převážně sám a stromy, které mají padnout, se také pečlivě vybírají.
Jenže například jedle, o jejíž rozšíření se v lese snaží, v okolí téměř neroste a sama se tak nemůže zmlazovat. Proto i v tomto přírodě blízkém lese jedličky uměle vysazují. Ty pak potřebují důslednou a dlouhodobou ochranu.
Pokud by jedle nebyly za plotem, nepřežijí
„Pokud by nebyly za plotem, vůbec nepřežijí. Pro zvěř je to jako nejlepší zákusek,“ přidal lesní hospodář Duda.
Oplotit celých 25 hektarů nejde, vyšlo by to neúměrně draho. I tak je nyní v Kryštofově Údolí celkem 1,3 km oplocení. Jeden kilometr plotu stojí 90 tisíc korun. Oplotit celý les je ekonomicky i technicky nereálné.
Míra vlivu zvěře na les je nepřiměřeně vysoká i podle národní inventarizace lesů. Zvěř decimuje nejmladší porosty okusováním vegetačních výhonů nebo ohryzává kůru a lýka stromů. Odlovují se přitom jen přírůstky.
„Určitě se nám nedaří dosáhnout rovnováhy mezi zvěří a lesem. Takovou, která by znamenala, že bez problémů odrůstají všechny dřeviny v lese. Ať už je vysadíme, nebo samy nalétnou,“ uvedl Ludvík Řičář, krajský ředitel Lesů České republiky.
Ustavičný boj na náhorní plošině
„Každoročně vynakládáme miliony korun na to, abychom ochránili mladé stromky, co jsme vysadili. Kdybychom ochranu nedělali, škody budou vyšší,“ doplnil Řičář. Stromky se natírají nebo se „ukrývají“ před zvěří do oplocenek.
Ustavičný boj je to například na náhorní plošině Jizerských hor, kde se Lesy ČR dlouhodobě snaží vysazovat listnaté stromy, aby se zpestřila druhová skladba lesů.
„Především listnaté dřeviny a jedle tam musíme intenzívně chránit. Zvěři nejvíc chutnají,“ přiblížil ředitel Řičář. Škody napáchané zvěří jdou do deseti až statisíců korun.
„Odborných argumentů o rozsahu škod a nepřiměřeně vysokých stavech zvěře máme dost, jejich řešení ale vyžaduje zásadní politická rozhodnutí. Ve všech politických stranách jsou lidé s vášní pro myslivost a není moc zájem to na politické úrovni řešit. Myslivci chtějí hojnost zvěře. To znamená hojnost loveckých příležitostí, trofejí, zvěřiny, zážitků. Jenže kde je ekosystémový přístup k lesu a rovnováha mezi zvěří a prostředím?“ poukazuje Jan Duda.
