Vedení radnice tak tímto způsobem reagovalo na bouři nevole, která se rozpoutala poté, co zástupci města přišli s plánem přestavby jednoho z nejvýznamnějších náměstí v centru.
"Chtěli jsme ji spojit s výměnou sto let starých inženýrských sítí. Připadalo nám hloupé, jen díry zasypat a nechat je být," uvedla liberecká primátorka Martina Rosenbergová.
Město nabídlo tři varianty: zásadní změnu podle studie architekta Borise Šonského, návrat do původní podoby nebo s náměstím nedělat nic a mírně je vylepšit (návrhy si prohlédněte zde).
"Nakonec ale zvítězil názor, nic podstatného s náměstím nedělat. Takže to respektujeme," soudí Rosenbergová. Město tedy jen přidá trávníky, ošetří stromy, koše a lavičky. Jedinou viditelnou změnou bude, že zmizí nevábné kontejnery na tříděný odpad. Ty město zapustí do země.
Široké chodníky zůstanou
"V jižní části náměstí mezi ulicemi Mistrovský vrch, Železná a Růžová opravíme ulici. Růžovou ulici vydláždíme a opravíme v ní dešťovou kanalizaci," popsala primátorka.
Kolik budou opravy stát, si ale netroufá odhadnout. "Potřebujeme tam udělat archeologický průzkum a nikdo neví, na kolik přijde," dodala.
Auta budou dál projíždět náměstím a parkovat podél něj. Současný systém parkovacích karet se změní na placené stání. Město nechá i široké chodníky podél domů, aby si majitelé mohli opravit přípojky.
Kritici připravované přestavby přijali rozhodnutí radních s úlevou. "Je to moudré rozhodnutí. Ten projekt byl špatný. Nerespektoval, že je to náměstí a měnil je v jakousi průjezdní zónu, ze které je každý nejradši pryč. Přitom hlavním posláním náměstí je, aby se tam lidé rádi zdržovali. Dříve tam například bývala tržnice," konstatuje Rudolf Hůlka z libereckého sdružení Zbytek, které se snaží o oživení zpustlé čtvrti pod Sokolovským náměstím.
Město před časem vyhlásilo anketu, kde se mohli lidé vyjadřovat k jednotlivým variantám, a uspořádalo diskusi v knihovně. Ukázalo se, že Liberečané se zásadní přestavbou většinou nesouhlasí.
Nechceme, aby to dopadlo jak na Soukenném náměstí
Obávají se, aby se náměstí nezměnilo v betonovou hrůzu typu Soukenného náměstí. Jeho přestavba přišla na 17 milionů korun a výsledkem je vydlážděné místo s desítkami laviček. V létě vyprahlé, bez stínu a se skomírajícími keři a žlutou trávou.
A co lidé navrhovali? Třeba to, že náměstí potřebuje kašnu, nebo nějaký vodní prvek. A také to, že by se na něj mohl vrátit barokní morový sloup Matyáše Brauna, který dnes stojí v zahradě kostela Nalezení svatého Kříže na sousedním Malém náměstí. Dalším by se na náměstí líbila tržnice, která tam kdysi bývala, nebo socha libereckého rodáka Vlasty Buriana.
Stavební práce v jižní části náměstí začnou v květnu a skončit by měly v říjnu.
