Model představuje radnici v Praze-Troji, kam lidé chodí rádi. Je uprostřed parku, před ní se zrcadlí vodní hladina a uvnitř lidé najdou společenský život.
Konstrukce stavbyRadnice je navržena jako dřevostavba, dřevěný skelet se základním rastrem sloupů 2500 mm × 2700 mm. Nosná skeletová konstrukce je z interiéru viditelná, pohledová, suterén (podzemní parkoviště) a výtahovou šachtu tvoří betonový monolit. Plášť byl založen na principu difúzně otevřené konstrukce. Všechny materiály jsou voleny s přihlédnutím k jejich ekologičnosti. Autor preferoval materiály na bázi dřeva, jako tepelnou izolaci zvolil dřevovláknité desky. Fasáda je provětrávaná, obklad z modřínových prken. |
Student za návrh získal i cenu webového portálu iDNES.cz za nejlepší trojrozměrný model.
Nejen jeho projekt, ale i řadu dalších vystavuje až do 18. března Fakulta umění a architektury liberecké Technické univerzity.
Druhý ročník putovní výstavy ve čtvrtek zahájil děkan fakulty Bořek Šípek. "Díky soutěži se vlastně studenti mohou připravovat na praxi. Zároveň mají i srovnání s jinými školami," zhodnotil soutěž Šípek.
Na výstavě jsou mezi čtyřiaosmdesáti exponáty tři díla libereckých studentů. Dva z nich získali ceny v kategorii "školní práce". Kromě zmíněného Jana Veissera je to i projekt absolventa liberecké fakulty architektury Pavla Šťastného. Za koncepci řešení brownfieldu Hradčanská získal Cenu architekta Josefa Hlávky.
"Návrh vychází z toho, že v současné době není v Praze 6 dostatek volných zelených ploch. Snažil jsem se spojit bydlení, služby, administrativu s příjemnou částí, kudy by mohli lidé procházet, a ukázat, že architektura nemusí být jen betonový barák, ale že může být porostlý zelení," nastínil Pavel Šťastný.
Různé pohledy na navrhovanou městskou radnici v pražské Troji.
Projekt zpracoval jako bakalářkou práci. Dnes pracuje v architektonické kanceláři Sial.
Na vernisáži zároveň odstartoval třetí ročník soutěže, jejímž nosným tématem, závazným pro všechny přihlášené práce, se letos stane 'veřejný prostor'.
Za první republiky byli čeští architekti světovou špičkou
Pořadatelé z firmy ABF v souvislosti se soutěží spolupracují s fakultami architektury i se zástupci měst. Díky zapojení magistrátů krajských měst tak získají mladí architekti příležitost prezentovat veřejnosti soutěžní práce s regionální tematikou přímo v daném místě.
Návrh Pavla Šťastného na řešení brownfieldu Hradčanská.
"Za první republiky patřila česká architektura mezi světovou špičku. Později však došlo k úpadku, který trvá dodnes. Pokud s tím budeme chtít něco udělat a dostat se zpět mezi elitu, musíme svou pozornost upírat právě k mladé generaci architektů," uvedl patron soutěže Martin Rajniš z ateliéru e-MRAK.
Loňské práce, které mohou návštěvníci vidět na výstavě, zaznamenaly zvýšený zájem zástupců měst, kterých se návrh týkal.
"Starosta Troje projekt viděl, ale těžko říct, jestli se uskuteční v praxi. Jsem k tomu spíš skeptik, vzhledem k finančním nákladům," domnívá se oceněný liberecký student Jan Veisser.
Jeho trojrozměrný projekt Radnice – Troja, který vychází z prolnutí typologie severského komunitního domu s radničním provozem, vybrala porota jako nejlepší ze šestnácti přihlášených návrhů.
27. srpna 2010 |
