„Jedná se o jednu z prvních velkých firem, která vstřebala obrovské množství lidí z textilního průmyslu. Kdyby na konci roku 2003 nezačala vyrábět, nezaměstnanost by v Liberci byla značná,“ řekl Milan Šubrt, šéf samostatných odborů v Libereckém kraji.
Denso vyrábí klimatizační jednotky do aut a patří k největším zaměstnavatelům v kraji. V závodě pracuje 2,5 tisíce lidí. Jedná se o jednu o z největších poboček firmy v Evropě.
Balatku střídá manažer z JaponskaKarla Balatku vystřídal v Liberci Šiničiró Jamadži. „Zvykem japonských společností bývá rotace čelních představitelů, šestileté funkční období pana Balatky bylo proti této tradici dlouhým časovým úsekem,“ sdělila mluvčí společnosti Markéta Dousková. Šiničiró Jamadži je v pořadí pátým prezidentem libereckého závodu. Dosud působil podle Douskové sedm let na stejné pozici v Číně a má zkušenosti také z výrobních závodů v USA a Velké Británii.  Šiničiró Jamadži - nový šéf libereckého Densa. |
Několik posledních let se ale stejně jako řada jiných podniků v průmyslových zónách potýká s nedostatkem některých profesí. Pracovníky proto Denso od roku 2007 hledá až v Polsku. A dnes už nejen v příhraničí, ale i vnitrozemí. Ve výrobě jich pracuje dvacet procent.
„Problém je sehnat zejména inženýry a v poslední době i operátory linek. Region je už prázdný. Skutečnost, že se stále nikomu nepodařilo přitáhnout víc mladých lidí ke studiu technických oborů na středních školách nebo učilištích mě za dobu, co jsem byl v libereckém Densu, mrzí ze všeho nejvíc,“ zmínil Karel Balatka.
Trápí jej také, že ani dvanáct let po zahájení výroby v Liberci se nepodařilo vybudovat třetí příjezdovou cestu do Průmyslové zóny Jih. Je extrémně potřeba.
Nejkritičtější situace bývá kolem 14. hodiny
V případě dopravní nehody nebo jiného problému na cestě se může zastavit i výroba. Zaměstnancům také trvá delší dobu cesta do práce. Nejkritičtější je situace kolem 14. hodiny.
„Všichni to bereme jako nesplněný slib, který byl průmyslové zóně dán. Třetí přístupová cesta měla být vybudována do roku 2004,“ posteskl si Balatka. „Máme příslib, že by se to mohlo podařit do pěti let.“
Ani kvůli zmíněným nesnázím podle Balatky ale vedení japonské firmy nepřemýšlí o přesunutí libereckého závodu.
„O přesunu jinam jednoznačně neuvažujeme. Naopak probíráme, jak budeme fungovat v roce 2025 až 2030 a chceme se rozšiřovat. Musí být ale splněny podmínky. Jednou z nich je i třetí přístupová cesta,“ uvedl Balatka.
To, že se cizinec dostal na tak prestižní post, nebývá v japonské firmě obvyklé. Výhodou Balatky mimo jiné bylo, že deset let žil a pracoval v Japonsku a mluví plynně japonsky.
Ranní rozcvičky před prací
„Za odbory mohu říci, že pro zaměstnance toho udělal hodně. Řešili jsme toho mnoho, ale vždy jsme se dohodli. Vím, že i zaměstnanci jsou smutní, že končí,“ řekl Milan Šubrt.
„Jsem hrdý na tým, a to od operátorů až po management, který se nám v libereckém Densu podařilo vybudovat,“ pochválil zase své spolupracovníky Balatka.
Když Balatka vzpomíná na začátky Densa v Liberci, vybaví se mu i úsměvné momenty, které pramenily ze střetu dvou rozdílných kultur.
„Na začátku počítalo tehdejší vedení s ranními rozcvičkami, které jsou v Japonsku obvyklé. Já osobně jsem je měl v Japonsku rád. Všichni se zvednou a podle amplionu si rozhýbají tělo. Je to vynikající věc. Ale museli jsme japonskému vedení vysvětlovat, že tohle není součástí české kultury a v Liberci by to nefungovalo,“ vzpomněl Balatka.
Jeden z japonských prezidentů Densa byl také vyděšený, když mu děti o Velikonocích bušily na dveře. Příští rok už vyrazil s několika kolegy na pomlázku taky. Měl prý obrovskou radost z toho, když mohl zaměstnankyním našlehat. „Říkal, že by to chtěli v Japonsku,“ dodal Balatka.
