Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Moulis byl komunista, jehož milovali. Projev mu psal i Václav Havel

  11:00aktualizováno  11:00
Říká se, že průvan dějin křiví lidem tváře. Jiřímu Moulisovi ji ale nikdy nezkřivil. Navzdory tomu, že byl komunistou, učinil v kritickém roce 1968 z Liberce svobodně dýchající město, o němž referovala dokonce i západoněmecká média jako o avantgardní a kulturní metropoli.

Jiří Moulis v roce 1968 jako předseda Městského národního výboru v Liberci spolupracoval s Václavem Havlem, jemuž umožnil volný pohyb po městě s přístupem na radnici. Havel již jako prezident na tuto Moulisovu pozornost nezapomněl, setkali se i v roce 2003. Havel tehdy přiznal, že projevy psal i Moulisovi a liberecké KSČ. | foto: MAFRA

Jiří Moulis jako předseda městského národního výboru byl patrně jediný komunista, jehož lidé zbožňovali a on je během okupace nezklamal. Postavil se proti okupantům. Celý život za to pak platil. Po revoluci se krátce vrátil.

„Díky tátovi byl Liberec jedním z nejpřitažlivějších českých měst. Konaly se tu výstavní trhy, koncerty, lidé tu svobodně dýchali, město bylo plné výtvarných děl a soch,“ připomíná éru starostování svého otce Moulisův syn Jiří.

Moulis byl ale oblíbený mezi lidmi. Nevlastnil totiž řidičský průkaz, a tak všude chodil pěšky a na potkání se vybavoval. „Šel třeba na procházku, viděl někde nepořádek a hned z domova volal kompetentním lidem, ať to uklidí,“ dokládá Moulisova manželka Jiřina.

Vše utnula okupace vojsk Varšavské smlouvy. Moulis jako nejvyšší představitel Liberce byl sice v KSČ, patřil ale vždy k reformnímu křídlu, které prosazovalo uvolnění poměrů a rovnoprávnost.

Okamžitě na radnici přijal dramatika Václava Havla a herce Jana Třísku. Havel pak Moulisovi dokonce napsal několik proslovů, na což později, již jako prezident vzpomínal s humorem: „Byl asi jediný komunista, jemuž jsem psal řeč,“ řekl Havel v roce 2003.

Moulis se dohodl s partou trampů

Moulis umožnil Třískovi s Havlem vysílat z Liberce své komentáře v rozhlase a televizi, sám se mezitím dohodl s partou drsných libereckých trampů na tom, že oni zastanou „špinavou práci“, kterou Veřejná bezpečnost nemůže provádět: sundávali z domů názvy ulic, otáčeli cedule a všemožně znepříjemňovali okupantům pohyb ve městě.

„Já byl mezi nimi. V noci jsme sundávali z baráků cedule, měl jsem toho doma ve sklepě celou bednu. Přes den jsme museli hlídat radnici, aby tam nechodili nežádoucí lidé,“ popisuje syn Jiřího Moulise. Parta vlasatců, jíž šéfoval vůdce zvaný Farář, pak dělala ochranku lidem z radnice a večer posedávala kolem jako skupina desperátů.

Pak ale Sověti radnici obsadili se zbraněmi. „Ještě mi stihl poslat zprávu, ať dnes nespím doma, ať přenocuju jinde, že po nás jdou. Je tam pak drželi, nevím jak dlouho. Pamatuju si, jak pak vyprávěl, že potřeboval jít hrozně moc čůrat a oni je ti Rusáci doprovázeli i na záchod. Za ním kráčel Rusák s bajonetem. Táta ho okřikl: Dej to pryč, nebo ti to pochčiju,“ líčí tehdejší události Moulisova manželka, dvaadevadesátiletá paní Jiřina.

V roce 1969 Moulis odevzdal stranickou legitimaci, věděl ale, že vyloučení by jej stejně neminulo. Komunističtí normalizátoři se mu pak mstili. Dělal jen podřadné profese.

Rodina musela po nocích navlékat korále

„Nesl to těžce, v baráku s námi bydleli samí kovaní komunisté. Nechali ho dělat dělníka v bytovém družstvu, po nocích s mámou navlékali korále,“ popisuje hořká 70. léta Moulisův syn Jiří.

„Dokonce kontrolovali jeho plat, aby si náhodou nevydělával příliš mnoho. Museli jsme prodat gauč, jeho oblek, abychom měli na jídlo,“ podotkla Jiřina Moulisová.

Po revoluci v roce 1989 byl první, za kým tehdejší Občanské fórum šlo, aby se vrátil do funkce starosty. „Byl studnicí nápadů. Slušný, ochotný, milý. Opravil Masaryčku, náměstí před radnicí, položil základ rozvoji města. A stačil mu na to rok,“ vzpomíná polistopadová liberecká politička Dagmar Helšusová, která Moulise přemluvila k návratu.

Ve funkci vydržel do prvních svobodných voleb v roce 1990. Pak na něj kdosi vytáhl, že sloužil u StB a šance na zvolení primátorem byly mizivé. „Už když se přistěhoval do Liberce, bylo to s tímto cejchem. U StB opravdu kratičkou chvíli po válce byl jako mladej kluk, věřil v různé ideály. Záhy z toho vystřízlivěl a zjistil, kudy cesta nevede, ne jako jiní,“ dokládá Moulisův vnuk Jan.

Dagmar Helšusová vidí Moulisovo angažmá u StB shovívavě. „On nikomu neublížil, ale vyhodnotil, že tato jeho krátká životní epizoda by poskvrnila město, což si nepřál. Proto již nekandidoval. A vidíte, dnes máme estébáka premiérem,“ rýpla si Helšusová.

Moulisova manželka Jiřina vzpomíná, že její manžel to těžce nesl. „Přišel domů a plakal. On totiž Liberec miloval a doslova pro něj dýchal.“ V penzi se pak již věnoval hlavně četbě a vnoučatům.

„Moje cesta ze školy vedla hned k němu. Dělal se mnou úkoly a pak jsme hráli kanastu. Byl to dobrý člověk, hodný a poctivý, neměl rád protekci a nesnášel lhaní,“ hodnotí svého dědečka Jan Moulis.

Jiří Moulis zemřel v roce 2004 ve věku 79 let. Dodnes je jediným „dvojitým“ starostou, jehož město mělo.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Libereckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Libereckém kraji si volí zástupce do Senátu obvod Jablonec nad Nisou. Kandidují: Jaroslav Zeman, Jindřich Berounský, Josef Chuchlík, Šárka Kalvová, Michal Švarc, Michaela Tejmlová a Pavel Žur. Případné druhé kolo voleb se koná 12. a 13. října.



Nejčtenější

Čtyři koruny i krmítko pro kapry. Poloprázdná přehrada vábí hledače pokladů

Základní pomůcky pro hledače: oblečení, u něhož nevadí, zašpiní-li se, polní...

Kvůli suchému létu je v liberecké přehradě rekordně málo vody. Nově vzniklé pláže okupují hledači s detektory kovů....

Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...



Liberec vyhlíží Spidermana, natáčení velkofilmu uzavře celé náměstí

Náměstí je již obehnané plotem a do jeho středu se lidé nedostanou. Rekvizity...

Už několik dní dominuje libereckému náměstí Dr. E. Beneše ruské kolo. Spolu s dalšími kulisami je postavili filmaři,...

Pavoučí muž znectil památník obětem z 21. srpna 1968, filmaři se omluvili

Filmaři udělal z památníku obětem okupace skládku.

Továrnímu dvoru s poskládaným materiálem se několik dní podobal Památník obětem okupace na náměstí E. Beneše v Liberci....

Vrtulník tahá na Sněžku kameny na opravu cesty, turisté musí oklikou

Vrtulník dopravuje na Sněžku materiál na opravu turistického chodníku z Růžové...

Vrtulník v Krkonoších skládá metráky žuly na chodník mezi Růžovou horou a Sněžkou. Kvůli křížení s leteckým koridorem...

Další z rubriky

Terminál Fügnerova se topí v nedopalcích, pomoci můžou speciální vysavače

Fügnerova ulice je zamořena nedopalky.

Vajglová. Špačková. Nedopalková. Všechna tato jména by se hodila víc pro ulici, jež je v Liberci hlavním dopravním...

Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...

Do Jizerských hor se vracejí původní ryby, pstruhům pomůže inkubátor

Muškaření - pstruh v psutrohovém revíru na řece Svratce.

Sto tisíc plůdků ryb už vysadili za deset let do potoků a tůní v Jizerských horách ochranáři. V tocích se tak díky nim...

Najdete na iDNES.cz