Ovce na louce v Lukášově

Ovce na louce v Lukášově | foto: Liberecký kraj

Vzácnou louku se šafránem už nekosí sekačky. Teď se o ni starají ovce

  • 0
Když na jaře rozkvetou, přilákají tisíce krokusů na louku do Lukášova hlavně fotografy. Přírodní památka tu vznikla už v roce 1948 právě kvůli masovému výskytu šafránu Heuffelova. Jenže květů ubývá, za což může hlavně způsob, jakým se o louku pečovalo.

V posledních dvaceti letech se tu tráva pouze kosila, tím docházelo k ochuzení o množství lučních bylin, což mělo následně vliv i na populaci šafránu.
Letos poprvé se proto krajský úřad, který rezervaci spravuje, rozhodl, že na louku pošle ovce.

„Patnáct ovcí z farmy Sonja z Lučan nad Nisou experimentálně po celý červenec vypásalo nejcennější partie zdejších luk. Menší plochy bylo nutné vypásat stádem ovládaným ovčákem a jeho psem. Pro větší plochy byl použitý elektrický ohradník. I v tomto případě však bylo nutné ovce minimálně dvakrát denně kontrolovat, doplňovat vodu a přemisťovat ohradníky. Myslím, že pasoucí se ovce byly i zpestřením pro místní chalupáře,“ uvedl Radomír Studený, pracovník ochrany přírody krajského úřadu.

Spásat trávu mají i divoké koně a pratuři

Ovce v roli živých sekaček svou přítomností louce velmi pomáhají. Na rozdíl od kosení jejich trus vrací do půdy potřebné živiny a zvířata rovněž narušují svými kopýtky okolí hustých trsů trav, což podporuje uchycení rostlin, které byly agresivnějšími druhy výrazně potlačené.

„Tento způsob údržby zavádíme zkušebně úplně poprvé a výsledky ještě pečlivě vyhodnotíme. Je totiž třeba zdůraznit, že pasení není trvalé a univerzální řešení. K údržbě druhově bohatých lučních porostů je třeba pasení s kosením střídat,“ vysvětlil Josef Jadrný, náměstek hejtmana pro životní prostředí a zemědělství.

V plánu má kraj i využití velkých býložravců, divokých koní a praturů, v části přírodní památky Meandry Ploučnice u Mimoně. Tam by zvířata mohla spásat rozsáhlé porosty trav a ostřic.

Šafrány se pěstovaly jako náhražka drahého koření

Přírodní památka v Lukášově leží na hranici Liberce a Jablonce nad Nisou. Na tomto území se patrně jedná o přežívající potomstvo kulturních šafránů, které se zde kdysi pěstovaly za účelem získání náhražky drahého šafránového koření.

Návštěvníci tu najdou jedince fialovokvěté, bělokvěté i různé barevné přechody mezi nimi. Některé rostliny se vzhledem blíží karpatskému fialovokvětému šafránu Heuffelovu, jiné jsou bližší alpskému šafránu bělokvětému, který býval v minulosti v severních Čechách vysazován mnohem častěji. Kromě šafránu tu roste bledule jarní a prvosenka vyšší.