Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český ráj se mění. Skládku uklízí šlechtic, na Humprecht není vidět

  16:00aktualizováno  16:00
Horolezců bylo víc, rekreanti do sebe naopak nevráželi v takových davech jako teď. A samozřejmě, že italští šlechtici tenkrát neuklízeli černé skládky kolem svého hradu. Taková byla krajina kolem Trosek na začátku sedmdesátých let, kdy tam pískovcové skály poprvé přilákaly Jana Mocka.

Šéfa chráněné oblasti Jana Mocka poprvé přilákaly pískovcové skály kolem Trosek na začátku sedmdesátých let. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Současný vedoucí Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český ráj na ně začal jezdit s horolezci z Chrudimi.

Na úchvatném území mezi Jičínem, Turnovem a Mnichovým Hradištěm potkává lidi, na něž by jako vysokoškolák před čtyřiceti lety ani nepomyslel. Hrad Kost se totiž vrátil původním majitelům a poněvadž se vypíná v samém srdci Českého ráje, ekologové si mají se šlechtickým rodem Kinských dal Borgo hodně co říci.

„V uplynulých letech jsme v Českém ráji odstranili s pomocí dobrovolníků téměř všechny velké černé skládky,“ říká Mocek. „Lidé tam navozili vysloužilé pračky, ledničky nebo televize. Jednu skládku s námi uklízel i Francesco Kinský dal Borgo.“

Největší kolonie netopýrů je u Kosti

S Kinskými dal Borgo podepsala CHKO loni smlouvu na devět let. V hospodářských budovách, které patří k hradu, se nachází největší letní kolonie netopýrů v Českém ráji. „Je od nich hodně trusu, a tak majitelům Kosti přispíváme na jeho úklid,“ prozrazuje Mocek.

CHKO dává peníze Kinským dal Borgo také na sekání luk, na šetrnou těžbu stromů a na vysazování takových dřevin, díky nimž jsou porosty pestřejší a odolnější.

Právě hrady a zámky se řadí vedle pískovcových skalních měst a soustavy rybníků mezi největší turistické magnety Českého ráje. Památky se však někdy mění do podoby, jež má s historií jen málo společného.

„Například zámek Humprecht obklopují tak vysoké stromy, že už není skoro vidět,“ upozorňuje Mocek.. „Zarůstající siluety památek nejsou pro Český ráj typické. Šlechtické rody budovaly hrady a zámky tak, aby se staly v krajině významnými architektonickými prvky.“

Les kolem Humprechtu nedáme, zní ze Sobotky

Les kolem Humprechtu však patří městu Sobotka a CHKO nemůže do kácení mluvit. „Obyvatelé Sobotky nechtějí o les kolem Humprechtu přijít,“ upozorňuje Mocek. „Chodí tam na procházky a také na houby.“

Tvář Českého ráje se však v uplynulých desetiletích příliš nezměnila. Ačkoliv snahy by byly. „Nejvíc nás dokážou zaskočit investoři, kteří by chtěli v Českém ráji vydělávat na budování satelitních vesnic, charakteristických pro okraje velkých měst,“ podotýká Mocek.

„Povolení ale nedostanou. Stojíme o to, aby si Český ráj uchoval svůj původní venkovský ráz. Výstavbě rodinných domů, zapadajících do krajiny, však nebráníme. V obcích jich hodně přibývá. Stěhují se tam lidé z Turnova, Jičína, Mnichova Hradiště i Mladé Boleslavi. Dojíždění do práce ze vzdálenosti kolem dvaceti kilometrů jim nedělá problémy a bydlení v paneláku rádi vymění za klidnou vesnici.“

Za socialismu byl Český ráj územím hlavně pro jednodenní výlety a k táboření v kempech. „Nevyrostlo tady naštěstí žádné obrovské středisko pro odborářskou rekreaci jako třeba v Krkonoších a jiných rekreačních oblastech. Ačkoli jedno se plánovalo pod Kozákovem,“ konstatuje Mocek.

Čas přírodním krásám neuškodil

„Po roce 1989 ale přibylo hodně penzionů a hotelů a Český ráj se stal místem, kam se vyplatí jezdit i na týdenní dovolenou. Pořád tady ale turistům chybí venkovní bazény na koupání.“

Podle Mocka čas nijak neuškodil přírodním krásám Českého ráje. „Díky pískovcovým skalním městům tady návštěvníci mohou narazit na suchá místa, kde roste například kavyl, tráva vyskytující se ve stepích na východní Ukrajině,“ poznamenává Mocek.

„Jinde je na písku vedle mateřídoušky a dobromysle překvapí zakrslé malé duby, připomínající bonsaje.“

Voda, která se v pískovcových skalních městech neudrží, protéká do údolí a jako protipól k suchým lokalitám vytváří mokřady. „Nalézá se v nich řada vzácných živočichů i rostlin a naši předkové tam založili unikátní síť rybníků,“ uvádí Mocek.

„V poslední době jsme opravili například Rokytňák, kde je v současné době nejlepší koupání ze všech Podtroseckých rybníků. Po hladině plavou kytky, což jen dokládá čistotu vody.“

Mocek se v Českém ráji prochází nejraději Podtroseckým údolím. „Skály se tam doplňují s rybníky a potkávám tam hodně zajímavých lidí,“ svěřuje se Mocek. „Na chalupy tam jezdí umělci i politici.“





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kumburk býval nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj...
Býval nedobytnou pevností, teď slávu mocného Kumburku oprašují v muzeu

Už nikdy nebude Kumburk nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj před nepřátelskými vpády. Jeho slávu si však mohou fanoušci české...  celý článek

Lotyš Ansis Ataois Běrzinš u libereckého soudu.
Soud souhlasil s vydáním Lotyše, který protestoval proti své vládě

Liberecký krajský soud vydal souhlas s vydáním lotyšského občana Ansise Ataolse Berziňše do Lotyšska v souvislosti s protivládními protesty v jeho zemi....  celý článek

Amfiteátr pojal až 35 tisíc návštěvníků.
Amfiteátr se změní na parkoviště, místo tu najde přes sto aut

Dříve se sem vešlo až pětatřicet tisíc diváků, nahradit je teď mají desítky aut. Přírodní amfiteátr v libereckých Lidových sadech, který je již léta opuštěný a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.