Postojna se nalézá v přírodní rezervaci Klokočské skály, kde je jedinou volně přístupnou jeskyní. Hlavní síň Postojny měří na délku 18 a na šířku 16 metrů.
Postojnu obývali pravěcí lidé již v době kamenné, žili tam rovněž v mladší době bronzové, což dokládají archeologické nálezy.
„Předpokládáme, že při záchranném průzkumu objevíme nejen něco pro nás, ale také pro botaniky a pravděpodobně i nějaké kostičky pro zoology,“ upozorňuje Prostředník.
Postojně se přezdívá Amerika, stojí vedle žlutě značené turistické cesty z Turnova na Rotštejn a návštěvníci by si do ní měli brát baterku. Někteří z nich bohužel vnitřek jeskyně poškodili vyrytými nebo načmáranými nápisy.
Postojnu tvoří rovněž malá síň o rozměrech osm krát čtyři metry. Z velké síně se však do ní lidé musí doplazit. Dospělý tam může chodit pouze nahrbený, malá síň totiž sahá jen do výšky metr a půl.
Do Kristovy jeskyně turisté nesmí
V Klokočských skalách, rozkládajících se směrem na jih od Malé Skály, se ukrývá rovněž skalní dutina, nazývaná Kristova jeskyně. Na rozdíl od Postojny do ní však turisté nesmí.
Před patnácti lety tam kdosi nelegálně kopal a zanedlouho na místě našli školáci z České Lípy zlatou keltskou minci z druhého století před naším letopočtem, keramiku z mladší doby bronzové a kamenné artefakty ze staršího novověku.
Záchranný výzkum po roce 2005 odkryl čtyři ohniště a nástroje, dokládající, že v Kristově jeskyni žil člověk ve střední době kamenné.
Při své práci narážejí archeologové v Českém ráji také na stopy po nedávných obdobích, například po tábořištích trampů v 70. a 80. letech minulého století. „Víme třeba, že tehdy rádi pili svijanské pivo,“ prozrazuje Prostředník.
Archeologové z turnovského muzea si letos připsali již přes 110 výzkumů, což je číslo, odpovídající jindy zhruba celé první polovině roku.
„Příčinou byla teplá zima, která dovolovala stavebním firmám pracovat i v průběhu ledna, února a března,“ uvádí Prostředník. Na Valdštejnsku, kde staví továrnu společnost Trevos, nalezli loni archeologové dílnu na kamenné nástroje z mladší doby kamenné. Nyní probíhají analýzy nalezených předmětů.
Sekyrky připomínají zelenou břidlici
Český ráj proslul jako území, kde v pravěkých dílnách vznikaly slavné sekyrky z metabazitu, který připomíná zelenou břidlici. Kdysi se těžil se pod Černostudničním hřebenem mezi Tanvaldem a Jabloncem nad Nisou, například u Velkých Hamrů nebo Jistebska.
„Matabazitové sekyrky lze považovat za jakési pravěké fiskarsky,“ podotýká Prostředník. „Z Českého ráje putovaly až do severní Itálie a skoro až k Baltskému moři.“
Letos čeká archeology z turnovského Muzea Českého ráje mimo jiné průzkum v zámeckém parku v Jilemnici, kde se připravují úpravy. Na místě nedaleko od kostela očekávají nálezy z 16. až 18. století.
