Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když mu zabili čtvrtého syna, zastřelil se. Učitelka žije osudy padlých

  17:55aktualizováno  17:55
Má špatné spaní, když listuje v denících vojáků, kteří umírali na frontách první světové války. Nebo nějaký čas přežili, protože dokázali zabíjet rychleji. Lenka Holubičková, učitelka dějepisu ze semilské základní školy Ivana Olbrachta, prožívá už dvanáct let tragické osudy vojáků.

„Padlí vojáci, o nichž vyprávím, byli stateční. Chovali se úplně jinak, než jak je dodnes vnímá mnoho lidí ovlivněných Haškovým Švejkem. Osobně jsem na něj alergická,“ říká Holubičková. | foto: Repro z knihy Hrobům v dáli

O padlých vojácích z Krkonoš a Podkrkonoší jí vyšly dvě výpravné knihy - Hrobům v dáli, otisk 1. světové války na Jilemnicku a Hrobům v dáli, otisk 1. světové války na Semilsku. Stejné knihy chystá také z Lomnicka a Železnobrodska.

„O první světové válce se nemluví a nepíše tak jako o druhé, i když tragicky zasáhla každou obec. Na Semilsku jsem zmapovala dvacet vesnic a na válečných hrobech jsem tam našla téměř tisíc jmen,“ řekla Holubičková.

Dějepisářka narazila při svém bádání také na krutý příběh, připomínající americký velkofilm z druhé světové války „Zachraňte vojína Ryana“. „V jedné vesnici žili čtyři bratři a všichni museli narukovat na frontu. Umírali tam jeden po druhém a když zahynul poslední, jejich otec se zastřelil,“ popsala Holubičková.

Lenka Holubičková píše o osudech mužů, jejichž jména se ocitla na válečných...

Lenka Holubičková píše o osudech mužů, jejichž jména se ocitla na válečných hrobech.

„Získala jsem deník jednoho vojáka, bojujícího na frontě v Srbsku. Je tam jedna pasáž, při níž se derou slzy do očí každému, kdo se si jí pročítá,“ přiznala učitelka a citovala z knihy o padlých ze Semilska úryvek z vojenského deníku, kde stojí: „Nuže, dostaneli toto moje manželka do ruky, ten stesk napsal jsem. Měj po mně tuto malou památku, vzpomeň, že měl jsem Tě rád, tolik rád, jen snad proto je mi tak krušno, že vím, že máš mne také tolik ráda. Slzám není možno odolat.“

O kus dál voják píše: „Kopeme a ryjeme tu srbskou zemi a synové její chrání ji. Můžeme jim to míti za zlé? My bráníme se jim a oni nám...stále více a více stáváme, cítím to, strojem, jímž vládne někdo jiný, do něhož strojník páru pouští a stroj točí se a točí, kope a kope a střílí. Zrak napíná do děr, z nichž ční jícny srbských pušek a přijde čas, že strojník roztočí ten můj stroj tak, že narazí na ocel.“

„Vojáci byli hrdinové, na Haškova Švejka jsem alergická“

Dějepisářka obdržela za svou práci o válečných hrobech čestnou plaketu. Převzala ji ve čtvrtek na krajském úřadu od hejtmana Martina Půty a od Eduarda Stehlíka, ředitele odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany.

„Kdyby bylo více takových lidí jako paní Holubičková, věděli bychom více o svých předcích a více bychom si jich vážili. Zaslouží si obdiv za to, jak obrovské úsilí své práci věnuje a kolik vlastních peněz do ní vkládá. Dělá ji velmi pečlivě na vysoké úrovni. Počíná si jako profesionální historik. Přitom se psaní o válečných hrobech věnuje až v době, když skončí s učením ve škole,“ pronesl Stehlík

Dějepisářka zkoumá s pomocí svého manžela válečné hroby nejen na území, které obepíná Semily. Vydává se rovněž na bojiště první světové války - na Piavu, do Dolomit nebo do Haliče. Navštěvuje archivy, pátrá v obecních kronikách, lidé jí svěřují deníky a dopisy svých předků či jejich snímky.

Hodiny dějepisu a češtiny si rozvrhla tak, aby jí na psaní o válečných hrobech zůstala volná celá středa. Práci na knihách věnuje večery zbylých čtyř všedních dnů a rovněž víkendy. „Pohlcuje mě to,“ svěřila se Holubičková.

„Padlí vojáci, o nichž vyprávím, byli stateční. Bojovali za zemi, kde se narodili. Hlavně v Itálii prokázali velké hrdinství a chovali se úplně jinak, než jak je dodnes vnímá mnoho lidí ovlivněných Haškovým Švejkem. Osobně jsem na něj alergická. Za dvanáct let bádání jsem totiž objevila pouze jediného člověka, který se ukrýval, aby nemusel narukovat do rakousko-uherské armády,“ doplnila spisovatelka.

Navrátilce kosily nemoci

Knihy Holubičkové přinášejí truchlivá svědectví o útrapách, jež jsou v dnešním blahobytu nepředstavitelné. Válečné tragédie doznívaly ještě dlouho poté, co nastal mír. Vyčerpané navrátilce z fronty kosila španělská chřipka, tuberkulóza a další nemoci.

„Padlí vojáci, o nichž vyprávím, byli stateční. Chovali se úplně jinak, než jak...

„Padlí vojáci, o nichž vyprávím, byli stateční. Chovali se úplně jinak, než jak je dodnes vnímá mnoho lidí ovlivněných Haškovým Švejkem. Osobně jsem na něj alergická,“ říká Holubičková.

Řada z nich spáchala sebevraždu. Jejich mysl zatemňovaly hrůzné zážitky z války, nedokázali si přivyknout všednímu životu, propadli alkoholu, bez něhož by na frontě často nenašli odvahu jít znovu a znovu na jatka.

„Mnoho vysloužilců nemohlo po válce sehnat práci. V některých vesnicích spáchali sebevraždu dva i tři bývalí vojáci. Většinou se zastřelili, ale například v Alšovicích nebo Bratříkově končili svůj život skokem do vody,“ popsala Holubičková.

Knihy Holubičkové vydal Leoš Erben, majitel jilemnického nakladatelství Gentiana. Každá vyšla nákladem osm set kusů. Přímo od autorky stojí 400 korun a neprodaly se zatím všechny. „Aby nebyly ještě dražší, zřekla jsem se honoráře,“ prozradila Holubičková.

„O to víc mě mrzí, když knihy nabízím na obecních úřadech a uslyším - My žádné nechceme, válečné hroby by lidi nezajímaly. Připadám si, že mě tam berou jako nějakého obchodníka s hrnci. Ale naštěstí existují také velmi osvícení starostové jako třeba v Jesenném nebo v Roztokách,“ postěžovala si autorka.

Fotografie jí přinesl i žák

Obec Jesenné v roce 2015 opravila pomník obětem první a druhé světové války a navíc koupila 21 knih Hrobům v dáli... „Jen se po nich zaprášilo. Jsem ohromen, jak úžasnou věc paní Holubičková dokázala,“ tvrdí starosta Jesenného Petr Hlůže.

„Prokázala velké nadšení a kniha ji stála spoustu práce. Sám patřím mezi fanoušky vojenské historie a vím, jak obtížně se hledají archivní materiály. Paní Holubičková udělala svou radost rodům, které u nás žijí dlouho a našly v knize údaje o svých předcích. První světová válka poznamenala strašlivě lidské osudy. Nejsme velká obec, ale na památníku obětem máme osmdesát jmen. Z některých rodů zahynulo víc mužů. Říkám si, jak vůbec mohly takové neštěstí ustát,“ doplnil starosta.

Dějepisářku nejvíce těší, když se do nějaké obce vrátí po několika letech a vidí, že se starají o válečné hroby lépe než při její první návštěvě. „Mám radost i na besedách, když vidím, jak jsou lidé dojatí, že se dozvěděli z mé knihy nebo z mého vyprávění o osudech svých dědečků nebo dokonce pradědečků,“ podotkla Holubičková.

„Jednou za mnou dokonce přišel ve škole můj žák a říká - Paní učitelko, vy prý sbíráte dopisy a fotky z války, tak vám nějaké nesu. Na oplátku se mi pro něj podařilo najít snímek jeho prapradědečka. Mimochodem, chlapec se mu hodně podobá,“ prozradila spisovatelka.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kuchař Pavel Vedral předváděl, jak vařit zdravě dětem.
Maso pečené přes noc se úplně rozpadá. Náhražky odmítám, říká kuchař

Jde to i bez polotovarů a prášků. O tom je přesvědčený mistr kuchař Pavel Vedral, který navštívil Mateřskou školu Sídliště v Liberci-Vratislavicích. Tamním...  celý článek

Nuda v České Lípě vadí radnici.
Letáčky a mapičky nestačí, do České Lípy se davy turistů nehrnou

Nuda v České Lípě vadí radnici. Do třetího největšího města v Libereckém kraji přijíždí rok od roku méně turistů. Město chce zlepšit propagaci turismu a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé v Jablonci chtějí referendum o hazardu, petice už je na radnici

Pod návrh na vypsání referenda o zákazu výherních automatů v Jablonci připojilo svůj podpis 4666 obyvatel města. K vyvolání plebiscitu přitom stačilo...  celý článek

Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak
Alternativní, nebo přirozený? Normální porod chápe každý jinak

Chcete porod bez léků a věčného vyrušování, jenže lékaři vás označí za alternativní matku.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.