Oživení Černého potoka si vzaly za své Lesy České republiky. Na projekt za...

Oživení Černého potoka si vzaly za své Lesy České republiky. Na projekt za miliony korun získaly dotaci z Evropské unie. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Z Jizerských hor zmizela další mrtvá voda. Vzkřísili ji malí pstruzi

  • 11
Do jednoho z posledních „mrtvých“ potoků v Jizerských horách se vrátily ryby. Děti ze školy v Hejnicích vypustily zhruba čtyři sta pstruhů do Černého potoka, který stéká od Smědavské hory na Frýdlantsko. Pokud se tam zabydlí, přibudou do vody další pstruzi

„Skoro všechny potoky v Jizerských horách jsou už zarybněné,“ řekl Kamil Farský z Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. „Uvidíme, jak se pstruzi uchytí v Černém potoce.“

Po ekologické katastrofě ze sedmdesátých a osmdesátých let minulého století, kdy průmyslové exhalace zpustošily Jizerské hory, zmizel z horských potoků a řek takřka všechen život.

V posledních pětadvaceti letech se však narušená příroda vzpamatovává a v Jizerských horách se znovu uchytily i ryby.

Nad Černým potokem se rozkládají rašeliniště, a tak je v něm kyselá voda, což pstruhům příliš nesvědčí.

„Do Černého potoka ale přišly ryby odchycené v ještě kyselejší vodě,“ upozornil Farský. „V Černém potoce se po vysazení dobře rozjížděly. Kdyby tady pstruhům voda nevyhovovala, nechtělo by se jim do ní.“

Oživení Černého potoka si vzaly za své Lesy České republiky. Na projekt za miliony korun získaly dotaci z Evropské unie. Pstruhy nanosili do Černého potoka v kbelících žáci pátých tříd ze školy v nedalekých Hejnicích.

„Lesy pojaly nasazování pstruhů do Černého úžasně,“ upozornila učitelka Alena Sochorová. „Děti vypouštění ryb bavilo, byl to pro ně velký zážitek.“

Pokud se pstruhům bude dařit, přibudou další

Lesníci i ekologové budou sledovat, jak se rybám v Černém potoce daří. Pokud se tam zabydlí, přidají do vody další pstruhy. „Očekáváme, že se pak u Černého potoka objeví volavky a další predátoři,“ prohlásil Sajdl. „Už teď jsme u vody našli trus vydry.“

Ryby se nemíhají v současné době pouze v jizerskohorských potocích a řekách. Žijí rovněž v přehradách. Na Černé Nise se daří sivenům.

„V přehradě Souš se uchytili pstruzi,“ prozradil Farský. „Některé kusy tam dosahují délky až čtyřicet centimetrů.“

Na oživení Černého potoka spolupracují lesníci nejen s ekology z chráněné krajinné oblasti a hejnickou školou, ale také s odborníky z Jihočeské univerzity.

Pstruhy vkládali hejničtí žáci do Černého potoka nedaleko od místa, kde do něj ústí jeho hlavní přítok. V osmdesátých letech minulého století ho pokryly kameny zalité do betonu. V okolí mizela rašeliniště.

„Z přítoku Černého potoka se stala hladová voda bez života,“ konstatoval Tomáš Sajdl, který pracuje ve státních lesích jako vedoucí správy toků na území Povodí Labe.

Hlavní přítok Černého potoka vyhloubily stroje přibližně před třiceti lety jako meliorační příkop.

Hladká dlažba zalitá do betonu hyzdila koryto v délce takřka sedmi stovek metrů. Jeho úprava stála více než pět milionů korun. Nyní leží v hlavním přítoku Černého potoka původní jizerskohorské balvany.

Projekt obsahoval také vybudování malé vodní nádrže s hloubkou přes metr a půl. Pokud by v horách vypukl lesní požár, brali by z ní hasiči vodu.