Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stěhovaví ptáci se s jarem vrátili do Krkonoš. Začíná doba tokání

  14:12aktualizováno  14:12
Do Českého ráje a Krkonoš se z teplých krajů vrátili tažní ptáci. V Krkonoších se už objevili například drozd a skřivan. Ptáci opravují svá hnízda, aby do nich samice později mohly snést vejce. Začíná také období ptačích námluv a ranních koncertů.

Do oblasti Českého ráje se vrátil i drozd. | foto: Zdeněk Mrkáček

"K prvním navrátilcům patří skřivan polní a špaček, vrátili se také jeřábi. Pomalu se vrací pěnkavy, protahuje pěnkava jíkavec, která tady v republice nehnízdí a táhne na sever Evropy. A postupně se budou vracet další," říká ornitolog Chráněné krajinné oblasti Český ráj Zdeněk Mrkáček.

Se svým pozorováním se připojuje ornitolog Jakub Šimurda z Krkonošského národního parku, kde se už objevili skřivani polní a drozdi zpěvní.

"První letošní pozorování drozda zpěvného máme zaznamenáno z pátku minulého týdne. Tito tažní ptáci, kteří přiletí z jihozápadu, nejčastěji ze Středomoří, o sobě nejprve dají vědět zpěvem. Začnou tvořit páry a za několik dnů již budou sedět na snůšce," popisuje Šimurda ptačí dění.

Kos by brzy mohl mít mláďata

Na hnízdění se v Českém ráji připravuje řada ptáků. Někteří, třeba jako kos černý, by dokonce mohli mít již za týden dvě vylíhlá mláďata. Tokání, tedy ptačí námluvy, přichází třeba na poštolky či sokoly.

"Výři už by také mohli pomalu snášet vejce. K hnízdění se chystají i jeřábi a krkavci již většinou sedí na hnízdech. Rozbíhá se to naplno a s oteplením to ptáky vždy jakoby popíchne. Všechna zvířata už vidí a cítí to pravé jaro, tak na co by čekala," říká Mrkáček.

Když něco samici vyruší při snášení, může opustit hnízdo

Sluníčko táhne do přírody i lidi. To je sice dobře, ale jen pokud se budou k přírodě chovat šetrně.

"Když přiletí navrátilci a opravují hnízdo popřípadě, jako třeba v případě černých čápů, staví nové, tak to je pro ně kritické období. Další nastává když samice snáší vejce. A pak samozřejmě když se líhnou mláďata," vypočítává Mrkáček.

Když by v tomto jarním čase přišel někdo neopatrně příliš blízko k hnízdu a vyplašil samici třeba při snášení, je větší pravděpodobnost než jindy, že hnízdo opustí. A to by byla škoda, protože u větších ptáků očekávají ornitologové první mláďata už za pět, šest týdnů. A bez mláďat by později nebylo ranních koncertů.

Kdo si chce vychutnat ptačí zpěv, měl by si přivstat tak na šestou. S desátou dopolední většina ptáků utichá. Některé pěvce můžeme slyšet i v noci. Třeba sedmihlásky, rákosníky, cvrčilky a samozřejmě slavíka. "Ten zpívá i ve dne, ale jeho noční zpěv je nejznámějším, je ticho a většina konkurentů spí," dodává Mrkáček.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Památník stojí na hřbitově v Jítravě.
Pomník Rudé armádě lidé na hřbitově nechtějí. Rynoltice řeší, kam s ním

V Rynolticích na Liberecku mají problém s pomníkem Rudé armádě. Obec ho v létě umístila na hřbitov v Jítravě, jenže lidem se památník nelíbí a přejí si, aby ze...  celý článek

Navrhujeme park, nábřeží a náměstí, které jsou schopné tvořit příjemné...
Parovod zmizí a k řece Nise u libereckého mrakodrapu povedou schody

Krajský úřad v Liberci zveřejnil výsledky architektonické soutěže na úpravu prostranství před svou budovou. Zvítězil v ní domácí ateliér re:architekti, jehož...  celý článek

Nejvíce zaujal porotce nápad studia Sial architekti a inženýři, a to i přesto,...
Architekti svůj návrh zlevnili, pavilon nemocnice postaví podle nich

Jejich návrh byl před půl rokem nejlepší v architektonické soutěži a i když byl o tři sta milionů dražší, nakonec se podle nich nový pavilon liberecké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.