Lidí hlášených na magistrátu je rok od roku víc. A nejsou to jenom klasičtí bezdomovci.

Lidí hlášených na magistrátu je rok od roku víc. A nejsou to jenom klasičtí bezdomovci. | foto: Michal Klíma, MAFRA

Bezdomovci a prchající podnikatelé. V centru Liberce nevolil skoro nikdo

  • 6
Kdyby někdo vypsal soutěž o největší nudu při komunálních volbách v Liberci, vyhrál by suverénně obvod číslo jedna. Přestože je co do počtu téměř tří tisíc zapsaných voličů největší v krajském městě, zaměstnal komisi minimálně. K urně totiž dorazilo jen 233 lidí. To je necelých osm procent, nejméně v novodobé historii.

Podle předsedy komise Alexandera Domiana je to hlavně tím, že sem automaticky spadají lidé s bydlištěm na radnici a ti se k volbám nehrnou. „Letos jich přišlo něco přes devadesát a to je jen hrstka z celkového počtu,“ říká.

Vedle lidí s „radnicí v občance“ patří do obvodu i místní z okolí. „I kdyby chodili poctivě, účast nezvednou. Těch prvních totiž extrémně přibylo,“ dodává Domian.

Zatímco v roce 2010 bylo na seznamu 1990 voličů, letos už 2932. A rozhodně to nebylo tím, že by se do obvodu někdo fakticky nastěhoval.

To potvrzuje i mluvčí magistrátu Zuzana Minstrová. „Lidí hlášených na magistrátu je rok od roku víc. A nejsou to klasičtí bezdomovci. Ti totiž nemají bydliště zpravidla žádné, dostávají se k nám lidé, kteří nedobrovolně o adresu přišli, nebo podnikatelé, kteří třeba utíkají přes exekucemi či stíháním,“ říká Minstrová.

Na radnici „bydlí“ stejně lidí jako v celé Raspenavě

Radnice v současnosti poskytuje virtuální trvalé bydliště 2740 obyvatelům, to je pro srovnání jako město Raspenava.

Dostat nedobrovolně adresu na radnici může člověk poměrně snadno, stačí se rozvést a odstěhovat k milenci či milence, nebo bydlet v nájmu a přebývat někde jinde.

„Pokud někdo s adresou na radnici získá nové bydliště, musí požádat magistrát o změnu. Pokud to neudělá, adresa mu zůstane,“ upřesnila Minstrová.

Mezi těmi, kdo měli v občance náměstí Dr. E Beneše 1, byl nějakou dobu i lídr vítězné Změny pro Liberec Jan Korytář.

„Už jsem to napravil. Byla to moje chyba,“ přiznal před časem Korytář. „Byl jsem hlášený u matky. Přestěhoval jsem se a zřídil si přechodné bydliště. Pak se matka odstěhovala a já se zapomněl přehlásit. Majitel objektu mi adresu zrušil a nastěhoval mě na radnici.“