Raci bahenní nejsou původním druhem, vysadili je zde v 19. století.

Raci bahenní nejsou původním druhem, vysadili je zde v 19. století. | foto: Tomáš Lánský, MAFRA

Rakům se v Máchově jezeře daří, při výlovu jich tam posbírali stovky

  • 1
V Dokeské zátoce na Máchově jezeře se rozjely odbahňovací práce. Ještě před tím se ale uskutečnil výlov. Ke všeobecnému překvapení ukrývaly vody největšího rybníka na severu Čech množství chráněných raků.

„Během tří dnů jsme posbírali přes osm set raků bahenních. Zaskočilo nás to, očekávali jsme, že tato zvířata žijí jen v oblasti Starých Splavů, kde mají lepší podmínky k úkrytu. Ale je to pozitivní zpráva,“ svěřil se vodař a krajinný ekolog CHKO Kokořínsko - Máchův kraj Martin Fořt.

Vylovené raky přenesli pracovníci CHKO do hlubších částí Máchova jezera a vypustili je na svobodu.

Rak bahenní není původním druhem, vysadili ho zde v 19. století. Je však zákonem chráněný. Jeho výskyt signalizuje čistou vodu, což je v oblasti Dokeské zátoky, kam ústí Robečský potok, více než překvapivé. Z potoka se tam dostávají živiny a ty jsou hlavním zdrojem fosforu - potravy sinic. Voda pak obsahuje málo kyslíku, což rakům vadí.

Desítky kbelíků škeblí a velevrubů

Kromě raků se ve vypuštěné Dokeské zátoce našli i vzácní mlži - škeble říční, škeble rybničná a kriticky ohrožený velevrub malířský. „Mlžů jsme posbírali několik desítek kbelíků. I oni nás svou přítomností mile překvapili. I je jsme vypustili na dalších místech Máchova jezera,“ doplnil Martin Fořt.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Dokeská zátoka je od zbytku Máchova jezera oddělena ekologickou hrázkou, proto mohla být vylovena samostatně. Rybáři z jejích vod vytahali tisíc kilogramů ryb.

Tři sta kilo kaprů, tři sta kilo dravých ryb - sumců, štik, candátů a bolenů, sto kilo amurů a sto kilo tolstolobiků ovšem neskončí na vánočním stole, rovněž byly vypuštěny do vod jezera. Pouze slovená bílá ryba už se do jezera nevrátí. Dokeští rybáři ji věnovali Mladoboleslavskému rybářskému svazu, který ji vysadí do Jizery.

„My se zbavili nechtěného druhu a sportovní rybáři získali žádané ryby,“ podotkl Jiří Holub, ředitel OPS Máchovo jezero, která se o rybník stará.

Největšími exempláři z výlovu zátoky byli 130 centimetrů dlouhý sumec a patnáctikilový tolstolobik. Jakmile skončí odbahňování dna a zátoka se napustí, musí ji rybáři opět zarybnit. „Počítá se s návratem kapra, štiky a candáta. Další složení už bude trochu jiné,“ dodal Jiří Holub.

Odbahnění pomůže od sinic

Hladina Máchova jezera je v současnosti snížena o 170 centimetrů. V průměru tedy z jeho objemu zmizela více než polovina vody. S napouštěním se má začít hned zkraje příštího roku, aby do návštěvnické sezony bylo jezero opět plné.

Důvodem k částečnému vypuštění jezera jsou hlavně sinice, s nimiž se jezero léta potýká. Odbahnění zátoky a oprava hráze povedou ke zlepšení kvality vody v jezeře - dojde totiž ke snížení vnosu živin do jezera. Odbahněním Dokeské zátoky vznikne rezerva pro zachycování splavenin z povodí Robečského potoka.

„V návaznosti na tyto práce provede OPS Máchovo jezero ve spolupráci s městem Doksy kontrolní monitoring bodových zdrojů, které na území města ústí do Robečského potoka. Důvodem je eliminace úniku látek s obsahem fosforu do Robečského potoka a následně do Máchova jezera,“ informoval Jiří Brosche, koordinátor společnosti.

Výsledky by měly být vidět do dvou let

„Je nutné si ale uvědomit, že jde o běh na delší trať, výsledky vynaložených činností budou patrné nejdříve za jeden až dva roky. Fosfáty a jiné sloučeniny s obsahem fosforu neohrožují člověka ani živočichy v jezeře, ale jsou důležitým faktorem, který podporuje růst a pomnožování sinic v jezeře. Výše popsané technické zásahy budou nápomocné ke zvýšení kvality vody v Máchově jezeře,“ doplnil Brosche.

Investorem rekultivace celé zátoky je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, dodavatelem prací firma AQUASYS, s.r.o. Práce si vyžádají téměř 19 milionů korun.