Stížnosti k soudu poslal přípravný výbor referenda, Marie Pavlová a Václav Smrkovský. Požadovali, aby soud nařídil opakování referenda v termínu voleb do Evropského parlamentu.
"Navrhovatelé neplatnost hlasování spatřovali v důvodech, které mohl namítat pouze přípravný výbor. A to jen v době po vyhlášení referenda v rámci takzvané předběžné kontroly místního referenda," zdůvodnila mluvčí soudu Petra Kunická zamítnutí návrhů.
Organizátorům referenda hlavně vadilo, že město hlasování nespojilo s parlamentními volbami, jak to požadovali. Termín ale zastupitelé schvalovali ještě před letními prázdninami, kdy se nevědělo, že předčasné volby budou.
Vycházelo tehdy z doporučení ministerstva vnitra, podle něhož by se referendum mělo konat do 90 dnů od vyhlášení.
K referendu přišlo jen asi 13 500 lidí, aby byly výsledky pro město závazné, muselo by jich být dvakrát víc. Drtivá většina účastníků byla proti výprodeji městského majetku.
V referendu odpovídali lidé na tři otázky. Jedna se týkala letiště, druhá Technických služeb a dalších podílů města v obchodních společnostech. Poslední otázka byla zaměřena na prodej a pronájem pozemků a nemovitostí vyřazených z privatizace.
Propojení referenda s volbami navrhoval jeho zmocněn Jan Korytář už při prvním pokusu. "Příčinu nízké účasti vidím v první řadě v tom, že referendum se namísto termínu, který by byl spojen s parlamentními volbami, jak to navrhoval přípravný výbor, konalo na návrh ODS a vedení města o tři týdny dříve," řekl na začátku listopadu Korytář.
Pokud se organizátoři plebiscitu obrátí na nejvyšší soud, do jeho pravomocného rozhodnutí nemůže město prodat či pronajmout žádný majetek, jehož se referendum týkalo.
