Za dozoru sovětských poradců těžili v Hamru uran do jaderných hlavic sovětské...

Za dozoru sovětských poradců těžili v Hamru uran do jaderných hlavic sovětské armády, to vše pod dohledem stovek sovětských vojáků, kteří sídlili v bývalém újezdu Ralsko. | foto: Diamo

Český uranový Klondike navždy zmizí, krajinu kolem Hamru stát vyčistí

  • 1
Ještě před 20 lety to byl Český Klondike. V uranových dolech v Hamru na Jezeře čety horníků fáraly stovky metrů pod zem. Pracovalo tam v součtu téměř sedm tisíc lidí. Uranová horečka ale skončila a poslední pozůstatky po těžbě, které jsou ještě patrné, zmizí letos nadobro.

Podnik Diamo, nástupce Československého uranového průmyslu, hodlá v následujících měsících zbourat všechny budovy v někdejším dole Hamr I. včetně šedesátimetrové těžní věže, dominanty celého okolí.

Uran se zde těžil v rozmezí let 1971 - 1995. „Jsou to poslední ještě stojící budovy v areálu hlubinné těžby. Jejich vybavení bude demontováno, objekty zdemolovány a odstraníme kontaminovanou zeminu,“ oznámil Ludvík Kašpar, který má v odštěpném závodu Diamo na starosti ekologii.

K zemi půjde kromě hlavní důlní věže také budova laboratoří, správní budova, dekontaminační stanice, kompresorovna, kotelna a další objekty.

Bourací práce začnou už letos v srpnu a skončit mají v roce 2015. Do té doby je třeba vyčerpat evropskou dotaci 320 milionů korun. Celkově vyjdou likvidační a sanační práce na bezmála půl miliardy.

Likvidace dolu v Křižanech stála 150 milionů

Diamo má s likvidací uranových dolů svoji zkušenost. Stejným způsobem, jako odstraní důl Hamr I., státní podnik zlikvidoval v minulých letech i dva kilometry vzdálený menší areál hlubinného uranového dolu Křižany I.

Ten již připomíná jen louka s železobetonovým povalem, pod kterou je zasypaná 240 metrů hluboká jáma, kudy se fáralo dolů. Závěrečná fáze likvidace dolu Křižany přišla tehdy přibližně na 150 milionů, práce skončily v roce 2012.

Souběžně s odstraňováním dolu Hamr I probíhají sanační práce poblíž Stráže pod Ralskem, kde se chemicky těžil uran pomocí kyseliny sírové.

V podzemí je stále kyselina sírová

V podzemí se stále nachází roztoky, které je třeba čerpat a čistit.

„Chemická těžba velice zásadně ovlivnila kvalitu spodních vod. Sanace po této těžbě budou probíhat ještě asi 40 let a budou stát desítky miliard korun,“ dodal Josef Jadrný, náměstek libereckého hejtmana pro životní prostředí.

Že se v oblasti Ralska těžil uran, pak lidé poznají jen z malého pomníčku, který státní podnik Diamo vybuduje na místě těžní věže Hamr I. Tu chtěli nadšenci z Hornickohistorického spolku pod Ralskem zachránit jako poslední memento.

„Je to jedinečná památka. Symbol hornictví. Místo ní tam bude betonový sokl s cedulkou, kterou dříve nebo později někdo ukradne,“ posteskl si mluvčí spolku Jan Holinka, který v dolu Hamr I. pracoval deset let.

Těžní věž zachránit nepůjde, tvrdí Diamo

Diamo však argumentuje tím, že věž je poškozená, zasažená kontaminací a zachránit nejde. Její ponechání by mohlo ovlivnit čerpání evropské dotace na tento projekt.

„Je ve špatném stavu a její spodní část navíc kontaminovaná radionuklidy. Udržovat ji by bylo nereálné,“ vysvětluje Ludvík Kašpar. Zachráněny budou jen dvě horní ocelové lanovnice. Ty se stanou součástí památníku.

Nostalgie po těžbě uranu ale není patrná jen mezi bývalými horníky. Pro uranový průmysl zde v oblasti pracovaly tisíce lidí. Diamo, které se dnes místo těžby věnuje rekultivaci, je zde pořád největší zaměstnavatel.

„To víte, že na staré časy se tady ještě vzpomíná. Dělal tam každý. Jsme hornická obec. I když dnes už víme, že to nebylo nejslavnější období. Teď, když už se o obnovení těžby nemluví, bychom se chtěli vrátit do doby před těžbou, kdy jsme byli vyhlášené rekreační středisko,“ zamýšlí se Milan Dvořák, starosta Hamru na Jezeře.