Čísla klesají dlouhodobě. Dokládá to mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.
„Čtyři roky zpátky až do loňska školy na obor krejčí v celém kraji přijaly ročně jen sedm žáků. Loni jich sice bylo o tři více, ale letos opět sedm. Přitom se předpokládalo, každý ten rok, že by přijatých do tohoto oboru mohlo být třicet žáků,“ říká Trdla. U oboru šití oděvů jsou čísla ještě horší: letos jen dva přijatí, loni sedm.
Renata Tůmová, odborná učitelka oboru krejčí ze Střední odborné školy gastronomie a služeb v Liberci, říká, že před dvaceti lety bylo ve třídách alespoň dvacet učňů a učnic.
„Momentálně máme osm třeťáků, stejně druháků a sedm prváků. Když jsem se učila já, byly jsme dvě třídy, nějakých šedesát lidí. Ještě před osmnácti dvaceti lety byly třídy samostatné. Dnes musíme spojovat, abychom obor nemuseli zavřít. To znamená, že naši svěřenci se učí všeobecné předměty s jinými obory, jen ty odborné mají samostatně. Za chvilku už nebudou lidi, kteří budou umět správně ušít sako s podšívkou,“ povzdychla si Tůmová.
Dodává, že malý zájem o textilní obory může být dán i tím, že jde o celkem náročné odvětví.
„Ač se to nezdá, ten obor je neuvěřitelně těžký. Žáci by měli umět nejenom samostatně něco ušít, ale i ustřihnout a k tomu je potřeba dost zapojit hlavu. Navíc chvíli trvá, než se vypracujete a chytnete. Proto si mladí raději stoupnou do továrny na tři směny a mají více peněz, než kdyby začínali šít. Ale když se lidé vypracují a uchytí se, mohou si hodně vydělat. Ale ze začátku je to prostě těžké a málo ohodnocené,“ vysvětluje mistrová.
Po krejčových je hlad
Podle Tůmové je však po krejčových velký hlad. „Návrháři z Prahy nám neustále volají, zda někoho šikovného nemáme. Stejné je to u divadel, tam je také velká poptávka,“ doplňuje Tůmová.
Ladislav Blažek, majitel české oděvní firmy Blažek Praha, tvrdí, že ovládání krejčovského řemesla se pomalu ale jistě z českých zemí vytrácí.
„Krejčovina bohužel nebyla za posledních dvacet pět let pro mladé lidi příliš atraktivní obor, a proto se již téměř nevyučuje. I my začínáme nedostatek této kvalifikované pracovní síly značně pociťovat. Obor nepotřebuje tisíce šiček k výrobním pásům, to je opravdu již minulost. Prostor je ale rozhodně pro modelové krejčí, kteří se mohou výborně uplatnit v designérských studiích nebo ve specializovaných módních domech,“ uvedl Blažek před časem pro MF DNES.
A kde Blažek vidí příčiny úpadku krejčovského řemesla? „Především v neúspěšné privatizaci českých oděvních podniků v devadesátých letech. Kvůli tomu mzdy v celém odvětví stagnovaly a krejčovské řemeslo se dostalo na okraj zájmu. Navíc to byla doba obchodních zástupců a poradců všeho druhu,“ myslí si odborník.
Na Střední odborné škole gastronomie a služeb se však nevzdávají. „Rozhodli jsme se náš obor více propagovat a tak chystáme takové menší turné po základních školách, aby učitelé a žáci věděli, že tady tento obor stále existuje,“ uzavírá Renata Tůmová.
