Nové zářící skleníky přikryje síť za dva miliony dolarů, slibují Poláci

  • 100
Polský velkopěstitel rajčat počítá podle místostarosty Bogatyně se zastíněním nových skleníků, jež chce budovat poblíž českých hranic. Od března také světelné zdroje na půl roku zhasnou. Proti masivní záři ze skleníků na ploše deseti hektarů nyní protestují Němci, obyvatelé českého příhraničí i astronomové.

„To světlo je v noci tragédie, starší lidi si berou prášky na spaní a zatemňují okna,“ zakrývá si paní Alžběta předloktím oči.

Tímto výmluvným gestem doprovází svoji filipiku proti záři skleníků firmy Citronex v Bogatyni. Žena nechce říct příjmení a spěchá do práce hned naproti polské elektrárny Turów.

Ta je pro mamutí skleníky zdrojem energie - vyrábí jim proud na svícení a dodává potřebné teplo.

„Naše skleníky umístěné u elektrárny Turów splňují veškeré normy a mají požadovanou dokumentaci,“ hájí podnikatelský záměr Małgorzata Orłowska z marketingu společnosti Citronex.

Rajčata firma dodává do celého Polska, míří ale i k českým zákazníkům v nejmenovaných obchodech.

Skleníky se nyní rozkládají na ploše deseti hektarů. Firma ale chce podle svého vyjádření na svém webu plochu rozšířit na třicet a časem až na sto hektarů. O tom svědčí i masivní stavební práce v okolí. Těžká auta odvážejí odbagrovanou zeminu. Z blízkého kopce se stává rozlehlá rovina.

Problém světelného smogu ze zdrojů ve sklenících už řeší i česká vláda, ve středu o tom jednal hejtman Půta s ministrem životního prostředí. Informaci dostali polská velvyslankyně v Praze, stejně jako český velvyslanec ve Varšavě.

Němci se obrátili na polské ministerstvo životního prostředí. Problém se zářením doléhá zejména na obyvatele německé Hirschfeldy. Čeští astronomové upozorňují na to, že polské skleníky září v noci víc než stotisícový Liberec.

Skleníky zaměstnávají asi stovku lidí

Zatím pěstitelé zaměstnávají asi stovku lidí. Po rozšíření by jich mohlo ve sklenících pracovat až tisíc.

Výhodné teplo díky elektrárně

Nechtěná záře z rozlehlých skleníků a tepelná elektrárna za humny je jedna věc. Ale extrémní výhoda vytápění města zbytkovým teplem druhá. Zhruba osmnáctitisícová Bogatyně má díky elektrárně výhodné teplo.

Gigajoul stojí podle místostarosty Dominika Matelského 18 zlotých. Tedy zhruba sto korun. V Liberci je sedmkrát dražší.

„Zbytkové teplo, co vychází z kotlů, napájí nejen skleníky, ale topí i celému městu. Pro obyvatele je to výhodné. Jde o čisté teplo bez škodlivin. Elektrárna je díky miliardovým investicím úplně jiná, než bývala v 80. letech. Modernizovala se i parovodní síť,“ uvedl místostarosta.

Před lety se i v Liberci zvažoval miliardový projekt na využití tepla z polské elektrárny, připojit se měla i další města. Liberec ale nakonec záměr před čtyřmi lety odmítl. „Tento projekt je už mrtvý,“ říká člen správní rady Energetické agentury Trojzemí Michal Melincsjár.

Nápad Poláků využít odpadní teplo pro skleníky pokládá za znamenitý. „Je to velmi dobré řešení i z hlediska zaměstnanosti. Pokud světlo někoho ruší, je to nepříjemné a snad se najde řešení. Vnímám to ale jako detail oproti tomu, jak je to výhodné,“ myslí si Melincsjár.

„Mrzí mě, že jsou teď emoce nejen kvůli skleníkům často zbytečně vybuzené. Realita není taková. Nemyslím si, že třeba světelný smog nějak zhoršuje česko-polské vztahy,“ domnívá se jednatel Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník.

„Ve sklenících pracuje dost lidí. To, že se staví, svědčí o tom, že se rozvíjíme. Divím se, že spíš neřešíte kouř z elektrárny,“ přidává svůj postřeh další obyvatelka Bogatyně, která se odmítla představit.

Ve své kanceláři nás přijímá místostarosta Bogatyně Dominik Matelski. O elektrárně Turów toho ví hodně, pracoval v ní deset let. Nyní má ve městě na starosti investice a životní prostředí.

Jak říká, zbytkové teplo díky parovodu z elektrárny lidem ve městě výrazně zlevňuje vytápění. A i skleníky žijí s elektrárnou v symbióze. Místostarosta jednoznačně odmítá, že by lidé proti skleníkům protestovali.

„Na světlo si u nás ještě nikdo nestěžoval. Na úrovni města ani vojvodství,“ říká Matelski. „Pro Citronex je samozřejmě výhodné, že se skleníky podařilo vybudovat hned vedle elektrárny. Jsou tam minimální ztráty, je to strategické místo,“ vysvětluje.

Město se vzdalo možnosti vyjádřit se k projektu ze strany ekologie. Skleníky jsou i u Wroclavi a podle místostarosty tam žádné stížnosti nejsou.

Investor se prý zabývá odstíněním skleníků

Místostarosta nad kávou zmiňuje, že si na světelný smog stěžovali u ministerstva životního prostředí jen Němci.

„Možná jde z německé strany i o závist. Nevím,“ uvažuje Matelski a jmenuje nezaměstnanost, velký odliv lidí i demografický úpadek na německé části hranice. „U nás se naopak buduje, investuje, jsou tu pracovní místa,“ míní druhý muž Bogatyně.

Jak říká, po intervenci na ministerstvu musela firma omezit svícení na 40 procent původního výkonu. „Skleníky také mezi březnem a zářím přestanou svítit,“ sděluje.

Loučí se s jednou z nejzásadnějších informací. Investor se už prý problémem odstínění zabývá. Řešením má být speciální a velmi drahá síť, jež dokáže světlo absorbovat podobně jako fotovoltaické panely a zamezí vyzařování. Pro deset hektarů prý síť vyjde na dva miliony amerických dolarů.

„Majitel do této investice půjde a síť prý rozhodně použije při rozšiřování skleníků. Měl jsem dostat oficiální informaci, až skončí testy. Zatím na ni čekám,“ zmínil místostarosta. Jestli síť dostanou i současné skleníky, o tom na radnici zmínka nepadla.

Konkrétní zatím není ani polská strana. „Pohodlí obyvatel nám není lhostejné, z toho důvodu pracujeme na způsobu omezení světelného záření,“ odepsala za Citronex Małgorzata Orłowska.

Nejhorší případ v rámci střední Evropy

Na řešení tlačí také astronomové, podle nichž záře zničí jedinečnou mezinárodní Jizerskou oblast tmavé oblohy. První mezinárodní park tmavé oblohy na světě.

„V rámci střední Evropy to považuji za nejhorší případ, k jakému v oblasti světelného znečištění došlo. Výrazně ovlivňuje noční životní prostředí. To, že jeden soukromý skleník vytváří světelné znečištění jako stotisícové město, považuji za naprosto ostudnou věc,“ zhodnotil současný stav astronom Pavel Suchan.

„Kdyby to mělo zářit ještě víc, začnou se lidi doufám bránit,“ loučí se paní Alžběta narážkou na plány Citronexu.