Nejvíc je v krajském městě slovenských, méně pak maďarských a olašských Romů. Výjimkou není ani přeshraniční migrace. Týká se hlavně Slovenska, Anglie a Skotska.
Přitom ještě před třemi lety uváděla Zpráva o stavu romské menšiny v Libereckém kraji za rok 2015, že na celém Liberecku s výjimkou Frýdlantska žilo 5 300 Romů.
„Všechna předchozí čísla byla velmi nepřesná, nedá se k nim přihlížet. Nezjišťovaly je přímo romské organizace. Teď známe skutečný stav s velmi vysokou přesností. Roli hraje samozřejmě i migrace, ale srovnávat budeme moci až příští rok,“ upozornil náměstek primátora pro školství, sociální věci a kulturu Ivan Langr.
Romy omezuje zadlužení, stojí ve zprávě
Liberec zmocnil ke sčítání Asociaci romských představitelů Libereckého kraje (ARPLK). A díky přesnějším číslům může lépe nasměrovat pomoc například lidem ohroženým sociálním vyloučením.
Zpráva o stavu romské menšiny za rok 2017 si mimo jiné všímá obtíží ve vzájemném soužití s ostatními obyvateli, které jsou typické pro jednotlivé městské části Liberce.
Ve zprávě je zmíněno jedenáct čtvrtí s různými problémy. V Doubí například upozorňuje na významné potíže v soužití kvůli drogám a kriminalitě, která představuje především lichvu.
„Zadlužení znesnadňuje Romům přístup ke kvalitnímu bydlení a vzniká zde tak prostor pro obchod s chudobou,“ stojí v dokumentu.
V Horním Růžodole si zase zpráva všímá záškoláctví dětí a mládeže. Vedle toho je zde také větší míra nezaměstnanosti. Mnoho sociálně vyloučených domů je ve čtvrtích Jeřáb, Janův Důl a Františkov.
Romská mládež nemá představu o budoucnosti
V Liberci je také účast Romů v politice a aktivním občanství menší než v jiných částech republiky. „Ve veřejné správě jsou poté Romové zaměstnáváni jen výjimečně,“ upozorňuje zpráva.
Romská mládež také podle průzkumu často nemá představu o budoucnosti. Téměř vždy, když děti ze sociálně slabšího prostředí začínají pracovat, tak se v zaměstnání neudrží. Dříve či později sklouzávají k čerpání dávek.
Přestože zpráva především v Liberci hovoří o rostoucím počtu středoškoláků, je ve městě málo romských odborníků a vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí, kteří by se snažili udávat směr romské komunity.
Náměstek Langr vládní metodiku sběru dat kritizoval už loni. Z pohledu Liberce obsahovala nepřijatelné ustanovení o označování Romů podle antropologických, kulturních a sociálních znaků. Vybízela k nálepkování podle barvy pleti či chování. Přestože stát metodiku upravil, je podle Langra dál nepřijatelná.
„Je založena na předávání stereotypů, sčítání menšiny neromskou majoritou a nepřípustné statistické výchylce,“ upozornil Ivan Langr. I proto Liberec ke sčítání zmocnil ARPLK.
„Je velice důležité, aby se na záležitostech romské komunity podíleli sami Romové. Musíme mít možnost vyjádřit se k tomu, co nás trápí. A pokud i ostatní Romové pocítí možnost měnit určité věci a stereotypy, doufáme, že to v nich vyvolá zájem o aktivní občanství a chuť participace na záležitostech romské menšiny,“ sdělil za tvůrce liberecké zprávy Jan Kanaloš z ARPLK.
V Tanvaldu se počet Romů snížil
Město Tanvald zprávu podle státní metodiky odeslalo. Podle odhadů žilo loni ve městě 285 Romů. Jejich počet se oproti předchozímu roku o stovku snížil. Starosta města Vladimír Vyhnálek ale podobné sčítání také považuje za nehumánní.
„Je to jen nepřesný odhad. Takové zkoumání je navíc podle mého názoru přes čáru a mám s tím problém. Spíš řešme, jestli dávky dostávají lidé oprávněně a tohle kontrolujme. A ne, jestli je ten člověk černý, bílý nebo zelený,“ domnívá se Vyhnálek.
