Jenže lidovci se nedávno zalekli nepříznivých předvolebních průzkumů a koalici se Starosty a nezávislými vypověděli. Strach křesťanských demokratů však paradoxně Farskému pomohl a vystřelil ho do nejvyšších pater hnutí.
Nejenom že nyní STAN povede jako celostátní jednička, ale měl by být též v čele pražské kandidátky.
„Jsou chvíle, kdy člověku nezbývá nic jiného, než přijmout zodpovědnost, a já jsem ji přijal,“ říká Jan Farský v rozhovoru pro MF DNES. A nevylučuje, že se v celostátním týmu STAN může objevit někdo z jeho politických kolegů ze zdejšího regionu.
Senátor, krajský zastupitel za Starosty pro Liberecký kraj a starosta Chrastavy Michael Canov nedávno na půdě dolní komory parlamentu prohlásil, že jedinou možnou náhradou za Petra Gazdíka v čele STAN je liberecký hejtman Martin Půta. Nakonec jste ale jedničkou vy. Proč ne hejtman Půta?
Nechci slova pana Canova komentovat, je to pouze jeho názor a musíte se zeptat jeho. Zároveň se můžete zeptat Martina Půty na to, proč není lídrem. Je to mix různých důvodů. Osobně si myslím, že by funkci lídra do voleb zvládl pan Půta skvěle a udělal by ve volbách výborný výsledek, ale vždycky to není jen o rozhodnutí jednotlivce.
Dobře, lídrem celostátní kandidátky STAN jste tedy nakonec vy. Měl jste ambice být v čele, nebo ten post přinesla situace v posledním týdnu?
V situaci, která nastala po vypovězení koalic, mě prostě Petr Gazdík požádal o pomoc. Do voleb totiž nezbývá moc času a bylo jasné, že vše nemůže zvládnout sám. Tím mám na mysli jednotit hnutí, dávat dohromady starosty, kandidátky, vyrovnávat různé třenice v regionech a zároveň vést kampaň a obhospodařovat hnutí uvnitř i navenek. V tom málu času, co nám do voleb zbývá, to nejde dělat jinak než v týmu. Jsou chvíle, kdy člověku nezbývá nic jiného, než přijmout zodpovědnost, a já jsem ji přijal.
Jste sice již sedmým rokem poslancem parlamentu, přesto jako krajský zastupitel či bývalý starosta Semil máte k Libereckému kraji stále velmi úzký vztah. Máte zde také spoustu spolupracovníků. Vím, že teprve ladíte kandidátní listiny, program, ale přesto nesáhnete do svého týmu po někom z vašeho regionu?
Myslím, že určitě. Ale rozhodně nechci Libereckému kraji vzít tým, který je tady postavený a funguje. Ale část z něho jistě půjde se mnou do té celostátní úrovně. Ale většinu týmu nechám v kraji.
Vy jste v nedávných rozhovorech hovořil celkem ambiciózně o vašich výsledcích po říjnových volbách. Netajíte se tím, že věříte v nějakých sedm procent hlasů. Nikdo nepochybuje o tom, že starostové mají vždy dobrý výsledek ve volbách regionálních a krajských. Což ostatně dokázali Starostové pro Liberecký kraj, jejichž jste členem, když dvakrát po sobě dokázali ovládnout vedení kraje. Myslíte si ale, že na vás budou slyšet i voliči ve sněmovních volbách?
Jsem přesvědčen o tom, že budou. A dokonce věřím, že až v příštích čtrnácti dnech budeme zveřejňovat náš program a potvrdí se to, na čem pracujeme, tak jako základ pro volby budeme brát i deset procent hlasů.
Takže nejste ten typ, který volá po změně volebního systému a přepočtu hlasů? Protože v Libereckém kraji můžete mít slušné číslo, ale na sněmovnu to stačit nemusí.
Nejsem. Hrajeme podle pravidel, která jsou nastavena, a vůbec nebudeme dopředu říkat, že by měla být nastavena jinak. Respektujeme pravidla a dohody. Náš úspěch ve volbách je možný a budeme úspěšní.
Když ovšem máte takové ambice, jistě byste se rádi podíleli na vládě. Vím, že to je zatím hypotetické, ale přeci musíte počítat i s tím, že třeba získáte nějaké ministerstvo. A vy jako lídr kandidátky byste měl být připraven nějaký post přijmout. Budete schopný to zvládnout?
To je jen kdyby. To nechci moc komentovat. Ale je pravda, že v okamžiku, kdy jsem lídrem kandidátky, tak jsem samozřejmě i na tuto situaci připraven.
Samostatný program bez lidovců zatím ladíte, ale jistě již víte, která témata se tam objeví...
Jednoznačně vzdělání, protože kvalitní vzdělání určuje, jak tahle země bude vypadat za dvacet let. Dále pak lidem chceme vrátit stát. Ten státní aparát je dneska tak komplikovaný a mnoho lidí už stát nebere jako pomocníka, ale jako nepřítele proti kterému je třeba bojovat, jako drába, jenž je neustále kontroluje. Lidem je také potřeba dát pocit spravedlnosti. Mnoho z nich má pocit, že spravedlnost je jen zneužívána silnými.
