Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf Jablotronu postaví technickou školu. Odborníků je nedostatek, říká

  18:00aktualizováno  18:00
Zakladatel a šéf úspěšné firmy Jablotron Dalibor Dědek zaplatil a nedávno otevřel domov pro seniory. Nyní se chce pustit do stavby vlastní technické školy. Odborníků v oboru je podle něho nedostatek. Tvrdí, že dříve bylo technické vzdělání považováno za daleko prestižnější.

Dalibor Dědek, spolumajitel holdingu Jablotron (29.9.2015). | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Proč jste se s Jablotronem rozhodli, že budete mít svoji vlastní školu? Není lepší investovat peníze do nějaké technické školy stávající? Nebo nemáte důvěru v české školství?

Nemůžete investovat do žádné školy, která má jako zřizovatele stát. Vím to z vlastní praxe. Když chceme pro zdejší učiliště koupit mikroskop, tak ty peníze musíme dát jejímu zřizovateli a na co on je použije, my nemáme právo ovlivnit. V minulosti se nám například stalo, že jsme prostředky poskytli jednomu zřizovateli a on je použil na něco úplně jiného, než jsme chtěli. Takže jsme si řekli, že touto cestou už ne. Nicméně se školami po celé republice spolupracujeme, třeba již asi patnáct let školíme o zabezpečovací technice na středních školách.

Jaké bude zaměření chystané školy?
Oborů chceme více, ale dá se říci, že to bude střední odborná škola elektrotechnická a technické lyceum. Vše je to ale o jednání s příslušnými úřady, vše do sebe musí zapadat v rámci vzdělávacích programů.

V jaké je to nyní fázi?
Zatím to není ještě ani na papíře, první studie od projektantů a architektů se teprve kreslí. Mohu s jistotou říci, že příští školní rok školu ještě neotevřeme.

Hovoří se o tom hodně, ale opravdu tady je tak masivní nedostatek technicky vzdělaných absolventů, odborníků?
Evidentně. Když se zeptáte na stejnou otázku v jakékoliv průmyslové firmě, dozvíte se to samé. Za mého mládí bylo studium technických oborů daleko prestižnější, chodili tam studenti s daleko lepším známkovým průměrem. Dnes chtějí všichni studovat humanitní obory, školy ve velkém množství chrlí univerzální právníky, manažery, ekonomy. Je přeci jasné, že všichni nemohou najít uplatnění. Já vidím tu chybu už v rodinách. Každý, kdo umí alespoň základní počty, si přeci dokáže spočítat, že dobrý technik bude mít o dobře placenou práci v budoucnu stoprocentně postaráno. Jestli chce někdo pro svoje dítě zajistit dobrou budoucnost, ať jde jeho potomek studovat technickou školu.

Domov důchodců, teď škola, před tím třeba rekonstrukce prezidentské chaty v Jizerských horách. To jsou jedny z mnoha vašich projektů. Nedá mi to se nezeptat, zda se cítíte být filantropem? Vím, že jste v jednom rozhovoru uvedl, že vám tato nálepka nesedí a že to slovo zní moc nažehleně...
Mně se to slovo nelíbí. Jde o přístup k životu. Buď budeme neustále mrmlat, že bychom chtěli, aby to tu bylo jako ve Švýcarsku a čekat, až se stane zázrak, nebo něco uděláme sami od sebe. Není možné čekat, že naše společnost na tom bude lépe, že se objeví nějaký spasitel. Chceme-li žít v lepším světě, musíme pro to něco udělat sami, nečekat, že to udělá někdo jiný. Když jdete parkem a jsou tam rozházené odpadky a nelíbí se vám to, máte dvě možnosti - buď sepíšete petici a budete tlačit na město, aby to tam nechalo uklidit, a nebo se prostě sehnete a uklidíte to sami. Budete mít dobrý pocit, že jste udělal něco pro ostatní. Takže je jedno, jestli zvednu v parku papír, nebo z pozice majitele úspěšné firmy část peněz někomu, něčemu věnuji. Nevnímám se jako filantrop. V podstatě filantropem je každý zaměstnanec Jablotronu, protože mi umožňuje to, abychom takovéto věci mohli dělat. To jsou výsledky lidí z Jablotronu, ne moje. Bez nich by to nešlo. Když si vezmu, kolik úsilí to ty lidi muselo stát, tak by mi přišlo nemravné koupit si za to nějaké auto nebo letadlo. To, že si někdo uhněte velikánskou zlatou kuličku, ještě neznamená, že bude v životě šťastný.

Říkáte, že spasiteli musíme být každý tak trochu sami, chceme-li žít v lepším světě. Je vůbec možné toho „lepšího světa“ dosáhnout? Jste optimista?
Jsem. Spousta lidí si tohle už uvědomuje, dochází ke generační obměně. Už mizí ta generace zkažená komunismem, kde byli lidé zvyklí, že někdo rozhoduje za ně a oni jenom remcali. Každý čekal, že všechno zařídí někdo jiný. Strana a vláda byly ti špatní a lidé si na to zvykli. Naštěstí typické české mrmlání pomalu vymírá a nová generace už vše vidí jinak. Spatřuji to na svých dětech a jejich vrstevnících. Pochopili, že oni mají zodpovědnost za svůj život a nečekají, že někdo jiný bude řešit jejich problémy.

Trochu z vás cítím jistou naštvanost směrem k řízení státu, vládě, parlamentu. Je tomu tak?
Řeknu to takhle, když do vlády nastoupil Andrej Babiš, říkal, že by chtěl při řízení státu využít stejných principů jako při řízení firmy. Já bych mu velmi přál, aby se mu to povedlo, ale ono se to podařit nemůže. Vím, jak je těžké pro firmu najít dobré a kvalitní lidi, jak je k sobě sladit, aby šlo skutečně o akční tým. Politika nebo demokracie fungují na principu, že náhodný proces voleb tam semele dohromady lidi z nejrůznějšího spektra a ještě ke všemu to mají jenom na určitou dobu. Takže dávám za pravdu Darwinově teorii o rozvoji živočišných druhů. Ta nám dost dobře ukázala, že nefunguje žádný živý organismus, který by měl více hlav. Myslím si, že když se podíváme do vlády a parlamentu, tak je nám jasné, proč takovéto druhy nevznikly. (smích)

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Pipiš (vlevo) a Miroslav Michlovský letí do USA uspět v extrémním hasičském...
Čeští hasiči chtějí uspět v extrémním závodě a zapsat se do síně slávy

Stát se prvními Čechy, kteří se zapíší do světové síně slávy extrémního požárního sportu a poměřit síly se stovkami hasičů z celého světa na mistrovství světa...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Zdrogovaný Polák ujížděl policii v kradeném autě, narazil do traktoru

V policejní honičku a následnou srážku s traktorem a dalším autem se proměnil pokus zastavit zfetovaného polského řidiče, který ujížděl hlídce mezi Cvikovem a...  celý článek

Erwin Cettineo, který žil v Liberci v letech 1903 až 1985, tramvaje miloval....
Tramvaje byly Italovou láskou, z jeho fotek vznikla kniha

Dluh jednomu z nejpilnějších fotografů libereckých a jabloneckých tramvají, který během více než šedesáti let zachytil proměny vozů i obou měst samotných,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.