Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Uprchlíkům musíme pomáhat, míní Liberečanka, která přežila holokaust

  6:45aktualizováno  6:45
V koncentračních táborech zažila hrůzy, o jakých se poválečným generacím nezdálo ani v nejčernějších snech. I proto má Marta Kottová pochopení pro uprchlíky, kteří ve velkém míří do Evropy za klidnějším životem bez války a strádání. „Každému, kdo to potřebuje, by se mělo pomoci,“ říká.

Marta Kottová z Liberce je dnes jedním z mála lidí, kteří přežili holokaust. Prošla Terezínem i Osvětimí. | foto: MAFRA

První skupina dvaceti křesťanských uprchlíků z Iráku a Libanonu přijede už v únoru také do Liberce. Zatím přebývají na severu Iráku v táboře v Erbílu, někteří již přiletěli do České republiky. Rodiny i jednotlivce, kteří utíkají před Islámským státem, vybrala česká vláda. Marta Kottová si myslí, že by Liberec měl běžencům rozhodně pomáhat.

Marta Kottová

Marta Kottová, rodným jménem Marta Lašová, narozena 22. února 1929, je česká přeživší holocaustu a předsedkyně Historické skupiny Osvětim. Jako dítě prošla koncentračním táborem Terezín, odkud byla s rodinou poslána do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Angažuje se v osvětě mládeže a své zkušenosti z dob druhé světové války se snaží předat současným generacím. V rámci této činnosti navštěvuje školy, vzpomínkové akce a usiluje o to, aby „memento holocaustu nikdy nevymizelo z naší paměti“.
28. října 2008 dostala medaili Za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství z rukou tehdejšího prezidenta Václava Klause.
Marta Kottová žije v Liberci, má tři vnoučata a dvě pravnoučata.

V poslední době se hodně mluví o nebezpečí přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky. Jak se na to díváte?
Západ by měl jednoznačně pomoci lidem, kteří to potřebují. Multikulturalismus tu byl vždy již od starověku. Já jsem pro multikulturní svět, který nás může obohatit.

Není ale masivní příliv jiné kultury pro Evropu nebezpečný? Mnoho lidí má strach, že sem pronikají také bojovníci Islámského státu nebo ti, co chtějí zničit západní hodnoty.
Ten strach chápu. Když ale vidím, v jakých podmínkách ti lidé žijí, odkud utíkají, jednoznačně s nimi soucítím. Protože jejich problémům plně rozumím. Každému, kdo potřebuje pomoc, by se mělo pomoci.

Jak se díváte na požadavek Evropské unie, aby se přijímání uprchlíků dělo podle kvót?
Souhlasím s tím, že by si každý stát měl vzít nějaké množství uprchlíků. Je jedno, jestli to jsou křesťané, nebo muslimové. Měli by ale pracovat a neměli by dostávat peníze nebo zadarmo pomoc. Peníze by měly jít jen na to, aby si mohli zaplatit nájem, naučit se náš jazyk a spokojeně tu žít.

V souvislosti s uprchlickou krizí je na vzestupu neonacismus. V Polsku se protiislámská demonstrace zvrhla v projev antisemitismu s pálením figuríny Žida. Protesty proti islámu jsou v celé Evropě, skupina Ortel uspěje ve Slavíkovi s písní, která vyjadřuje obavy z islámu... Cítíte to jako nebezpečí?
Ano, cítím to jako velké nebezpečí. Doufám jen, že se to za nějakou chvíli uklidní.

Z čeho máte větší strach? Ze vzrůstajícího neonacismu, nebo militantního islámu, který o sobě dává v Evropě stále víc vědět?
Pro mě je jednoznačně větší hrozba vzrůstající neonacismus než islám. Neonacismus jsem osobně poznala a bojím se ho. Islám je jen jedno z dalších náboženství. Měli bychom si uvědomit, že neonacisti jsou nejen proti muslimům, ale také proti Židům, homosexuálům, Romům nebo černochům.

Marta Kottová s rodiči a bratrem těsně před transporty do Terezína

Marta Kottová s rodiči a bratrem těsně před transporty do Terezína.

Zažila jste hrůzy války, což je pro naši generaci něco hodně vzdáleného. Tradiční rozvržení světa ale padá, strach z války začíná být opravdovější. Bojíte se, že by zase tyto hrůzy mohly přijít?
Když koukám v televizi, co se děje, radost z toho samozřejmě nemám. Také doufám, že už v Evropě k žádnému tak hroznému konfliktu, jaký jsem zažila, nedojde. Vlastně si ani nechci připustit, že by byla další válka.

Německo, které nese odpovědnost za vyhlazování Židů za války, je teď asi nejvstřícnější zemí k uprchlíkům. Myslíte si, že mají Němci strach z toho, aby jim nebyla předhazována jejich nacistická minulost?
Německo je silný stát. Nemyslím si, že by se po takové době bálo tohoto označení. Nevím zda by Německo některé státy takto nazvaly. Spíš si ale myslím, že ne. I když Němcům nikdy nebudu věřit. Ale to ani Rusům.

Jak se dnes po tom, co jste za války zažila, díváte na Němce?
V Osvětimi nám vzali všechno, včetně našich životů. Vždycky jsem říkala: „Každý Němec, dobrý Němec, když je deset metrů pod zemí nebo nad zemí, ale studený.“ To už jsem přestala říkat, protože mladí lidé, jako jste vy, nemohou přece za to, že se narodili německým rodičům a nemůžou za to, co se dělo za války.

Minulý týden jsme si připomínali Den památky obětí holokaustu. Proč si myslíte, že jsou právě Židé stále tolik nenáviděni? Antisemitismus existuje od starověku a nevymizel ani v 21. století.
Nevím proč. Já se necítím nijak zvláštně. Jsem Češka a mé náboženské vyznání je židovství. Židé přitom byli od nepaměti velmi laskaví lidé. Vždy dávali almužnu, byli dobrými obchodníky. Faktem je, že antisemitismus tady byl a bude. Na západě to máte podobné s černochy a nyní s muslimy. Vždycky si lidé někoho najdou.

Když jste za války byla v koncentračních táborech, dokázali jste se třeba i přes všechnu tu hrůzu zasmát? Byl tam i prostor pro nějaké zájmy nebo odpoutání se od toho hrozného prostředí?
Měly jsme tam naši holčičí partu a s tou jsme se nejednou opravdu nasmály. V Terezíně jsme si třeba zase různě kreslili a skládali písničky. Také jsme se učili. Ale tajně, protože kdyby někdo z esesáků zjistil, že nás někdo učí, tak by jeho, ale i nás zastřelil. Všechno jsme si ale museli pamatovat, protože byl nedostatek papírů. Pokud se ptáte, k čemu to učení bylo, zkrátka jsme věřili, že až se vrátíme, bude pro nás daleko lehčí jít zpátky do školy. Zajímavé je, že nás učil slavný spisovatel Karel Poláček.

Zažili jste útisk od nacistů i komunistů. Nepřemýšlela jste někdy o tom, že byste emigrovala z Československa?
Poválečný komunismus byl opravdu hrozný. Je zajímavé, že i komunisté byli proti Židům. Jelikož jsme nebyli ve straně, celá naše rodina měla špatnou pověst. Nemohli jsme skoro nikam vyjet. Bylo to děsivé období včetně vykonstruovaných procesů. Proto si dodnes pamatuji krásnou atmosféru sametové revoluce. O tom, že bych emigrovala, jsem přemýšlela. A ne jednou. Ale vždycky z toho sešlo. Můj syn byl v Izraeli dva měsíce, a když přijel, byl nadšený. Líčil mi, že je tam úplně jiný život. Nakonec nám ale už komunisti nedovolili vycestovat. I proto jsem tu zůstala. V Liberci žiji dvacet let a moc se mi tu líbí. Jsem tu spokojená.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lukáš Jašek, Jan Stránský a Adam Dlouhý se radují z gólu Liberce.
Vydřené tři body. Liberec udolal Vítkovice v přesilovkách

Hokejisté Liberce potvrdili, že i když se jim zatím letos moc nedaří, na domácím ledě jsou takřka neporazitelní. Ve nedělním utkání 13. extraligového kola...  celý článek

Ilustrační foto
Strážný měl na věži věznice mobil a poslouchal hudbu, dostal podmínku

Strážný věznice v jabloneckých Rýnovicích dostal u soudu podmínku za to, ve službě poslouchal hudbu z mobilního telefonu a pak jej odmítal nadřízeným vydat....  celý článek

Před pěti lety měl Drylock 155 zaměstnanců, zatímco nyní 370. V roce 2012...
Firmy bojují o lidi, továrna na pleny jich teď shání sedmdesát

Hrádecká firma Drylock, odkud pocházejí dětské pleny, strmě roste. Během hospodářského rozmachu pro ni ale není jednoduché získat další dělníky - podobně jako...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
INTERNÍ AUDITOR KVALITY

Grafton Recruitment Praha
Liberecký kraj
nabízený plat: 35 000 - 55 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.