Šéf krajských odborů Milan Šubrt

Šéf krajských odborů Milan Šubrt | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

Dělníkům v továrnách platí, aby donášeli na kolegy, tvrdí šéf odborů

  • 5
Šéf odborů v Libereckém kraji se setkává s nejrůznějšími praktikami. V poslední době si Milan Šubrt povšiml děsivého "trendu". Manažeři továren podle jeho zkušeností nabízejí některým zaměstnancům vyšší plat. Co je na tom špatně? Chtějí, aby donášeli na spolupracovníky.

Mladí lidé v továrnách jsou nespokojení a žádají o pomoc odbory. Je to pro ně jediná šance, jak uspět v boji s některými manažery, pro něž jsou plevelem, a měli by jen mlčet a makat, tvrdí předseda Asociace samostatných odborů v Libereckém kraji Milan Šubrt.

"Řada mladých lidí, kteří nastupují do velkých firem, vstupuje do odborů a počet našich členů znovu roste," řekl Šubrt.

Co mladým lidem ve firmách vadí?
Stěžují si na hluk, teplo, na chybějící rukavice a další pracovní pomůcky. Diví se, proč se nehlásí všechny úrazy.

Jaké další problémy se v továrnách objevují?
V poslední době mě velmi znepokojuje, že manažeři chtějí po některých zaměstnancích, aby donášeli na ostatní. Dokonce jim nabízejí zvýšení platů, když začnou na kolegy žalovat. Vím o případu, kdy jeden odborář "prodal" ostatní za pět set korun měsíčně.

Snaží se zaměstnavatelé nějak ovlivňovat odborové předáky?
Ano. Vytipují si třeba člověka, po němž chtějí, aby vstoupil do odborů a dával tam pozor na ostatní.

Co se pak děje?
Stává se, že jdeme na vyjednávání o kolektivní smlouvě na další rok a manažeři firmy dopředu vědí, jaké jsou naše požadavky.

S čím máte v současné době ještě starosti?
Při preventivních lékařských prohlídkách někteří manažeři chtějí vědět, jaké choroby mají rodiče nebo děti zaměstnanců. Na to samozřejmě nemají právo. Občas zkouší, jestli by zaměstnanci nedali obálky se zdravotními kartami svým vedoucím.

Proč to dělají?
Mohou se dozvědět, co komu je. A když by pak propouštěli, zbavili se právě takového zaměstnance, aby mu nemuseli později platit za nemoc z povolání. A vůbec pak nezáleží na tom, jak takový člověk pracuje a co umí.

Od letošního roku dochází ke změnám v zákoníku práce. Co to znamená z vašeho pohledu pro zaměstnance?
Dříve se kromě jiného daly kratší smlouvy uzavírat ústně. Zaměstnavatel zaměstnanci něco slíbil a nedodržel to. Místo domluveného platu patnáct tisíc korun mu zaplatil třeba jen minimální mzdu. Teď jsou všechny smlouvy pouze písemné. Zaměstnanci k nim také nemusí podepisovat žádné dodatky, jimiž se mění výše jejich mzdy nebo druh vykonávané práce. Za prostoje v práci mají nárok na osmdesát procent svého platu.

Co si představit pod pojmem prostoje v práci?
Třeba situaci, kdy někdo překopne kabel a továrna zůstane bez elektrického proudu. Někdy lidem k práci chybí nedodaný materiál.

A jaké přináší zákoník práce novinky pro odbory?
Důležitá je novinka, jež se týká kolektivní smlouvy. Dříve ji mohl jeden z účastníků vypovědět ještě před vypršením, což už nyní nelze.

Nově upravený zákoník práce tedy přinesl zaměstnancům spíše výhody?
Dá se to tak říci, i když bude problém, aby se v něm obyčejní lidé vyznali. To znamená velký byznys pro právníky. Ale tam, kde odbory fungují, najdou lidé zastání u nich.