"Vyhnání bylo bezprávím, je bezprávím a zůstane bezprávím," zdůraznil na nedávnem Sudetoněmeckém srazu v Augsburgu, který sledovala i zpravodajka MF DNES, bavorský premiér Horst Seehofer.
Nový památný den má připomínat nejen sudetoněmecké oběti, ale i další křivdy spojené s nuceným vysídlení, nebo útěky lidí ze svých domovů. Jen v Augsburgu, partnerském městě Liberce, žije v současné době 141 etnik.
K zavedení památného dne na celostátní úrovni se v koaliční smlouvě zavázal kabinet kancléřky Angely Merkelové. Podle představ saské vlády by se měl den vyhnanců připomínat vždy druhou neděli v září, stejně jako je tomu v Bavorsku a Hesensku.
Koalice Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP), která má v saském zemském parlamentu většinu, chce prosadit, aby se nový památný den objevil v kalendáři už letos. V tom případě by připadl na 14. září.
Diskuse by se měli zúčastnit i Češi, říká opozice
Podle představitelů CDU by měl památný den "připomínat utrpení obětí útěku, vyhnání a nuceného vysídlení". Zároveň by měl ocenit vysídlence za jejich přínos pro obnovu Německa po druhé světové válce a zajistit, aby jejich tradice, které si přinesli ze zemí původu, zůstaly zachovány.
Saská opozice se k zavedení památného dne staví zdrženlivě. Podle sociální demokracie (SPD) a Zelených by měla podobnému kroku předcházet společenská diskuse, které by se měli zúčastnit i zástupci Česka a Polska, kde jsou němečtí vysídlenci citlivým tématem.
Postkomunistická Levice návrh zcela odmítá, podle ní je nevhodné v souvislosti s následky druhé světové války stavět Němce do role obětí.
Po skončení druhé světové války bylo z území Československa a dnešního Polska podle Sächsische Zeitung vysídleno na 15 milionů Němců. Kolem milionu těchto vysídlenců se usadilo v Sasku. V současnosti v této německé spolkové zemi žije přibližně 250 tisíc vysídlenců nebo jejich potomků.
