Podle petice chcete, aby ministerstvo kultury zvrátilo zamítavé rozhodnutí a Zámeček se stal kulturní památkou. Není ale trochu pozdě?
Budova chátrá léta a už minimálně dva roky je takřka zřejmé, že je to jejímu vlastníkovi jedno. Pozdě není nikdy. Ale je třeba si uvědomit, že před tím o situaci kolem Schlaraffie věděla jen hrstka zasvěcenců. Nebyla žádná veřejná diskuze, to téma nezaujalo nějaké širší spektrum lidí. To byla slabina jakýchkoliv akcí před tím. Pan Malina (Radek Malina, majitel firmy Malina Safety, které Zámeček patří - pozn. red.) se tím tak nemusel příliš zabývat. Jenže takhle si může udělat veřejnou ostudu, a to není na škodu.
Dobře, ale myslíte si, že ministerstvo své rozhodnutí znovu přezkoumá a změní? Nebývá to u státních institucí moc časté. Navíc to neznamená, že vlastník nesmí nechat i za cenu pokuty Schlaraffii spadnout.
My zatím nevíme, komu budeme petici přesně adresovat. Ale zřejmě to bude nějaká konkrétní osoba na ministerstvu kultury. Buď někdo, kdo o Zámečku rozhodoval, ale zřejmě nový ministr Daniel Herman. Bylo by dobré, kdyby na úředníky zatlačil a donutil je na Schlaraffii změnit názor. A co se týče věci, že by majitel po vyhlášení Zámečku památkou nic nedělal, toho se nebojím. Přeci jenom pořád existuje třeba vyvlastnění. Když by odmítal spolupráci, přece by neměl být takový problém ho toho domu zbavit.
To jsou poměrně silná slova. Kontaktovala jste vůbec někdy majitele Zámečku?
Ano, už na začátku ledna jsem mu psala dopis. Popsala jsem v něm naše aktivity a chtěla znát jeho stanovisko, záměr, co chce s domem dělat. Doteď ale od něj žádná reakce nepřišla.
Pojďme k aktuální petici. Kolik podpisů na ní by pro vás bylo optimální a mělo určitou váhu?
Chtěla bych jich minimálně dvacet tisíc, ale je otázka, jestli mi je vůbec někdo pomůže nasbírat. Ale zas, proč by to nešlo. Byla by pak větší pravděpodobnost, že petice něco přinese, změní. Položit tam pět set podpisů by bylo sice hezké, ale tak trochu úsměvné.
Máte alespoň řádově tušení, kolik lidí se zatím podepsalo?
Zatím se dá hovořit o stovkách.
Co když s peticí neuspějete a na situaci kolem Schlaraffie se nic nezmění?
Budeme muset přitvrdit. V plánu je totiž ještě jedna petice, kde bychom už žádali vyvlastnění.
A co když už bude vydán demoliční výměr a k Zámečku najedou bagry?
Tak se k němu připoutám (smích). Ne, je třeba říci, že tohle je zatím ve fázi vtipkování s kamarádem, ale odhodlání mám, záleží mi na tom, aby se ta budova pro další generace zachovala a opravila. Určitě zkusíme nějaký protest, házet flintu do žita rozhodně nechci. Jen se ale bojím, abych tam nakonec nestála sama.
„Lidé se bouří akorát v hospodách“
Proč se bojíte osamocení na bojišti? Nemáte důvěru v občansky angažovanou společnost?
Právě že moc ne. Lidé mají velké oči, velké plány, plnou pusu řečí, nadávají a bouří se v hospodách. Když ale mají jít do akce, něco udělat, tak najednou nic, nezvednou zadek. To je jak s tou peticí, všichni mi říkali, jak pomůžou a zase nic. Takže náš tým jsem já a kamarádka, která navíc studuje v Praze, takže až tolik času na tyhle aktivity nemá. Ale nedávno mi pomáhala po městě lepit letáčky o Schlaraffii. Zajímavé je, že z okolí autobusového nádraží docela rychle zmizely.
Připadáte mi trochu nadneseně jako Johanka z Arku. Proč si vlastně neužíváte studentského života a zabýváte se jabloneckým Zámečkem? Řekla jsem si, že nebudu taková jako ti lidé, co nadávají a nic aktivně nedělají, že to změním, že ukáži, jak se to dá dělat, že když chcete něco dokázat, musíte se zvednout. A rozhodně mi není lhostejné, jak se chováme k památkám po našich předcích a není to jen tím, že studuji uměleckou školu. Každý den kolem Schlaraffie jezdím a pozoruji průběh té zkázy, jak se rozpadá věžička a podobně. Jsem ochotná zachránit i jiné budovy, ale na tuhle jsem teď umanutá, jelikož jde dost o čas.
Je to vaše první takto angažovaná veřejná aktivita?
Ano, je. Před pár lety jsem měla trochu jiné starosti, třeba odmaturovat (smích).
Nepřipadá vám, že akcím za záchranu Zámečku trochu chybí nějaký hlavní tahoun, vůdce? Nějaký Jánošík, který by řekl: jdeme do toho a šel v první linii?
Asi ano. Měla jsem v původním plánu, že seženu nějaké známější osobnosti, které by nás podpořily a zajistily více propagace této akci. Ale nějak jsem na nikoho vhodného nenarazila.
Ze Zámečku by mohly být bistro, čajovna nebo pivovar
Ještě tu nezaznělo, co je vlastně vaším konkrétním cílem, co by ze Zámečku mělo v ideálním případě být.
Těch nápadů je spousta, například čajovna, turistické stylové bistro, malý pivovar. Nejlepší by ale bylo se co nejvíce přiblížit k tomu původnímu záměru, tedy k nějaké umělecké aktivitě. Mohla by tu být třeba galerie. Navíc má dům výbornou polohu, stojí v centru města, u autobusového nádraží. Někdo do Jablonce přijede, další spoj mu jede za hodinu, tak proč nezajít do takového pěkného domečku.
Zmínila jste, že byste ráda zachraňovala i jiné historicky cenné budovy. Máte už nějakou vyhlédnutou?
Ano, záchranu by si rozhodně zasloužily také jablonecké lázně.
Když za něco bojujete, měla byste tomu věřit. Věříte u Zámečku v happy end?
Trochu se to střídá s náladou, kterou zrovna mám, ale věřím, že se to povede.
