Nadávají nám i za květiny, mrzí šéfa muzea kritika plánované proměny parku

Severočeské muzeum v Liberci plánuje přebudování a obnovu parku. Projekt za desítky milionů korun ale část veřejnosti nepřijala zrovna pozitivně. Své připomínky mohli lidé posílat řediteli muzea Jiřímu Křížkovi. „K mému překvapení většina lidí velmi kriticky komentuje třeba plánovanou muzejní kavárnu s předzahrádkou,“ říká Křížek v rozhovoru pro MF DNES.

Čeho se připomínky nejčastěji týkaly?
Lidem nejvíce vadí kácení stromů. Zrovna těmto připomínkám ale není možné vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu některých stromů vyhovět. Pokud bychom ke kácení nepřistoupili, výhledově bychom museli park zavřít, protože by už hrozilo zranění nebo škoda na majetku. A tomu se chceme vyhnout. Vykácené stromy budou nahrazeny novými. V plánu je dokonce vysázet víc stromů, než kolik jich bude odstraněno. Další typ kácení je kompoziční, kdy se jedná o nálety, které sem druhově nepatří. Nejvíce emocí asi vyvolává velký rododendron před hlavním průčelím, který nechceme kácet, ale přesadit na vhodnější místo v parku. Při hledání kompromisů jsem navrhoval tento keř zachovat, ale není to možné kvůli úpravě výšky terénu a zrušení nevhodných novodobých schodišť, která jsou ve špatném stavu.

A kromě kácení?
K mému překvapení většina lidí velmi kriticky komentuje třeba plánovanou muzejní kavárnu s předzahrádkou, byť se to týká především vnitřního provozu v budově muzea. Jsou to poznámky ve stylu – muzeum chce provozovat za „naše“ peníze ztrátový podnik. Jedná se ale o totální nepochopení funkce muzea, kterou by měla kavárna přirozeně doplňovat. I v Čechách už jsou kavárny u muzea standard, na který jsou návštěvníci zvyklí. Další věc, která lidem také vadí, je květinové patro s trvalkami. Chceme zde připomenout podobu libereckých zahrad a parků z 19. století, a ukázat, jaké květiny dříve liberečtí Němci pěstovali. Lidé nám za to ale nadávají, což nechápu.

Emoce kolem plánované obnovy parku

Rekonstrukce za 25 milionů počítá s velkou úpravou předního parteru i parčíku za muzeem. Výsledná podoba parku by podle autorů návrhu měla odpovídat historickým návrhům z konce 19. století.

Část veřejnosti ale proti úpravám protestuje. Svůj odmítavý postoj už desítky lidí vyjádřily na veřejné prezentaci, přes tisíc lidí podepsalo odmítavou petici.

Do 15. června mohli lidé proti rekonstrukci posílat připomínky, jak na zřizovatele, tedy Liberecký kraj, tak i řediteli muzea Jiřímu Křížkovi.

Budete připomínky obyvatel v projektu zohledňovat?
Projekt byl schválený v roce 2020 a v současnosti probíhá jeho aktualizace, a to právě i na základě zaslaných připomínek. Pokusíme se vyhovět některým připomínkám, které jsou odůvodněné. Zásadní bude, jak dopadne statický posudek na opěrnou zeď v zadní části parku, která je na tom velmi špatně. Pevně doufám, že sondy dopadnou dobře a rododendrony budou moci alespoň zčásti zůstat. Záleží na odborném posouzení statika, ne na pocitech.

Situace je momentálně velmi vyhrocená…
Velmi mě to celé mrzí. Myslím, že fatální roli v tom sehrály nepovedené vizualizace, které nebyly určené ke zveřejnění. Ne proto, že by byly snad tajné, ale jednalo se o animační hru, kterou projektant vytvořil z vlastní iniciativy jako podklad pro jednání s kanceláří městského architekta. Pro mě jako pro správce muzea jsou mnohem důležitější výkresy a výkazy výměr, podle vizualizace nic neopravíte. Dokumentaci k parku, kterou si veřejnost přála vidět, jsme zpřístupnili na webu muzea.

Lidé kritizují, že zásahy do stávajícího parku jsou zbytečně velké. Nestačily by opravdu nějaké menší úpravy?
Stačí se teď rozhlédnout. Stojíme na parteru u hlavního vchodu, kde jsou auta zaparkovaná na vybetonované, rozbité ploše. My chceme na tomto místě udělat volný parter, kde nebude žádný beton, jen zatravňovací žulová dlažba a sezonní předzahrádka kavárny. Dlažba je v přední části parteru před muzeem nutná, protože opravdu nemůžeme chodit nebo jezdit nákladními vozy po štěrku nebo trávníku, jak je to teď. Na tomto místě musím říct jednu věc. Lidé si neuvědomují, že park není z pohledu muzea jen veřejný prostor, ale je to pro něj exteriérová botanická expozice, kde probíhají desítky muzejních programů. Podobně takto s okolím pracují i ostatní muzea nebo zámecké areály. Dlouho spolupracujeme třeba s Botanickým ústavem v Průhonicích nebo s Národním památkovým ústavem, který nám doporučil projektanta a detailně dozoroval přípravu projektu.

Další věc, kterou lidé kritizují, je cena. Není opravdu zhruba 30 milionů zbytečně moc?
Ano, můžu dojet do velkoobchodu a koupit dvacet laviček a košů a z pohledu kritiků bude zřejmě vystaráno. Ale to je řešení velmi degradující historickou podobu muzejního parku. Tady je problém, že Liberečáci nemají moc srovnání, protože tady nebyl v poslední době obnoven žádný historicky komponovaný městský park. Oprava i údržba historických městských parků není levná, což ale není důvod na ni rezignovat. Po úpravách dojde třeba k efektivnějšímu hospodaření s dešťovou vodou, která teď společně se štěrkem odplouvá do kanálu. Nejdražší položkou jsou zemní práce, které ze svých provozních peněz muzeum nemůže nikdy zvládnout, musíme si umět sehnat grant. Projekt si kvůli dotační žádosti do tzv. norských fondů samo připravovalo muzeum, ne krajští politici nebo úředníci.

Čekal jste takové negativní vzedmutí emocí?
Popravdě řečeno, čekal. Nechci se zbavovat zodpovědnosti, protože revitalizaci parku jsem inicioval já. Načasování aktualizace projektu do doby komunálních voleb bylo rizikové, že to někdo zneužije, ale Liberecký kraj chce mít připravené projekty, tak jsme tu aktualizaci v květnu rozjeli. Jak jsem se obával, revitalizace parku se ihned stala součástí politického boje, kde jen bouří emoce a lov potencionálních voličů. Lidé se obecně brání změnám. To jsem si zažil při přípravě nových muzejních expozic nebo naproti při konverzi budovy bývalých lázní na sídlo galerie. Chci jediné - aby byl muzejní park technicky i botanicky v pořádku a aby ho lidi v Liberci měli stále rádi. I když už teď je mi jasné, že ta pachuť z probíhající kampaně proti jeho revitalizaci bude chvíli cítit.

Je vlastně úprava nutná, když o ni lidé nestojí?
Jako historik a ředitel muzea dělám maximum pro to, aby úprava parku vyplývala z minulosti i ze současných provozních požadavků. Naše expozice jsou teď po rekonstrukci na dobré úrovni, ale bezprostřední okolí muzea zůstalo hluboko za evropským průměrem. A to i přesto, že do jeho údržby muzeum ročně dá přes 400 tisíc, což není málo, ale na komplexní obnovu parku to nemůže nikdy stačit. V parku je nutná výrazná investice, Liberecký kraj jako vlastník parku s tím souhlasil, tak hledáme cestu, jak toho dosáhnout.

Petici proti parku podepsalo tisíc lidí

Petice proti rekonstrukci parku u muzea měla v pátek odpoledne přes tisíc podpisů. Po prázdninách ji chce její iniciátorka Zuzana Kocumová (LOL) předložit na jednání zastupitelstva Libereckého kraje, které muzeum zřizuje.

„Po bouřlivém představení projektu, kde byl plný sál a přesto mnozí zastánci rekonstrukce říkali, že jde jen o pár ukřičených jedinců, je zájem o petici jednoznačným vzkazem: Rekonstrukci opravdu nechceme, stávající podoba se nám líbí a jsme přesvědčeni, že veřejné peníze se dají využít jinde a lépe,“ vysvětlila Kocumová.

Petice podle ní vznikla jako reakce na představení projektu, kde řada lidí kritizovala, že je jeho už podoba finální bez možnosti radikálnějších zásahů. „Narychlo se tedy vymyslelo připomínkování, teprve po skončení prezentace se ale řešilo, kam připomínky posílat, nebylo řečeno kdy a do kdy budou vypořádány, protože se s tím nepočítalo. Padl dokonce návrh, že by se mohly zasílat jen zapsanému spolku Staré Město Liberec,“ uvedla autorka petice.

Připomínky mohli lidé nakonec zasílat také do muzea nebo na Liberecký kraj. Lidé podepsaní pod peticí považují úpravu parku za zbytečnou a naddimenzovanou. Podle nich jsou peníze potřeba jinde. Kritizují především, že se zvětší vydlážděná plocha kolem muzea. „Lidé se na mě sami začali obracet, jestli není někde petice za park,“ vysvětlila Kocumová, proč petici založila.

„Je to takový český zvyk, nechat věci zchátrat a poté se zanedbanou údržbu snažit dohnat velkým projektem. Sehnat velké peníze na kompletní rekonstrukci a zmobilizovat síly na krátké období realizace projektu, to je pro politiky paradoxně snazší než zajistit a kontrolovat odpovědnou údržbu. Jenže zde se to dotýká krásného místa, ke kterému mají tisíce lidí silný vztah,“ vyjádřila se Kocumová.

Podle ní není chyba ve zveřejněné vizualizaci, která je podle ředitele muzea Jiřího Křížka zkreslující kvůli využití techniky, takzvaného rybího oka. „Ani rybí oko z trávníku dlažební kostky neudělá,“ uvedla Kocumová, která odmítá, že by se petice za park stala municí v předvolebním boji.

„Nemohla jsem čekat až po volbách, nemůžu za to, kdy to zveřejnili,“ poznamenala. Podobné připomínky, jako uvádí lidé podepsaní pod peticí, dorazily i do spolku Staré Město Liberec. „Nejčastěji se týkaly rozsahu přestavby, která se jim zdá velká, a hlavně odstranění vzrostlého rododendronu,“ uvedl předseda spolku Aleš Pavlů.

Výhrady mají i vůči plánovanému rozsahu dlažby. „Zatravňovací dlaždice nejsou z našeho pohledu dobrá volba. Špatně se po nich chodí a špatně na nich roste tráva,“ dodal. (gab)