Žádost podalo letos vedení města. Po několika měsících jí bylo vyhověno a sbírka tak byla úspěšně zapsána do centrální evidence.
Harrachovské muzeum skla, které je součástí areálu sklárny, obsahuje technologicky i historicky ucelenou sbírku. Ta čítá téměř 4 800 exponátů a svou velikostí tak představuje největší sbírku českého skla, pocházejícího z jediné sklárny v České republice.
Obsahuje 300 let staré věci
„V harrachovské sbírce skla jsou i 300 let staré věci, samozřejmě i mladší. Je to unikátní sbírka co do kvality, ale i co do množství,“ popisuje František Novosad, majitel tamní sklárny.
Zápisem do seznamu kulturních památek, na jehož písemné vyhotovení radnice ještě čeká, nastane pro skleněný poklad nový, zpřísněný režim.
„V případě, že by se cokoli událo, nebude možné sbírku rozprodat ani ji přenést bez svolení státu,“ vypočítává Petr Novosad, syn majitele harrachovské sklárny.
20 milionů korun je odhadovaná hodnota sbírky, která čítá téměř 4 800 exponátů.
Také může přijít vyšší bezpečnostní režim sbírek.
Hodnota přes 20 milionů
„Počítáme s tím, že může přijít požadavek na vyšší formu zabezpečení. Určitě se s novými požadavky budeme muset teprve seznámit,“ říká Jana Kopalová z harrachovského městského úřadu, která střeží neveřejnou část sbírek.
Také přesná hodnota harrachovské sbírky není známa. V roce 1993, když sklárnu kupoval František Novosad, odhadovali znalci její hodnotu na 20 milionů korun. „Spíše však srovnání neexistuje. U nás obdobná sbírka z jedné fabriky neexistuje,“ říká Petr Novosad.
Fascinující sbírka si „prožila“ vlastní díl napětí. Exponáty, které jsou dnes v muzeu k vidění, sloužily před druhou světovou válkou jako firemní vzorkovna tehdejších majitelů, hrabat Harrachů. Vzorkovna obsahovala to nejlepší, co kdy ze sklárny vzešlo a čím se mohli její majitelé pochlubit.
Harrach sklo ukryl před nacisty
Krátce před vstupem prvních německých jednotek do Harrachova, 8. října 1938, se tehdejší majitel Jan Nepomuk Antonín hrabě Harrach rozhodl, že dá nejcennější vystavené exponáty zazdít do tajné místnosti za vzorkovnou.
Místo, kde byl původní vchod do místnosti, nechal omítnout a historická sbírka zůstala před nacisty utajena. Místnost byla ukryta tak dokonale, že ji za války, ani dlouho po ní, nikdo nedokázal objevit.
To, že je obsah vzorkovny ukryt v tajné místnosti, se podařilo zjistit až dělníkům, kteří rekonstruovali vzorkovnu v 70. letech. Bohužel, mnoho vzácných kousků bylo použito jako dary pro různé návštěvy tehdejšího státního podniku.
Sbírka tak zůstávala tam, kde byla uložena, až do privatizace.
Místnosti se říká „třináctá komnata“
V červnu roku 1993 koupil sklárnu její nynější majitel, František Novosad. Ten nechal celý znovuobjevený „skleněný poklad“ vynosit ze zchátralé místnosti, pečlivě zaevidovat a přenést do budovy Panského domu, v němž vybudoval muzeum. Místnosti, ve které se sklo našlo, se od té doby neřekne jinak než „třináctá komnata.“
Dodnes se v ní nacházejí nezmapované exempláře nebo rozbité exponáty. Kromě samotných dvou pater veřejnosti přístupné expozice se její větší část skrývá před lidskými zraky, ukrytá v podkroví Panského domu.
„Uvažujeme, že některé další exponáty by ještě stály za zveřejnění,“ přemýšlí nad tisícovkami originálních děl Petr Novosad, syn majitele sklárny.
