Ostatní liberecké základní školy pojmou všechny děti, které prošly zápisem. Zatím to ukazují data, jež na základě statistik škol vyhodnotil liberecký magistrát. Úplně jasno ale bude až na konci února, kdy skončí správní řízení.
Podle náměstka pro školství Langra by na žádné liberecké základní škole neměla nastat situace, že by ředitelé za účasti rodičů museli losovat, které ze spádových dětí nebude moci do první třídy ve „své“ škole nastoupit.
Jedinou výjimku zatím tvoří Základní škola Lesní.
„I po započtení odkladů tam máme několik spádových dětí nad kapacitu školy. Ale vzhledem k tomu, že mnohé děti úspěšně absolvovaly zápis i v jiné škole, podaří se snad individuálními dohodami vyřešit i tento problém,“ říká náměstek.
Škola Lesní může otevřít jen dvě první třídy. Vedení města poukazuje na to, že se v jejím případě znovu projevila spádová turistika. Rodiče se snaží dostat své dítě na vysněnou školu, i když do ní podle spádové vyhlášky nepatří. Kvůli tomu mění účelově trvalé bydliště.
„Zatímco v září 2014 bylo v hranicích spádového obvodu školy Lesní hlášeno jednapadesát dětí - budoucích prvňáků, letos v lednu se jich s trvalým pobytem přišlo zapsat už sedmdesát,“ přiblížila mluvčí liberecké radnice Zuzana Minstrová.
Podobný nárůst podle ní zaznamenala i spádová oblast Základní školy Husova. Loni v září tam bylo hlášeno 19 předškoláků, čtyři měsíce nato se jich jako spádových přišlo zapsat 49.
Zápisová turistika může vést i k tomu, že se na školu nedostane dítě, které v místě žije řadu let a do obvodu patří.
Ředitelé škol přitom nemají právní nástroje k tomu, aby ověřili, jestli nejde o účelové jednání. „Je to jen otázka morálky rodičů, jestli se k něčemu takovému uchýlí,“ komentoval před časem situaci ředitel ZŠ Lesní Jiří Dvořák.
Podle náměstka Langra je do budoucna jedinou cestou ukázat rodičům, že za všemi školami je vidět pokrok a jsou kvalitní. „Pokud to pochopí i rodiče, zápisové turistiky výrazně ubude,“ míní náměstek Ivan Langr.
