Opravená škola - bývalá měšťanka, dnes sídlo univerzity - v liberecké...

Opravená škola - bývalá měšťanka, dnes sídlo univerzity - v liberecké Komenského ulici. | foto: Jan Mikulička, MF DNES

Prali se tu Češi s Němci, teď nově opravenou školu využívá univerzita

  • 2
Technická univerzita v Liberci v pátek po náročné rekonstrukci za 70 milionů korun znovu slavnostně otevřela svou budovu P. Vyjma válečných let, kdy tam bylo sídlo NSDAP, sloužila vždy jako česká škola - a to i v dříve německém Liberci.

Budova vznikla z iniciativy inspektorátu státních menšinových škol a Národní jednoty severočeské jako sídlo Masarykovy české obecné a měšťanské školy.

„Slavnostního otevření se tehdy zúčastnili i zástupci Československo obce legionářské, kteří zde uložili památnou prsť z míst bojů československých legií. Pro zdejší českou menšinu představovalo založení školy mimořádnou událost a o slavnostním položení základního kamene dne 3. června 1934 referovaly i Národní listy pod emotivním titulkem Svátek českého Liberce,“ píší autoři webu liberec:reichenberg.net, který se zabývá libereckou architekturou.

A v obdobně vlasteneckém duchu se konalo i páteční otevření opravené školy. V její hale zněla slovanská hymna Hej Slované, Československá obec legionářská věnovala škole prsti z míst bojů druhé světové války a pamětníci vzpomínali na dětské bitky Čechů s Němci.

„Bylo mi tehdy třináct let, ale stavba české školy pro nás znamenala hodně. Nás Čechů tady ve středu města bylo málo. Bitky s německými kluky jsme měli pořád, Němci byli vždycky v přesile,“ vzpomínal v pátek na svá klukovská léta liberecký rodák, válečný hrdina od Tobruku, brigádní generál ve výslužbě Stanislav Hnělička. Narodil se roku 1922 na nedalekém náměstí Českých bratří.

Národnostní třenice byly podle něj znát, ale ještě do takového třiatřicátého roku to šlo.

„Po nástupu Hitlera, Henleinovců to bylo špatné. Rvačky pak už byly vždycky na krev,“ přiblížil třiadevadesátiletý válečný veterán vyznamenaný Řádem Bílého lva. Sám přivezl prsť z Dunkerque, která je uložena na rupechtickém vojenském hrbitově.

Před 80 lety byli řediteli měšťanské dívčí a chlapecké Vít Frič a Ladislav Fridrich, ruští legionáři. Oba generála Hněličku učili. „Spolužák mě jednou pošťuchoval, ohnal jsem se se a udeřil ho do nosu. U ředitele Frydrycha jsem pak klečel v ředitelně hodinu po škole a dostal dvojku z mravů,“ zavzpomínal pamětník.