Tento systém výuky zatím stát neuznává. Proto budou děti oficiálně dál formálně vedeny v „kolonce“ domácího vzdělávání.
To znamená, že rodiče, jež by nová škola zaujala a chtěli by do ní své dítě přihlásit, by nejprve museli vyjednat ve své kmenové škole zapsání dítěte do domácího vzdělávání.
Kde škola začne učit, ještě není úplně jisté, v jednání jsou dvě místa. Škola vznikne buď na Chrastavsku, či ve vile v Lidových sadech v Liberci.
„Náš syn se před tím, než loni nastoupil do klasické školy, chtěl sám učit, počítal, chtěl číst, písmenka se sám naučil před nástupem do školy, po půl roce ve škole ho ale přestalo učení úplně bavit. Ztratil o ně zájem. Chtěli jsme, aby si zachoval svou zvídavost a touhu po poznání. Po zvažování různých možností se nám zdála svobodná škola nejlepší volbou,“ říká spolutvůrce projektu svobodné školy na Liberecku Pavel Branda.
Už nyní existuje skupina rodičů deseti dětí, kteří by chtěli pro své děti vytvořit ideální prostředí pro vzdělávání. Škola bude mít předpokládanou kapacitu do dvaceti dětí.
Rodiče by platili školné, peníze by šly na pronájem prostor a na pořízení důležitých pomůcek jako jsou hudební nástroje, počítače nebo encyklopedie.
Děti by totiž podle filozofie svobodného učení měly mít přístup ke všemu, co je zajímá. Z vybraných příspěvků by se hradila i odměna pro učitele.
„Ve svobodné škole je role učitele výrazně odlišná. Je daleko víc průvodcem, jenž je dětem k dispozici v případě potřeby, než zdrojem veškerého vědění,“ doplňuje další z rodičů Petra Pokorná.
Zastánci svobodného vzdělávání tvrdí, že tímto způsobem se děti dokáží naučit vše, co je pro život důležité. Ve svobodné škole se děti především naučí informace najít, pracovat s nimi a kombinovat je.
Důležitou roli přitom hraje volná komunikace s různě starými dětmi. Děti totiž nejsou ve třídě jen se svými vrstevníky, odpadá tak neustálé srovnávání, děti se učí spolupracovat.
„Klasické školy v dětech nerozvíjejí kreativitu“
„Některé děti nemusí umět počítat tak dobře, nebudou se tím nikdy živit. Jsou počítače, kalkulačky. Je to jen naše představa, co by měly umět,“ říká za sdružení Svoboda učení Zdeňka Staňková.
Vzhledem k tomu, že stát se na děti ve svobodné škole dívá jako by byly zapsány v domácím vyučování, musejí každého půlroku docházet do své kmenové školy na přezkoušení. Děti tak musí splnit rámcový vzdělávací program.
„Věřím, že syn bude umět všechno to, co požaduje současný školský systém. Nebo spíš, že na tom bude lépe. Většina lidí má totiž zažitý model vnímání, že se děti musí učit, aby se dostaly na gymnázium, pak na vysokou, měly dobré známky a zařadily se. Dnes je ale naopak potřeba, aby člověk v nějakém oboru vynikal, uměl se zorientovat, aby byl samostatný, kreativní. Tyto potřebné dovednosti klasické školy v dětech bohužel nerozvíjejí,“ je přesvědčen Pavel Branda.
Zastánci tohoto typu vzdělávání tvrdí, že děti nejsou v životě nijak handicapované.
„Dlouhodobé zkušenosti ze svobodných škol ve světě, první svobodná škola vznikla v roce 1921, ukazují, že tyto děti jsou naprosto schopné se začlenit do společnosti. A naopak jsou mnohem lépe připravené na měnící se společnost,“ tvrdí Zdeňka Staňková.
Možností, jak dítěti poskytnout relativní svobodu a nechat ho jít za tím, co ho zajímá, je domácí vyučování. V Libereckém kraji je ze 36 500 školáků v domácím vyučování 43 dětí.
