Diváci nově nastudované opery Bedřicha Smetany Dvě vdovy, která se poprvé představí v pátek od 19 hodin, spatří na pódiu obojí.
„Když jsem slyšel, že pan režisér chce dělat Dvě vdovy na tenisových kurtech, byl jsem velmi zaskočen. Ale pak jsem si uvědomil, že čím déle na to koukám, říkám si, že to ten Smetana takhle skutečně napsal,“ myslí si dirigent Robert Jindra. Režisér Jan Antoním Pitínský se skutečně nebál přenést příběh dvou vdov, Karoliny a Anežky, které spolu tráví čas na vesnickém statku, do moderní podoby.
„Chtěli jsme tomu vnuknout přirozenou dynamičnost a grotesknost, a tak jsme děj přenesli ze staré klasicistní verandy někde na kraji malého městečka na tenisový kurt,“ říká Pitínský.
Dvě vdovy jsou pestré výběrem žánrů
Z nového pojetí měl zprvu obavy i šéf liberecké opery Martin Doubravský. Ty se ale brzy rozplynuly. „Pro mě jsou tyto přesuny vždycky nebezpečné. Nejsem jejich fanatickým zastáncem, ani protivníkem, ale je vždycky složité, aby se text tomu přenesení nevzpíral. A tady se dle mého názoru nevzpírá. Text je tak nadčasový, že to byla velmi šťastná idea. Je to osvěžující a dílo to nepohřbívá,“ přibližuje Doubravský.
Co na diváka čeká kromě tenisového dvorce? „Dílo je pestré výběrem žánrů. Předehra je divoká smršť, která se valí jako lavina. Pak přichází typická lidová sborová scéna. Následují jednotlivá čísla – árie, dueta... Ale každé pracuje s jiným výrazovým prostředkem. Je hravé, vážné a neuvěřitelně přirozené. Nevím, jaká opera má tyto všechny atributy dohromady,“ popisuje Jindra, který si nemůže vynachválit spolupráci s libereckým souborem.
„Byla to opravdu krásná práce. Je tady příjemná tvůrčí atmosféra, kouzelný duch rodinného semknutí. To je pro mě odpověď na otázku, kterou mi dost lidí klade: Proč jsi jel nastudovat Dvě vdovy zrovna do Liberce? A já říkám: Protože se tam hezky pracuje.“
