Kdo si chtěl na přelomu 19. a 20. století zajít v Horní Chrastavě do hospody, musel k rychtáři.
„I se svou rodinou v domě bydlel, měl tu výčep a místnost, kde se scházeli radní a ve které se soudilo. K rychtě patřilo hospodářství, stáje, stodola a cihelna. Pod hospodou bývala textilka a u cesty poblíž ní se nacházely sklepy, v nichž se ukládal led pro chlazení piva.“
Tak popsal ve své nejnovější knize sběratel pohlednic a historických zajímavostí Vitalij Marek jednu z nejstarších hospod v Chrastavě.
Marek napočítal, že na přelomu 19. a v první polovině 20. století ve městě a okolí střídavě fungovalo na šest desítek šenků, restaurací, hotelů, zájezdních hostinců, kaváren a cukráren, vináren nebo obyčejných výčepů.
Zvěčnil je v knize Zapomenuté hospody, vinárny a cukrárny na Chrastavsku, která by měla vyjít v létě. Základem publikace jsou staré pohlednice a dobové snímky.
Valná část hospod po válce zanikla
Autor se zajímal, kde „občerstvovny“ stály, a pátral i po tom, jak v nich fungoval život, jak se měnily a modernizovaly, a proč jich valná část po 2. světové válce, po odchodu Němců, zanikla.
Jedno je ale jisté - Chrastavané si na nedostatek míst, kde se mohli veselit a popíjet, rozhodně nemohli stěžovat. Některá z nich zmizela úplně, z jiných se staly obytné domy a další slouží všem dodnes, i když třeba v trochu pozměněné podobě.
Tak například hotel Černý kůň se proměnil v poválečných letech na městské muzeum. V Chrastavě na náměstí stojí už od 17. století a svého času byl nejvýznamnější budovou ve městě.
A hospodou byl už v polovině 18. století. Tehdy ji totiž koupila i se zahradou rodina Lichtnerů, od ní se přes další majitele dostal dům až k Adolfu Rösslerovi, který ho přestavěl na noblesní Hotel Ross, později Schwarzes Ross (Černý kůň).
A o tom, že šlo opravdu o top hotel, svědčí i to, že tu v říjnu 1938 poobědval a řečnil Adolf Hitler. Po válce ale v hotelu zřídili školní vývařovnu a v podkroví muzeum. Po obnově roku 1996 slouží už pouze jako muzeum a infocentrum.
Příznačný název pro Střelnici
Dobové pohlednice provázejí snímky ze současnosti. „Pan Marek mě požádal o spolupráci, takže jsem dokumentovala, jak místo nebo budova vypadá dnes,“ říká chrastavská fotografka Jana Zahurancová.
„Právě muzeum se zachovalo docela věrně, což se nedá říct třeba o restauraci Střelnice, kterou zbourali v roce 1986.“ Byla postavená v revolučním roce 1848 a nesla název podle skutečné střelnice, která tu kdysi bývala.
Název této restaurace je příznačný, neboť zde v minulosti bývala takzvaná střelecká louka, kde se scházel chrastavský střelecký spolek (Kratzauer Gesellschaft), založený už v roce 1513.
Na rozlehlém pozemku za restaurací byl však na přelomu století 19. a 20. vybudován rybník a u dnešní Revoluční ulice park.
V druhé polovině 20. století bývaly v restauraci Střelnice pořádány často tancovačky a zábavy, jak pro dospělé, tak pro mládež. V 70. letech je za Střelnicí zřízena svazarmovská malorážková střelnice.
Dlouhá historie restaurace skončila v 80. letech 20.století, kdy byla zbourána a v rozlehlém areálu – dříve rybníka, později svazarmovské střelnice, byla vybudována sportovní hala, škvárové fotbalové hřiště a kotelna.
Restaurant s hudební síní
Snad nejoblíbenější hospodou s hudební síní býval restaurant Josefa Berniga v Žitavské ulici, později Lidový a také Dělnický dům. Svého času tu bývaly plesy a při návštěvě Hitlera tam zavřeli všechny, kdo by mohli pobyt vůdce narušit.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
Býval tu kulečník a hlavně dobré jídlo, a to až do 90. let minulého století. Po roce 1992 ale objekt koupil soukromník, restauraci ještě léta provozoval, ale nakonec zrušil a pronajal vietnamským trhovcům.
A slavně nedopadl ani nejdéle fungující restaurant: reprezentativní hotel Císařská koruna. Měl velký taneční sál, který zbourali v 80. letech minulého století. Od té doby už Chrastava žádný taneční sál nemá.
Sám Marek se vydání knihy nedočkal. Zemřel náhle vloni v létě.
