Osmnáctileté a dvacetileté dívce vadilo to, že zatímco sestře a synovi zavražděného přiznal krajský soud v trestním řízení nemajetkovou újmu 300 tisíc a 200 tisíc korun, je z odškodnění vynechal.
Argumentovaly tím, že dědečka měly odmala rády z matčina vyprávění a chyběl jim. Zavražděný muž však jejich matku už dávno i s jejími potomky vydědil právě za to, že o něj nejevila zájem. Pražský vrchní soud jim tedy nevyhověl.
Soudkyně Michaela Pařízková poukázala na to, že se dívky s dědečkem vůbec nestýkaly – stejně jako jejich matka, která otce viděla za posledních 20 let jednou při pohřbu souseda.
„Vnučky už byly natolik velké, že pokud by měly skutečný zájem dědečka navštívit, mohly tak učinit i proti vůli matky,“ podotkla soudkyně.
Zdůraznila, že náhradu nemajetkové újmy zákon nepřiznává automaticky každému blízkému člověku oběti, ale jen takovému blízkému člověku, kterému smrt oběti způsobí duševní útrapy.
„Neexistuje-li utrpení, není právo na náhradu,“ vysvětlila. Vždy je podle ní zapotřebí zkoumat intenzitu citového pouta, četnost kontaktů a harmoničnost vztahů.
Ostatky skončily v potoce
Šestasedmdesátiletá Růžena H. zavraždila svého čtvrtého, o rok staršího manžela loni v srpnu po patnáctiletém soužití.
V chalupě v Heřmanicích u Žandova muže dvakrát udeřila topůrkem od sekery do hlavy, když se k ní po vzájemné rozepři otočil zády. Mrtvému pak oddělila končetiny v kloubech kuchyňským nožem a ostatky několik nocí po sobě pálila v jámě na zahradě.
Popel a kosti nanosila v kýblech do nedalekého potoka. Policisté ženu obvinili až několik týdnů po vraždě. Do té doby se totiž kryla smyšleným příběhem, že ji manžel opustil kvůli jiné ženě. Poté se ale s pravdou svěřila sousedce, která vše oznámila policii.
U krajského soudu v Liberci seniorka letos v červenci přiznala vinu. Hrozilo jí deset až 18 let vězení, státní zástupkyně žádala 11 let, soud se rozhodl pro trest o rok přísnější. Pachatelka dvanáctileté odnětí svobody přijala a proti rozsudku se neodvolala.
6. května 2022 |
