"V současnosti máme vydáno odhadem patnáct set až dva tisíce rozhodnutí, ale těžko se dá předpovědět, kolik toho ještě bude. Zjednodušeně řečeno se nám objevují stále noví 'klienti'," uvádí předsedkyně okresního soudu v Liberci Ivana Šoljaková.
Podle ní jsou to například vězni, kteří si vykonávají v současnosti delší trest, na který se nevztahuje amnestie. Ale po jeho skončení může následovat další, na který už třeba ano. "V takovýchto případech o amnestii rozhodneme i za několik let," dodává Šoljaková.
Práci navíc komplikuje nařízení vrchního soudu, který žádá, aby soudy řešily i věci jiných soudů, jelikož v jejich místě je věznice. Což je přesně příklad Liberce.
"Není to moc dobře možné, jelikož nemáme k dispozici celý trestní spis. Ten vězeňský je od něj trochu odlišný, více se zaměřuje na samotný výkon trestu. Přijde nám logičtější, aby věc posuzoval soud, který vydal rozhodnutí," upřesňuje předsedkyně.
Kromě toho teď na soudu zkoumají spisy, které tu leží. "Rozhodneme tak o desítkách věcí měsíčně. Je to velká zátěž pro soudce i pro administrativu," upozorňuje Šoljaková.
Zákonná lhůta na to, dokdy má být vydáno rozhodnutí o amnestii, není. "A je to dobře, jelikož by to celé bylo technicky nemožné. Amnestie se na nás valí z několika zdrojů. Jen u nás jsou stovky spisů a kromě toho řešíme věci jiných soudů," uzavírá předsedkyně.
