Ještě před třiceti lety to byly jedové tůně. Sovětské tanky tu cvičily přebroďování a ralské rybníky úplně rozjezdily. Znečistily je naftou a oleji. Řada rybníků přišla o vodu a zarostla.
Dnes už zdejší krajina nepřipomíná děravý ementál. Voda je zpátky. Hradčanský, největší ze zdejších rybníků, se právě začíná po částečné opravě napouštět.
„Máme za sebou odbahnění Hradčanského rybníka. Menší část jsme ponechali, odhadem jsme ze dna odvezli tři čtvrtiny bahna o objemu dvacet tisíc kubíků,“ informoval starosta Ralska Miloslav Tůma (ANO). Bahno uložili na lesní deponii, rozbory v něm totiž potvrdily výskyt přírodního arsenu. Než bahno poslouží jako hnojivo, musí nejméně dva roky ležet.
Zajímavostí je, že Hradčanský rybník nebyl nikdy dřív odbahněn. „Původně jsme odhadovali, že odbahněn nebyl tak 50 let. Geolog ale zjistil, že se o to pokoušeli pouze v 70. letech, ale neúspěšně. Odbahněn a opraven skutečně nebyl snad od dob Valdštejnů,“ dodává Tůma.
Na konci léta se stavební firmy do Hradčan vrátí, aby opravily hráz, požerák a bezpečnostní přeliv. Na akci získala radnice dotaci 25 milionů z EU. Podstatnou změnou, která ovlivní vzhled celé hráze, bude stavba širšího chodníku na straně přiléhající k silnici.
„Položíme novou základovou desku pro stavidlo, to se posune odhadem asi o deset metrů do rybníku, bude z toho taková malá vyhlídková lávka. Z druhé strany silnice za hrází vznikne náhon a dvě tůně jako žabochody a rybochody,“ doplnil starosta. Potom se rybník znovu napustí a vrátí se do něj i ryby.
Hradčany byly vyhlášeným letoviskem
Hradčany, do roku 1948 pojmenované Kummer am See, byly dříve skutečným letoviskem, kam se lidé jezdili koupat. Se vznikem vojenského újezdu ale o statut výletního místa přišly, když se tu na 23 let usadila sovětská armáda. Starosta by chtěl Hradčanskému rybníku vrátit někdejší slávu.
„Chceme vybudovat přístup do vody, zvětšit celou pláž a vyměnit zde písek. Rád bych, kdyby se Hradčany staly opět rekreačním sídlem, takže časem by tu mohla vyrůst nějaká převlékárna, dřevěné prvky a nějaké občerstvení,“ zdůrazňuje Miloslav Tůma.
Rybníků je v Ralsku celkem 19. Pilířem rybniční soustavy zde je takzvaná Hradčanská kaskáda, systém několika propojených rybníků Černý, Vavrouškův, Strážovský a Držník, na něž navazuje právě Hradčanský rybník.
Kromě Hradčanského patří zbylé rybníky Vojenským lesům a statkům (VLS). Ty se o rehabilitaci zdejší krajiny pokoušejí už několik let. V rámci projektu Živá voda tu každoročně investují několik milionů korun. Takto byly za 7,5 milionu korun opraveny rybníky Lutovník a Knížecí.
V roce 2016 zde Vojenské lesy za 1,7 milionu dokonce postavily úplně nový rybník U Srubu, což akcentuje fakt, že stojí vedle loveckého srubu v oboře Židlov. Opraven je i rybník Držník. Letos VLS plánují rekonstruovat rybník Novodvorský V., počítá se se stavbou nové hráze a stavidel. Pod rybníkem vznikne mokřad. Zcela nový rybník má vyrůst v oboře Velký dub, podle zdejší hájovny dostane jméno Senná brána.
Podle mluvčího VLS Jana Sotony mají nové, opravené i postavené rybníky celkem tři funkce. „Zadržují vodu v krajině, takže v případě sucha, jaké v posledních letech zažíváme, zlepšují podmínky k životu zdejší fauně. Zároveň přispívají k její větší biodiverzitě a jsou také napajedlem pro větší zvířata,“ zdůraznil mluvčí.
„Naším cílem je prošpikovat Ralsko vodními plochami. A nemusí jít jen o rybníky, ale o napajedla, tůně a studánky. Odpařováním vody z nich dojde ke zlepšení mikroklimatu v okolí,“ dodal.
V soustavě ralských rybníků roste odemka vodní a prstnatec plamatý nebo ďáblík bahenní. Z chráněných obratlovců zde žijí čáp černý, skřivan lesní a lelek lesní.
Po odchodu Sovětů zde provedli průzkum a napočítali 698 druhů motýlů, z nichž některé druhy žijí pouze zde.
